Následující odstavce jsou věnovány instalaci do systému Microsoft Windows. V Linuxu se obvykle využívají balíčkové systémy, postup pak závisí na konkrétním systému, struktuře repozitářů a způsobu správy balíčků.
Proč automatizovat instalaci
Běžní uživatelé systému Microsoft Windows jsou zvyklí instalovat aplikace interaktivně, pomocí tzv. průvodců (wizardů). Průvodce je tvořen posloupností dialogů, kde se odsouhlasí nebo změní cílový adresář instalace, sada komponent k instalaci, vytvoření zástupců atd. Takový postup je vhodný v případě, že se instaluje na jeden počítač a případně si uživatel během instalace promýšlí, co jak bude.
Je-li ovšem potřeba nainstalovat tentýž software (tedy zde kancelářský balík LibreOffice) na větší počet počítačů, interaktivní instalace se k tomu nehodí. Znamenala by opakovat tutéž činnost znovu pro každý počítač, což je zdlouhavé, únavné a náchylné na chyby (pokud se má během instalačního procesu něco změnit).
Proto je vhodnější v takových případech instalaci automatizovat – tedy připravit si předem, jak má vypadat, a pak ji spustit buď ručně, nebo třeba prostřednictvím nějakého nástroje (kterým může být například i skupinová politika v doméně Active Directory).
Automatizace má význam i v tom, že lze vhodným způsobem ovlivnit i některé parametry, které při interaktivní instalaci nastavit nelze a muselo by se to jinak řešit ručním nastavováním v aplikaci. Sem patří například volba výchozích formátů pro ukládání dokumentů – místo standardních formulářů z řady ODF 1.2 se mnohdy nastavuje starší verze, možná ještě častěji pak dokumenty Microsoft Office (kvůli interoperabilitě se světem nepodporujícím ODF).
Automatizujeme...
Instalační balíček LibreOffice pro Windows je vytvořen pro instalační mechanismus Windows Installer; pozná se to
podle přípony názvu souboru (.msi
). Znamená to, že lze využít všechny standardní volby tohoto mechanismu
(zadávané ve formě argumentů příkazové řádky). K tomu se připojují ještě specifické parametry, kterými lze
ovlivnit například registraci typů souborů k otevírání v LibreOffice.
Pro běžné použití automatizované instalace (k ručnímu spouštění) lze například vytvořit dávkový soubor (skript,
přípona názvu .bat
) a do něj vložit vše potřebné, včetně například změn adresářů. Kdo to umí
s PowerShellem, může ho samozřejmě využít také (a
napsat si to ještě lépe/snáze), stejně jako třeba automatizační nástroj AutoIt.
Základní instalace, odinstalace, protokolování
Úplně nejjednodušší to je, pokud stačí LibreOffice nainstalovat tak, jako kdyby se v průvodci jen potvrdily
přednastavené hodnoty. Za soubor lo.msi
si můžete dosadit skutečný název nebo původní soubor
(pojmenovaný podle konkrétní verze LibreOffice) přejmenovat, což je ještě lepší, protože pak u novějších verzí
nemusíte zasahovat do skriptu.
lo.msi /passive
Tento příkaz znamená nejmenší změnu – instalace proběhne bezzásahově (není potřeba nic potvrzovat), nicméně se průvodce stejně zobrazí. Chcete-li instalaci úplně „umlčet“, můžete použít tichý režim, ve kterém se už nic ani nezobrazí:
lo.msi /quiet
Pozor: V obou těchto režimech se i tak mohou (v závislosti na nastavení systému a aktuálních právech) zobrazit dva potvrzovací dialogy. První se může zobrazit již při spouštění instalátoru, druhý pak v okamžiku, kdy si instalátor vyžádá administrátorská práva.
Další možností je spustit místo instalátoru program msiexec
a instalační balíček mu předat jako
parametr. Výhodou je, že pak odpadne případný první potvrzovací dialog (pokud je systém nastaven tak, aby ho
zobrazoval), který se ptá na spuštění instalátoru (místo /quiet
lze použít také /qn
,
k dispozici jsou i další úrovně potlačení viditelnosti průvodce.):
msiexec /i lo.msi /quiet
Zejména při tiše probíhající instalaci je velmi žádoucí pořídit o jejím průběhu protokol (záznam, log). Následující příkaz provede tichou instalaci a zaznamená do určeného souboru všechny chybové zprávy:
lo.msi /quiet /le lo-install.log
Pokud místo „e“ použijete jiné písmeno (nebo kombinaci více písmen), změní se charakter protokolování. Lze měnit množinu chybových zpráv, připojit nový protokol k existujícímu nebo protokolovat po jednotlivých řádcích. Tento příkaz zaprotokoluje všechny běžné zprávy (kromě rozšířených a ladicích) a naváže na stávající protokol:
lo.msi /quiet /l*+ lo-install.log
Chcete-li LibreOffice odinstalovat, i toto lze udělat automatizovaně, bez nutnosti se někde proklikávat.
Možnosti jsou dvě. Buď máte k dispozici původní instalátor, pak ho prostě předáte programu msiexec
jako příslušný parametr:
msiexec /x lo.msi /quiet
Nebo instalátor nemáte a pak potřebujete tzv. kód produktu. Ten získáte například z protokolu (hledejte „ProductCode“), ze systémového registru nebo ho můžete najít na webu. Má formát tzv. GUID (globálně unikátní identifikátor) a je uzavřen ve složených závorkách. Následující kód je pro LibreOffice 4.3.4.
msiexec /x {7D983A32-F645-48AB-8E38-4ACD234F40BC} /quiet
Další informace o argumentech příkazové řádky mechanismu Windows Installer získáte jednoduše některým z těchto příkazů:
lo.msi /?
msiexec /?
Přizpůsobení instalace
Často je potřeba si instalaci poněkud přizpůsobit. K tomu existuje poměrně široká škála možností – do příkazové řádky lze přidat další parametry a tím instalaci ovlivnit. Obecně to vypadá takto:
PARAMETR=<hodnota>
Parametrů lze samozřejmě zadat prakticky libovolný počet. Tady jsou příklady:
lo.msi /quiet INSTALLLOCATION="C:\LibreOffice" REGISTER_ALL_MSO_TYPES=1 UI_LANGS=cs,en_US,de
ISCHECKFORPRODUCTUPDATES=0
Tento příkaz nainstaluje LibreOffice do zvoleného adresáře, zaregistruje balík pro otevírání všech dokumentů Microsoft Office, nainstaluje uživatelské rozhraní ve třech jazycích (češtině, americké angličtině a němčině) a vypne vyhledávání aktualizací.
lo.msi /quiet QUICKSTART=1 REGISTER_DOC=1 CREATEDESKTOPLINK=0
Příkaz zajistí aktivaci spuštění LibreOffice při startu (tzv. rychlé spuštění), zaregistruje otevírání dokumentů Microsoft Word a zakáže vytvoření ikony na ploše. Podobně lze ovlivňovat i další parametry instalace, ale bohužel není nikde k dispozici jejich úplný seznam.
Na něco se musí jinak
Přestože se pomocí argumentů příkazové řádky dá ovlivnit instalace v poměrně širokém rozsahu, některé věci takto řešit nejdou. Týká se to například přiinstalovávaných rozšíření nebo nastavení výchozích formátů pro ukládání dokumentů. Na tyto věci se podíváme příště, v samostatném článku.