Srovnání kancelářských balíků: Nasazení do provozu

srovnani_office.jpg Různá prostředí pro používání kancelářských balíků mají různé požadavky. Záleží na tom, zda se jedná o domácnost, malou, střední, či velkou firmu, úřad, neziskovou organizaci apod. Vždy je ale samozřejmě důležité, aby náklady byly co nejnižší. Podle toho všeho se pak přistupuje k volbě vhodného balíku (případně kombinace balíků) a k dalším rozhodnutím, která jsou s tím spojena.  

Podpora datových formátů

Ohledně podpory datových formátů lze konstatovat, že se situace v posledních letech dost výrazně zlepšuje. Balík Microsoft Office začal podporovat formát OpenDocument v Service Packu 1 pro verzi 2007, ovšem podpora byla neúplná a podpory v celé šíři dosáhla až verze 2013.

Balík LibreOffice naopak podporuje formát Office Open XML dlouhodobě poměrně kvalitně, i když stále ještě nedosáhl stoprocentního pokrytí obsažených vlastností (týká se to především sledování změn, kde jsou ještě mezery, které bude řešit druhá fáze projektu interoperability financovaná německou a švýcarskou veřejnou správou) a někdy jsou odchylky v jeho interpretaci. Nejhůře je na tom z pohledu podpory „cizích“ formátů Apache OpenOffice, kde lze OOXML pouze číst, což je výrazný hendikep.

Budeme-li se zajímat o podporu „exotických“ formátů, tak tam na celé čáře boduje LibreOffice, neboť škála podporovaných formátů zejména v oblasti textových dokumentů je skutečně impozantní a zahrnuje i formáty používané v čínském a korejském softwaru, stejně jako formáty programů ze systému OS X na počítačích Apple.

Zajímavá situace nastala u formátu PDF. Oproti minulosti se hodně posunul balík MSO, kde lze nejen do tohoto formátu exportovat, ale nově i importovat do programu Word. V LO k dřívější podpoře výstupu do PDF a možnosti importovat do programu Draw přibyl také import do programů Writer (často s nepříliš dobrými výsledky) a Impress (poměrně kvalitní výsledky). AOO bohužel opět ztrácí, PDF do něj vůbec importovat nelze.

Další informace o podpoře formátů (obrázků, textových a tabulkových formátů, ...) najdete v přehledu v minulém dílu. Tento přehled není vyčerpávající, nezahrnuje například exporty dílčích součástí dokumentů (grafy, obrázky apod.).

LibreOffice Impress LibreOffice Impress


Ovládání a způsob práce

Při práci v libovolném softwaru velmi záleží na tom, jak se program ovládá. Podle toho pak vypadá efektivita práce a také to, jak rychle se člověk naučí s programem pracovat, pokud ho dosud nepoužíval, nebo používal jeho starší verzi.

Kancelářský balík Microsoft Office je „proslulý“ tím, že se jeho uživatelské rozhraní mezi verzemi poměrně výrazně mění. K nejradikálnější změně došlo ve verzi 2007 se zavedením pásů (ribbonů). Verze 2010 byla ve znamení určitých úprav, mírného návratu zpět a doladění nového rozhraní. Ovšem ve verzi 2013 došlo opět k výraznější změně, která je ale především ve vzhledu – ten se podstatně zjednodušil a má blízko ke koncepci použité v novém operačním systému Windows 8. Po funkční stránce se však nové GUI od toho z předchozí verze příliš neliší.

Nejkonzervativnější je z hlediska uživatelského rozhraní jednoznačně LibreOffice. Zůstává stále u klasického řešení s nabídkami a nástrojovými lištami, příliš se nemění ani postranní panely. Nové verze se od těch předchozích liší vysloveně kosmeticky a spíš se dá říct, že je rozdíl mezi vzhledem GUI na různých platformách (Windows, Linux s GNOME, Linux s KDE, ...) než mezi verzemi.

