LibreOffice 3–4/2016: přizpůsobování místních nabídek, nové příručky a dění na Dálném východě

Libreoffice_icon_mix48b.png Tento díl dvouměsíčníku se nejprve zabývá přizpůsobováním aplikací, a to v souvislosti s novou možností úprav místních nabídek. Představíme si také čerstvě vydané knihy a dostaneme se i k tomu, jak si LibreOffice vede ve vzdálené Asii.  

LibreOffice uživatelsky přívětivý, nastavitelný a s úpravou místních nabídek

Používání softwaru už dávno přestalo být doménou specialistů a znalých uživatelů. Spolu s tím převládl přístup, podle kterého mají být aplikace snadno použitelné, intuitivní a s vyhovujícím výchozím nastavením. Pryč jsou doby, kdy mohly ve světě softwaru prorazit komplikované molochy, nad jejichž ovládáním uživatel – poté, co si nastudoval dokumentaci – nevěřícně kroutil hlavou.

LibreOffice s sebou nese víc než patnáctiletou historii, a není proto divu, že v něm občas narazíme na relikty, které současným pravidlům pro tvorbu aplikací nevyhovují. Napravovat to má v popisu práce tým zabývající se designem a UX. V posledních letech se mnohé změnilo k lepšímu, navíc řada dalších návrhů čeká na implementaci.

Rychlejšímu zavádění změn v uživatelském rozhraní výrazně napomohl nový formát dialogových oken. Původní definování prvků okna v jazyce C++ bylo nahrazeno XML formátem, jehož výhodou je mimo jiné možnost vizuální editace. Převod všech oken trval tři roky a je ukázkovým příkladem rozsáhlé modernizace kódu, kterou LO po odštěpení od OpenOffice.org podstoupil. A podobně jako u jiných změn, výsledky této mravenčí práce se neprojevily bezprostředně, ale úročí se postupem času.

Se zjednodušováním ovládání a zpřístupňováním programů širšímu okruhu uživatelů souhlasí snad každý. Nezřídka však zjednodušování znamená, že se vytrácí původní volby a že nelze změnit výchozí nastavení. V LibreOffice by toto nemělo hrozit – podle zásad pro jeho tvorbu by pokročilí uživatelé měli mít možnost program vyladit podle svých představ.

Tento přístup můžeme ilustrovat na možnostech z nabídky Nástroje. Množství stránek, na nichž jsou promíchány důležité a marginální volby, k přehlednosti nepřispívá. Proto je výhledově plánováno počet možností omezit (několik jich už v tichosti zmizelo). Aby však zůstala stávající nastavitelnost zachována, bylo zavedeno expertní nastavení, kde lze dohledat všechny volby, tedy i ty, pro něž grafické rozhraní neexistuje.

Určení doby, za kterou zmizí tipy nápovědy, v expertním nastavení (do LO 5.1 se tato volba nacházela v Nástroje › Možnosti › LibreOffice › Zpřístupnění) Určení doby, za kterou zmizí tipy nápovědy, v expertním nastavení (do LO 5.1 se tato volba nacházela v Nástroje › Možnosti › LibreOffice › Zpřístupnění)

Design tým se snaží v LO připravit rozhraní, které by vyhovovalo většině uživatelů (proto se kupříkladu změnily nabídky, jak popisoval předchozí díl; další novinkou bude ve verzi 5.2 možnost zobrazit jedinou nástrojovou lištu se všemi důležitými příkazy). Přesto je někdy k nezaplacení, když si můžeme rozhraní nastavit sami. Přizpůsobení je naštěstí silnou stránkou LO: v nabídce NástrojePřizpůsobit lze zadat vlastní klávesové zkratky i určit podobu nabídek a nástrojových lišt.

Verze 5.2 učiní v přizpůsobování další krok: bude se týkat i místních nabídek, tj. nabídek vyvolávaných pravým tlačítkem myši. Jedná se o reakci na to, že se tyto nabídky v posledních vydáních měnily, na rozdíl od hlavních nabídek však uživatel nemohl obnovit jejich původní podobu.

