Velmi pěkné,
ale jakožto člověk, který se po nějaký čas částečně živil vydáváním el.podpisů musím říci, že většina lidí si nechává zřídit el.podpis pouze od zaměstnavatele nebo z donucení od státní správy (např. Celní úřady...)
Je svým způsobem zvláštní, že email, elektronické bankovnictví a přihlášení se kamkoliv kde se zadávají osobní data nikomu nevadí, ale když má člověk možnost si zjednodušit život s el.podpisem tak řeknou, že tomu nevěří.
No, taky mi přišlo zajímavé to s tou autorizovanou konverzí tady http://www.digitalni-podpis.cz/autorizovana-konverze-dokumentu, tam si myslím, že je budoucnost e-podpisu.
Pro administraci v OS Windows raději místo Internet Exploreru používejte certifikační manažer (certmgr.msc) - jsou v něm vidět všechny větve úložiště a lze tak lépe pochopit rozdíly mezi různými verzemi OS Windows (různé větve, ve kterých je třeba mít certifikáty nainstalované, aby pracovaly dle očekávání)
Odpovědět Záludnosti el. podpisu a běžní uživatelé 30. 03. 2013, 11:52:55
S PKI a elektronickým podpisem je to v ČR těžké. Zásadní chyba byla, že se nejdříve přijal zákon místo toho, aby se eSign poslal s náležitou osvětou mezi lidi (B2B, B2C, C2C).
Když jsem se této problematice (PKI) začal věnovat někdy v roce 1995-6, tak jsem se seznámil s jedním klukem z Kapského Města, jistý Mark Shutlleworth :-) a jeho Thawte.com směřovala podpis, SSL, IPSec a celé PKI výhradně do komerční sféry a vyhýbali se státní správě. V B2B má elektronický podpis své místo. Tedy pokud na druhé straně není trouba, který víc než na reklamaci dá na ověření pravosti el. podpisu. To je ale lidský nikoliv technický problém.
V prostředí komunikace občan (firma) - stát nemá elektronický podpis v současné podobě co dělat, resp. je to nebezpečné pro stát i pro občany. Fakt!! Víc můžete najít na mém blogu na iHned.cz - http://napravnik.blog.ihned.cz/
Dobrý den, dovolím si pár hnidopišných poznámek k terminologii: a) zaručený elektronický podpis je i podpis založený na komerčním certifikátu, b) ze zákona je vůči úřadům uznáván skutečně jen ten zaručený, který je založený na kvalifikovaném certifikátu, ale c) v komunikaci mezi soukromými osobami "je uznáván" jakýkoliv elektronický podpis, i ten založený na komerčním certifikátu a dokonce i prostý el. podpis, když d) ze Sagitu přebíráte špatnou definici (prostého) elektronického podpisu, neboť (prostý) elektronický podpis nemusí "umožňovat ověření totožnosti" - je to totiž např. signatura e-mailu, někdy i jen PIN kód. Používaných legislativně-technickýh pojmů je mnoho, srovnat mezi nimi vztahy vyžaduje určité úsilí a jejich obsah je někdy překvapující. Dovolím si Vás proto pozvat na https://www.elektronicky-podpis.info/ - do sekce "Pojmy".