Podobně konzervativní je i Apache OpenOffice. Tam ovšem došlo ve verzi 4.0 k jedné podstatné změně, a to v postranních panelech. Byla opuštěna podoba, jakou dosud vidíme v LO, místo toho se tvůrci inspirovali u balíku IBM Lotus Symphony (odvozeného od OpenOffice.org) a postranní panely upravili do nové podoby. Zda je lepší než ta původní, je v první řadě věcí subjektivního vnímání.

Efektivita toho kterého řešení pro práci je těžko hodnotitelná. Kdo je zvyklý na určitou podobu uživatelského rozhraní, umí s ní pracovat a může pracovat velmi efektivně. Též záleží na tom, co kdo v programu konkrétně dělá a jak jsou zrovna ty jeho nejpoužívanější funkce dostupné. Větší rozdíly tedy budou u těch uživatelů, kteří přecházejí z jiného balíku nebo ze starší verze téhož. Kdo byl zvyklý na MSO 2010, asi mu verze 2013 nebude činit větší potíže.

Podobně v případě LO i AOO (kde je změna v postranních panelech, ale nepříliš významná pro celkovou práci), a to i navzájem. Také přechod z MSO verze 2003 nebo starší (které se leckde stále ještě používají) bude zřejmě snazší na LO nebo AOO, díky podobnosti GUI.

Totéž co pro uživatelské rozhraní platí i pro některé pracovní postupy, které se mezi balíky liší, například připojování k externím databázím nebo otevírání dokumentů. Opět je to v první řadě věc zvyku a toho, jaké činnosti uživatel v programech provádí.

Škála funkcí, složení balíků, ukládání do cloudu, mobilní verze

Drtivá většina běžně používaných funkcí je ve všech balících stejná nebo velmi podobná, pokud srovnáváme jednotlivé aplikace, které si funkčně odpovídají. Některé méně používané funkce mohou chybět, pak je třeba si pomoci jinak – například zvolením jiného postupu, vytvořením makra, doinstalací doplňku, případně použitím externího programu. Na větší rozdíly člověk narazí až při využívání možností toho kterého balíku „až nadoraz“.

Skladba balíku je jiná v případě Microsoft Office a jiná u LibreOffice a Apache OpenOffice. V prvním případě je determinována tím, o jakou edici se jedná. Obecně platí, že čím víc aplikací v balíku je, tím je dražší. LO a AOO mají ve standardních instalátorech všechny aplikace, ale v linuxových distribucích to nemusí platit – aplikace mohou být rozčleněny do samostatných balíčků, a tedy i instalovány samostatně.

V případě MSO je ve verzi 2013 vidět velký příklon ke cloudovému úložišti SkyDrive provozovanému firmou Microsoft. Ukládání do tohoto úložiště je v seznamu uvedeno před soubory v počítači, totéž platí i pro otevírání. Nicméně jeho použití není povinné a není ani nutné tam mít uživatelský účet. Další možností je ukládání na server SharePoint (vlastní nebo Office 365 SharePoint u Microsoftu).

LO ani AOO žádné podobné úložiště v základní instalaci nenabízí. Kdo by s ním chtěl pracovat, musí si buď nainstalovat doplněk (pokud existuje), nebo to řešit na úrovni operačního systému (například přes FUSE).

MSO má mobilní verzi (Office Mobile) – již delší dobu je k dispozici pro systém Windows Phone, od roku 2013 i pro iOS a Android. LO a AOO zatím mobilní verzi nemají, v případě LO se na ní ale už pracuje.

Apache OpenOffice Impress Apache OpenOffice Impress


Licencování a podmínky použití

Problematika licencování se oproti minulosti poněkud změnila, tak se na ni podívejme po jednotlivých balících.

LibreOffice

V případě LibreOffice se nic nezměnilo. Licence je stále stejná, tedy GNU Lesser General Public License verze 3. Pro uživatele tato licence znamená, že může balík používat zdarma, k jakémukoli účelu, na libovolném počtu počítačů. Další detaily licence už nejsou pro uživatele podstatné, mají smysl pro vývojáře, ať už přímo tohoto balíku, doplňků nebo nějakého většího systému, do něhož by se měl balík nějak začlenit. Zájemci nechť si přečtou, co s touto licencí lze a co ne.