Dialogové okno s přizpůsobováním místní nabídky a nabídka Writeru s doplněným přepínáním automatické kontroly pravopisu Dialogové okno s přizpůsobováním místní nabídky a nabídka Writeru s doplněným přepínáním automatické kontroly pravopisu

Místní nabídky se budou přizpůsobovat stejně jako hlavní nabídky a nástrojové lišty, tedy budeme moci změnit pořadí příkazů, odstranit příkaz nebo doplnit nový. Přidávání příkazů bude navíc přívětivější díky nové položce „Všechny kategorie“, i když užitečnější by bylo filtrování podle zadaného řetězce (návrh na reorganizaci přizpůsobování je připraven, čeká, až se ho ujme nějaký vývojář).

Kdo občas zabrousí do bugzilly LibreOffice, ví, že v ní není nouze o letité problémy. Přizpůsobování místních nabídek je jedním z nich, původní požadavek byl zaznamenán 2. září 2002. Zda je čtrnáctileté čekání výsměchem, nebo zda znamená naději, že i na zdánlivě mrtvé záznamy se jednou dostane, ať si přebere každý sám…

Využíváte-li přizpůsobení rozhraní v hojné míře, zřejmě tušíte, že v něm schází ještě jedna součást: postranní lišta. Možnost jejího přizpůsobení ale bude během na delší trať. Nebude pro ni totiž stačit obyčejné dialogové okno, ale bude potřeba grafický nástroj, kde by se daly prvky lišty poskládat. Doufejme, že se objeví dřív než za čtrnáct let.

Nová kniha, aktualizace příručky a její český a slovenský překlad

Přiznejme si, že většina z nás se při potížích se softwarem spokojí s rychlým jednorázovým řešením, než aby se ponořila do studia literatury. Bývá to škoda, metodou pokus-omyl nemusíme přijít na to, jak pracovat co nejefektivněji.

Nejnovějším přírůstkem, který nás efektivitě v LibreOffice naučí, je kniha kanadského novináře Bruce Byfielda „Designing with LibreOffice“, zveřejněná pod svobodnou licencí (stránky knihy, zpráva na OO.cz). Vládnete-li angličtinou, obsáhlý text vás seznámí především s Writerem, prostor dostaly ale i další součásti balíku.

Důraz je přitom kladen na používání stylů všech druhů a šablon. Místy kniha přechází v typografickou příručku a Writer slouží jako ukázka použití obecných pravidel; jinde podrobně popisuje konkrétní funkce a tím připomíná výbornou českou publikaci „LibreOffice Writer: Praktický průvodce“. S ní má společné i to, že je sepsána jediným autorem, a díky tomu čtivěji než kolektivně vytvářená dokumentace s jednotným stylem.

Čas od času vycházejí nové verze oficiálních uživatelských příruček, které na rozdíl od Byfieldovy knihy představují spíš referenční materiál vysvětlující pokud možno veškeré funkce. Začátkem března se objevil anglický originál základní příručky „Getting Started Guide“ aktualizovaný pro verzi 5.0. Bohužel se nejedná o překlep, příručky se oproti programu znatelně opožďují.

Titulní stránky příruček Designing with LibreOffice a Getting Started Guide Titulní stránky příruček Designing with LibreOffice a Getting Started Guide

S další aktualizací to vypadá růžověji. The Document Foundation se rozhodla financovat pozici koordinátora dokumentace, který by se staral jak o příručky, tak o vestavěnou nápovědu. Stal se jím Olivier Hallot, výrazná osobnost silné brazilské komunity (Brazílie je v používání LO možná nejúspěšnějším mimoevropským státem).

Olivier se dokumentaci, zejména nápovědě, dlouhodobě věnuje a upozorňuje na to, že se jí nedaří držet krok s vývojem. Jeho činnost už je znát: aktualizoval první kapitoly Getting Started pro verzi 5.1 a připravil experimentální zobrazení nápovědy ve webovém prohlížeči (na rozdíl od nápovědy na wiki se prohlížejí přímo zdrojové XML soubory).

Existují i přeložené verze příruček. Na tomto portále byla několikrát zmiňována iniciativa, jejímž cílem je přeložit příručku Getting Started do slovenštiny a češtiny. Zatímco slovenský překlad byl zdárně publikován pro verzi 4.2, dokončení českého je plánováno až pro verzi 5.1. K překladu se používá program OmegaT a zdrojem textů je repozitář na GitHubu, ovšem při dolaďování budou potřebnější než překladatelé ti, kdo text zkontrolují a doplní do něho snímky obrazovky – a s tím může pomoci každý.

