Jak jsme jeli do Koperu

Pavel nám popsal na svém blogu, jak cestoval do Koperu na konferenci. Ale na konferenci jela celkem tři auta a tak popíši jak jsme cestovali my, neboť jsme jeli jiným vozem a cesta nebyla zdaleka tak fádní.  

Pavel nám popsal na svém blogu, jak cestoval do Koperu na konferenci. Ale na konferenci jela celkem tři auta a tak popíši jak jsme cestovali my, neboť jsme jeli jiným vozem a cesta nebyla zdaleka tak fádní.

Cestu jsme zahájili v Rudné, tam jsem ji tedy zahájil sám, ale již na stanici metra Roztyly se připojili další dva spolucestující, Martin Kozák a Filip Molčan. Při vzájemném čekání došlo k deadlocku, protože jsem si nechal velkou časovou rezervu na průjezd Jižní spojkou, který se ukázal jako zcela zbytečný, protože tak volná jako ten den není Jižní spojka ani ve čtyři ráno na vánoce. Byl jsem na místě srazu brzy a nečekaje, že by tam mohl být brzy i někdo jiný jsem čekal, kdo se objeví ve stanoveném čase. Po krátké výměně SMS zpráv se ukázalo, že druhá část výpravy tam je také neobvykle brzy a v čekajícím stavu.

Šťastně jsme se tedy shledali a mohli jsme pokračovat na další destinaci, kde jsme měli nabrat posledního člena výpravy, tedy do Jihlavy. Tam jsme byli opět v rekordním čase, ale pro změnu sami. Martin uvázl kdesi v zácpě za bouračkou. Ale nevadilo, ušetřený čas jsme věnovali nákupu v Tescu a obědu. V průběhu čekání začalo pršet. Zprvu jemně, ale mělo být hůře. Cesta přes Vídeň probíhala v pořádku a za Vídní jsme vyrazili na po rakouské dálnici na jih. Odpolední provoz trochu houstl, ale šlo to. Aby řeč nestála, Filip nám začal vyprávět, že miluje extrémní počasí. Tím přivolal bouři s blesky a takovým přívalovým deštěm, že nebylo vidět vůbec nic. Zvláště jeden most pod dálnicí byl pochoutkou, protože vichr hnal všechnu vodu z mostu na jedné straně a tak jsme zpod mostu vyjížděli do absolutně neprůhledné bílé stěny. To nám poněkud snížilo plánovaný rychlostní rekord pro trasu Praha <> Koper. Dokonce se našel šílenec s Offroad BMW, který nás i předjel.

Ale se zadostiučiněním jsme ho našli ani ne o 5 km dále narvaného do svodidel. Kromě toho jsme viděli jen jednu další nehodu, nějaké normální auto v příkopu, což je na tak dlouhou cestu v takovém počasí celkem dobrý výsledek. Pavel nám hlásil, že je na místě asi v době, kdy jsme byli ve Vídni, takže jsme dokonce věděli, že cesta po které jedeme někam vede a měli jsme autentickou zprávu, že Koper existuje. Po cestě se již nic dalšího nestalo a postupně jsme dojeli do Koperu.

Nevšedně nás překvapilo, v jak skvělém stavu jsou slovinské dálnice a shodli jsme se, že jestli mýtné znamená takové dálnice, tak se jednoznačně vyplatí jej platit. Mám jen trochu obavy, že stejný systém nemusí nutně vést všude ke stejným výsledkům a tak u nás nebudou peníze z mýtného použity na budování dálnic, ale na lepení děr ve státním rozpočtu. V Koperu jsme bydleli v hotelu Vojisek, vsichni byli tuze mili, ale ty 4 hvezdicky hotel ziskal spise omylem.

(Jako ve škole)
 

Přidat názor

 

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích najdete v nápovědě. Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu.

 
Dan Ohnesorg

Dan Ohnesorg

 
 
 
woo jaw demo hz