Apache OpenOffice

Po předání kancelářského balíku OpenOffice.org do rukou Apache Software Foundation nedošlo jen k jeho přejmenování, ale také – a to je mnohem důležitější – ke změně licence. Původně byla licence GNU LGPL (jako u LO), protože se ale v ASF jako standard používá Apache License verze 2.0, byl balík přelicencován. To vyžaduje souhlas autorů, ale vzhledem k dřívějším pravidlům pro přijímání kódu do OpenOffice.org (kdy autoři takový souhlas dávali již předem) s tím nebyl problém.

Uživatelé jsou na tom úplně stejně jako u LO – tedy nejsou při užívání balíku nijak omezeni. Vývojáři však mají situaci podstatně jinou. Na jedné straně mají více svobody v použití kódu z AOO, protože Apache License je permisivní a dovoluje s kódem nakládat podstatně volněji než LGPL. Ovšem opačně to neplatí. Kód, který se přidává do AOO, musí být šiřitelný pod Apache License. Proto například nelze přímo brát kód z LO a vkládat do AOO (lze to jen s explicitním souhlasem všech autorů onoho kódu), přestože opačně to lze. To může samozřejmě brzdit rozvoj AOO.

Microsoft Office

Tento balík patří mezi typické reprezentanty proprietárního softwaru. Software lze používat jen v licencovaném počtu instalací nebo uživatelů, a to za podmínek určených v licenci. Počet licencí je třeba sledovat pro případ kontroly, protože užívání „přespočetných“ instalací je nelegální. Stejně tak je nutné mít v pořádku veškeré související dokumenty.

Existuje několik způsobů, jak lze získat licenci na MSO. Klasickým způsobem je pořízení krabicové verze nebo předinstalace na nově kupovaném počítači (OEM verze). Větší firmy, úřady, školy apod. mohou využívat multilicenční programy s výhodnější cenou, než mají licence pořizované jednotlivě.

Dále je možnost využít formu předplatného. Místo jednorázového zaplacení pevné částky za časově neomezenou licenci konkrétní verze lze pravidelně platit určité peníze a mít za to možnost využívat nejnovější verzi (tedy bez připlácení za upgrady). Je to výhodné hlavně tam, kde je žádoucí mít vždy co nejnovější verzi MSO.

Předplatné má od verze 2013 ještě úplně novou formu: cloudovou, nabízenou pod značkou Office 365. Nejedná se už o pouhé licence k softwaru, nýbrž se licence kombinují s dalšími službami, hlavně ve smyslu cloudového hostingu dat.

V základní verzi předplatného jsou k dispozici tyto služby (SkyDrive, e-mail, jednoduchý webhosting a další) společně s webovou verzí Microsoft Office (Office Web Apps). Ta vypadá a chová se velmi podobně jako verze instalovaná do počítače, vyžaduje ale samozřejmě dostatečně rychlé a spolehlivé internetové připojení. Vyšší verze Office 365 už zahrnují i balík MSO instalovaný do počítačů, služby samozřejmě zůstávají; skladba aplikací je v různých tarifech různá.

Uživatelská podpora

Podporu lze rozdělit do dvou částí. Jednou je řešení chyb v balících, jejich oprava a vydávání nových verzí. V případě LibreOffice a Apache OpenOffice lze chyby přímo hlásit a sledovat, jak jsou řešeny. U Microsoft Office taková možnost není, nicméně zjištěné chyby firma opravuje a do programů se dostávají formou aktualizací.

Druhou částí je přímá podpora uživatelů. U balíků LO a AOO zde hraje velkou roli komunita, a to jak na globální úrovni, tak i lokálně v různých zemích (pro Česko a Slovensko má klíčový význam portál OpenOffice.cz). Rady a řešení problémů lze získat zdarma, přestože to může někdy trvat delší dobu. Lze si pochopitelně platit také přímou podporu s garantovanou úrovní. Téměř v každé zemi jsou firmy, které se takové podpoře věnují.