Bylo by příjemně symbolické moci prolistovat českou a slovenskou příručku začátkem září na brněnské LibreOffice Conference. Podaří se do té doby vydání připravit? Přispět k tomu můžete i vy – zapojte se! Stav prací na české verzi můžete sledovat na wiki stránce (tamtéž se nachází pokyny a návody), ke komunikaci slouží pro oba jazyky e-mailová konference sk-libreoffice-guides@googlegroups_com.

Komunita, konference a migrace v daleké Asii

LibreOffice (resp. OpenOffice.org) vznikl v Evropě a na starém kontinentu se pořád nachází těžiště jeho vývoje i používání. Projekt však má celosvětové ambice a na to, kde všude se uchytil, nebudeme zapomínat ani v tomto seriálu.

Úvodem je nutno objektivně podotknout, že LO je primárně vyvíjen pro jazykové a kulturní poměry, v jakých žijeme i my. Uživatelé se v jiných částech světa mohou potýkat s problémy, které z evropského pohledu nemusejí být zjevné: ať už se jedná o podporu často komplikovaných písem, směr jejich zápisu (ne všude se píše spořádaně zleva doprava) či další místní zvyklosti. Jejich podpora v softwaru přitom není triviální – například směr zápisu ovlivňuje nejen podobu textu, ale i uživatelského rozhraní a ovládacích prvků.

V tomto díle navštívíme národy východní Asie, pro jejichž velkou část tvrzení o exotických jazykových poměrech bezesporu platí. V Japonsku funguje velmi aktivní komunita, pořádající minikonference a hackfesty. Letošní se konaly v lednu a zúčastnil se jich také Kohei Yoshida, dnes už bývalý vývojář LO zaměřující se na Calc (například se značně podílel na přepracování jádra Calcu ve verzi 4.2).

Zajímavé věci se dějí na Tchaj-wanu. V loňském roce tamní vláda schválila formát OpenDocument jako standard pro vytváření dokumentů a během tří let by ho měla veřejná správa nejen používat pro své dokumenty, ale měla by je rovněž vytvářet ve volně dostupném softwaru (zpráva, prezentace na LO Conference). Pilotní přechod na LibreOffice, týkající se více než 4000 zařízení, probíhá v okrese I-lan. Změna je na celém ostrově doprovázena školeními a osvětou, jaká proběhla i při příležitosti letošního Document Freedom Day na konci března.

Nejen na Tchaj-wanu se kromě LibreOffice používá i jeho speciálně upravená verze OxOffice, přinášející lepší podporu pro čínštinu.

Zprávu o rozsáhlé migraci hlásí také Vietnam. LibreOffice se má začít používat v celé státní telekomunikační společnosti VNPT, což je jeden z největších vietnamských podniků vůbec. Podrobnosti nejsou známy, a tak je na místě obezřetnost: bez náležité přípravy a podpory nemusí přechod dopadnout dobře a zpackaná migrace by byla mnohem horší než žádná.

Největším srazem příznivců svobodného softwaru je v Asii konference FOSSASIA. Na letošním ročníku pořádaném v březnu v Singapuru nechyběl ani LibreOffice. Hovořil tam o něm Tomaž Vajngerl, vývojář společnosti Collabora.

Krátké zprávy: Open365, Google Summer of Code a přehled migrací

Tvůrci webového operačního systému eyeOS představili v beta verzi webovou kancelář Open365, jejíž název dostatečně vypovídá o tom, kterému produktu chce konkurovat. Navzdory inzerovanému „LibreOffice online“ neobsahuje oficiálního webového klienta se zjednodušením rozhraním (jehož nejnovější verze je k dispozici v rámci tzv. CODE), ale jedná se o virtualizační řešení podobné platformě rollApp. K dispozici je tak k dispozici online plnohodnotný balík se všemi funkcemi, což může být někdy velmi užitečné. Na druhou stranu není podporována spolupráce uživatelů, překážkou běžné práce pak je pomalejší odezva a potíže se znaky s diakritikou.

LibreOffice Writer z Open365 ve webovém prohlížeči LibreOffice Writer z Open365 ve webovém prohlížeči

Ne všechny změny jsou při překotném vývoji LO domyšlené. Například od verze 4.2 se při vytváření HTML dokumentu neuloží obrázky samostatně, ale vloží se přímo do dokumentu jako data URI. To sice zjednodušuje odesílání e-mailů, ovšem znepřehledňuje generovaný HTML kód. Verze 5.2 toto napraví: nepůjde-li o hromadnou korespondenci, obrázky se budou opět ukládat samostatně. Autorem úpravy je zasloužilý vývojář Oliver Specht, který programoval StarOffice ještě před jeho převzetím firmou Sun.