V případě Microsoft Office je to trochu jinak. Při pořízení OEM verze leží podpora na bedrech dodavatele počítače, takže je třeba obracet se na něj a úroveň podpory závisí na tom, co je tento dodavatel schopen zvládnout. Podobně u multilicencí poskytují podporu jejich dodavatelé.

Speciální případ je Office 365, kde je podpora (webová a telefonická) přímo součástí služeb, které jsou do předplatného zahrnuty. Za tuto podporu a její úroveň tedy odpovídá společnost Microsoft. Také u MSO existuje určitá komunitní podpora, i když tu není aktivita tak silná jako u LO a AOO.

Microsoft Excel Microsoft Excel


Celkové náklady

Náklady na užívání softwaru se vždy skládají z více částí. Patří do nich zejména:

  • pořízení licencí nebo pravidelné platby za licence,
  • náklady na správu softwaru a licencí,
  • náklady na podporu,
  • náklady na zaškolení uživatelů,
  • náklady na pořízení hardwaru (pokud je potřeba),
  • nepřímé náklady vzniklé problémy se softwarem.

U nákladů na licence je to jednoduché. V případě LO a AOO jsou nulové, u MSO se počítají buď náklady na počáteční pořízení a následné upgrady (případně nové licence, pokud se třeba pořizují jako OEM s novými počítači). Toto se přepočítá na časovou jednotku, například rok.

Náklady na správu softwaru vznikají tím, že je potřeba SW instalovat, aktualizovat a případně řešit nějaké problémy. U instalovaného SW jsou srovnatelné u všech balíků (protože ve všech případech existuje řada způsobů, jak k tomu přistupovat); u webového softwaru jsou nulové. Pokud je software proprietární (MSO), musí se započítávat i administrativní a technické náklady na správu licencí.

Pro náklady na podporu platí, že záleží na tom, jaká podpora se požaduje (na jaké úrovni, co všechno má řešit atd.). Mohou být nulové (pokud si lze vystačit s tím, co je k dispozici přímo), ale také i velmi vysoké (osobní přítomnost specialistů na pracovišti).

Výše nákladů na zaškolení je něco podobného. Záleží na tom, jaké zkušenosti uživatelé mají, na jak náročné činnosti se školí, z čeho na co přecházejí apod. Opět je tu rozsah od nuly až po částky ve výši několikanásobku ceny licence MSO.

Náklady na pořízení hardwaru vznikají v případě, že je nový software náročnější než dřívější. Co se týká všech tří srovnávaných kancelářských balíků, tak jsou méně náročné na hardware než jejich starší verze. Proto upgrade neznamená nutnost pořídit novější „železo“. Něco jiného je přechod mezi balíky, ale ani tam nejsou rozdíly tak dramatické, aby bylo nutné pořizovat nové počítače – všechny balíky zcela bez problémů poběží i na více než pět let starých počítačích. Jediným důvodem pro nucené pořízení nového hardwaru je fakt, že MSO 2013 vyžaduje systém Windows 7 nebo novější. Ten na starý počítač už ani nemusí jít nainstalovat.

Poslední složkou nákladů jsou náklady nepřímé, vzniklé tím, že jsou se softwarem problémy a nelze ho využívat k tomu, k čemu byl pořízen. Tyto náklady nejsou nikde přímo vidět, ale mohou mít například formu snížení tržeb nebo navýšení nákladů na přesčasy. I s nimi je ale třeba počítat při úvahách o tom, který kancelářský balík zvolit.

Pár slov závěrem

Celé trojdílné srovnání není a ani nemůže být zdaleka vyčerpávající. Zabývá se jen malou částí vlastností balíků a téměř vůbec neřeší subjektivní vnímání práce s balíky (jak se s nimi pracuje konkrétním uživatelům). Navíc se jedná pouze o srovnání tří produktů, přestože jich k danému účelu existuje podstatně víc – lze zmínit třeba Kingsoft Office, WordPerfect Office Suite, Calligra Suite, SoftMaker Office nebo ThinkFree Office.

Články tedy poslouží hlavně jako orientační vodítko pro toho, kdo chce získat základní přehled. Pro skutečné nasazení balíku je jednoznačně nejlepší si ho přímo vyzkoušet – prakticky ve všech případech existují přinejmenším časově omezené zkušební verze, takže by to neměl být problém. Teprve poté, po vyzkoušení daného balíku na určitých činnostech a dokumentech, lze učinit významnější závěr o vhodnosti tohoto balíku.

(Jako ve škole) Průměr: 2,00 | Hodnotilo: 2
 

Komentáře

user avatar zvedavec
Odpovědět
Srovnání kancelářských balíků: Nasazení do provozu
23. 10. 2013, 13:17:14
Mobilni verze OO (a ted fakt nevim, ktera je to, jestli AOO nebo LO) je dostupna z android marketu (Play). Mam ji nainstalovanou na tabletu (teda nepouzivam ji :-) ) a kdyz ji zapnu, vypada opravdu stejne jako jako na PC (coz je otazka, zdali je to na tabletu v poradku).
user avatar zvedavec
Odpovědět
Re:Srovnání kancelářských balíků: Nasazení do provozu
23. 10. 2013, 13:47:21
Tak upresnuji: Je to AOO - ANDR OpenOffice
https://play.google.com/store/apps/details?id=com.andropenoffice
Podle vseho to pochazi z Apache OO.
user avatar Lukáš Jelínek
Odpovědět
Re:Re:Srovnání kancelářských balíků: Nasazení do provozu
23. 10. 2013, 15:42:28
Děkuji za upozornění. I přes opakované pokusy v minulosti jsem tento program - zřejmě fork OpenOffice - v Google Play nenašel (což bohužel není až tak překvapivé, protože výsledky hledání v GP běžně "zatajují" mnoho zajímavých aplikací). Podívám se na něj a případně by o něm mohl vzniknout článek, ať už bych ho psal já nebo někdo jiný.
user avatar Vladimír Vojta
Odpovědět
AOO - ANDR OpenOffice
23. 10. 2013, 21:01:48
Ta mobilní verze AOO vypadá zajímavě! :-)
user avatar Lukáš Jelínek
Odpovědět
Re:AOO - ANDR OpenOffice
24. 10. 2013, 15:46:57
Zkusil jsem ji na telefonu a je to nepoužitelné. Zjevně je to jen nahrubo přeportovaný balík OO, bez jakéhokoli řešení GUI. Výsledkem je (když nepočítám ukrutně dlouhý start), že je ze stránky vidět asi tak jeden řádek textu (zbytek zabírají lišty a virtuální klávesnice), menu lezou ven z displeje a do titěrných tlačítek se prstem jen velmi obtížně trefuje. Na tabletu by to ale mohlo být o něco použitelnější.
user avatar Zvedavec
Odpovědět
Re:Re:AOO - ANDR OpenOffice
24. 10. 2013, 16:10:26
Ano,
na telefonu nevim, ale na mem tabletu s vicemene retina displejem na necelych 10 palcich tyto problemy nejsou - nicmene, opravdu v tom nepisu, ale kdyz jsem to zkousel, tak se Vami uvedene duvody neprojevily (coz je tedy logicky dane tim rozlisenim).
Jak jsem psal v prvnim prispevku - je to stejne jako na PC, coz na mensim rozliseni muze delat (dela) problem.

Přidat názor

 

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích najdete v nápovědě. Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu.

 
Lukáš Jelínek

Lukáš Jelínek

Šéfredaktor LinuxEXPRESu a OpenOffice.cz. Vystudoval FEL ČVUT v oboru Výpočetní technika. Žije v Kutné Hoře a podniká v oblasti informačních technologií. Ve volném čase rád fotografuje, natáčí a stříhá video a také se věnuje (v Čechách poměrně málo známému) powerkitingu.

 
 
 
woo jaw demo hz