Další novinka ve verzi 5.2 usnadní život těm, kdo ve Writeru často vkládají křížové odkazy. Jejich seznam totiž bude možné filtrovat. Ostatně pole pro filtrování by prospělo i dalším dialogovým oknům…

Filtrování při vkládání křížových odkazů v LibreOffice 5.2 Filtrování při vkládání křížových odkazů v LibreOffice 5.2

Během posledních dvou měsíců byly vydány verze LibreOffice 5.1.1, 5.1.25.0.6 (zřejmě poslední verze předchozí řady). Vraťme se však v čase ještě dál: při příležitosti únorového vydání 5.1.0 byla zveřejněna videa představující nové funkce této řady. Ve statistikách sledovanosti těchto videí se Česká republika zařadila 5. místem mezi Itálii a Brazílii, tedy mezi země, kde je LO mnohem populárnější. Za vysokými počty zhlédnutí může být zdejší vysoká koncentrace společností vyvíjejících svobodný software; máte-li lepší vysvětlení, podělte se o něj v diskusi!

K dispozici jsou přednášky z letošní konference FOSDEM. Záznam přednášek věnovaných LibreOffice se ale nepovedl: část chybí, zbytek není v dobré technické kvalitě, a hlavně u něj schází zobrazení promítaných snímků.

Do další fáze se posunul program Google Summer of Code. Pro LibreOffice (resp. The Document Foundation) bylo schváleno 11 projektů. Budou-li studenti úspěšní, dočkáme se například stylů tabulky ve Writeru, vylepšení správce šablon a postranní lišty nebo importního filtru pro soubory z českého programu Zoner Draw. Jiné projekty se týkají pro uživatele neviditelných změn: příkladem může být ukládání změn v podobě, která by umožňovala spolupráci na dokumentech v reálném čase, nebo použití knihovny HarfBuzz (sloužící k vykreslování textu z jednotlivých znaků) na všech platformách.

Design tým se zeptal uživatelů na to, jak používají modul Draw a jak postranní lištu, a vyhodnocení zveřejnil na blogu (Draw: první část, druhá část; postranní lišta). Draw kromě tvorby jednoduché grafiky často slouží k přípravě schémat a diagramů, ale také třeba na sazbu. Většina respondentů druhého dotazníku postranní lištu používá a chtěla by mít možnost si ji přizpůsobit (což vzhledem k tomu, že odpovídají zpravidla pokročilejší uživatelé, není překvapivé).

Wiki TDF čítá spoustu stránek, málokterá je ovšem tak potřebná jako seznam migrací na LibreOffice, jejž nedávno založil Mike Saunders (čerstvá posila marketingového týmu a redaktor magazínu Linux Voice). Nechybí v něm ani případy, o nichž v poslední době referovala média: završení přechodu ve francouzském Nantes, a naopak zrušení migrace v italské provincii Bolzano.

Soužití s technikou patří mezi oblíbená témata komiksového stripu xkcd. Díl Algorithms (na webu xkcz.cz se na něj můžeme podívat i v češtině) zmiňuje OpenOffice, když se trefuje mimo jiné do naší neschopnosti rozpoznat, že i univerzální program jako kancelářský balík má své limity. Také někdy vytváříte bizarnosti místo toho, abyste sáhli po specializované aplikaci?

Poznámka šéfredaktora: Takovými specializovanými aplikacemi jsou například Scribus nebo Inkscape, kterým jsme se věnovali v samostatných článcích.

(Jako ve škole) Průměr: 3.67 | Hodnotilo: 9
 

Přidat názor

 

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích najdete v nápovědě. Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu.

 
Stanislav Horáček

Stanislav Horáček

OpenOffice.org jsem objevil ve verzi 1.1, posléze jsem přešel na LibreOffice. Nejvíc používám Writer, ostatní součásti spíš doplňkově. Přispívám ke tvorbě LibreOffice (česká lokalizace, drobné úpravy nápovědy), vytvářím rozšíření „České CC0 slovníky“ a jeho stránku ceskeslovniky.cz. Od roku 2014 jsem členem The Document Foundation.

 
 
 
woo jaw demo hz