Analýza: Mohou vládní instituce nasadit OpenOffice.org bez obav?

dokumentace.png Software Improvement Group je společnost sídlící v Nizozemí, která si klade za cíl provádět hloubkové analýzy systémového softwaru. Stále více zákazníků se na ni obrací ve věcech hodnocení systémů, programů či projektů. Nezáleží na tom, zda jde o úplně nový portál nebo desítky let starý systém. Hloubkové analýze byla nedávno podroben i kancelářský balík OpenOffice.org.  

Automatizovaný systém pro kontrolu kvality

Software Improvement Group (SIG) vyvinula speciální automatizovaný systém nazvaný SIG Quality Model (SQM). Tento software taktéž získal certifikát kvality ISO 9126, který zaručuje, že ověřování probíhá dle předem odsouhlasených norem a standardů. Motem společnosti je to, že nedodává pocity, ale fakta.

Poznámka: ISO 9126 je mezinárodní standard pro zjišťování kvality software a to zjišťování známých nedostatků, které mohou vést k chybám uvnitř software. Cílem tohoto standardu je odhalit všeobecné pochopení cílů a úkolů projektu. (Více v anglické Wikipedii pod heslem ISO 9126.)

OpenOffice.org jako testovaný objekt

Do hledáčku SIG se často dostávají i projekty vyvíjené jako open source. V případě projektu OpenOffice.org byly hodnoceny celkem tři verze – 2.4.0, 3.0.0 a 3.1.1. Mohlo by se zdát, že to bude nepřekonatelný problém, protože projekt OpenOffice.org obsahuje více než čtyři milióny řádků zdrojového kódu, nicméně pro SQM to větší problém nepředstavuje.

Výsledkem celého procesu je studie nazvaná „Risks in the adoption of OpenOffice.org by governmental institutions“ (česky přeloženo jako Rizika při využívání OpenOffice.org státními institucemi“, kterou si můžete stáhnout ze stránek SIG nebo z našeho webu. Studie má celkem 12 stran a je ve formátu PDF. Tento článek ji podrobněji projde a její závěry přetlumočí.

Testované verze OpenOffice.org a jejich kvalita

Jak už to tak bývá, obsahuje studie i vyjádření k celé problematice, které najdete hned v úvodu studie, konkrétně hned na straně dvě. Já závěry přeskočím a nejdříve uvedu fakta. Studie pokračuje vysvětlením podmínek testu. Jak již bylo řečeno, hodnoceny byly celkem tři verze a při analýze nebylo zjištěn výraznější problém v kvalitě kódu – kvalita je stále stejná a nemění se verzemi. Nicméně pro účely dané studie se bude analýza nejvíce zaměřovat na verzi poslední tj. 3.1.1.

Jak shrnují analytici v části 2 – OpenOffice.org patří do skupiny programů nazývaných „kancelářský balík“. Na poli open source aplikací je to jednoznačný lídr. První verze se objevila již v říjnu 2000 poté, co Sun Microsystems koupil firmu StarDivision. Jejich komerčně nabízený balík StarOffice byl poté uvolněn jako open source. Od té doby je OpenOffice.org hlavním vývojovým projektem v kategorii kancelářských balíků. StarOffice je dnes odnoží OpenOffice.org a přidává několik komponent, ovšem s uzavřeným kódem. Aktuální verze StarOffice má číslo 8.

Poznámka : Pokud vás zajímá, co je ve StarOffice navíc, pak vězte, že je to několik TrueType písem v Unicode kódování, několik dalších písem v západním a asijském kódování, podpora relační databáze Adabas, šablony dostupné jen ve StarOffice, velká kolekce klipartů, třídící funkce pro asijské jazyky, importní filtry pro soubory ze starších textový editorů jako je např. WordStar, modifikovaný korektor překlepů a slovník synonym a také převodník maker vytvořených v MS VBA.

StarOffice je nabízen v několika verzích, verze Enterprise přináší také další věci, jako je průvodce pokročilými analýzami a průvodce pro tvorbu Microsoft Installer Transformation souborů.

Pozn. šéfred. Protože stále nemáme jasné informace o postoji Oracle, uvádíme jako výrobce balíku obě společnosti, tedy Oracle/Sun Microsystems. Sun Microsystems, jako vlastník OpenOffice.org, byl během přípravy článku stále v procesu fúze s firmou Oracle, celý proces započal v dubnu 2009 a v době vydání směřoval ke konci. 21. ledna oznámila Evropská komise, že převzetí Sun Microsystems firmou Oracle je možné a nepředstavuje riziko monopolu na trhu informačních technologií. Oracle však také zveřejnil zprávu, že vývoj a podpora z OpenOffice.org z jeho strany bude probíhat dále a bez větších změn.

Řízení vývoje OpenOffice.org

V dnešní době však Oracle/Sun Microsystems není jediným vývojářem balíku OpenOffice.org, protože ostatní firmy pochopily, že mohou snížit své náklady spojené s nákupem komerčních řešení tím, že investují do vývoje OpenOffice.org. Angažují se tak firmy jako Novell, IBM, Intel nebo Red Hat.

Kancelářský balík se dnes používá ve státních úřadech, školách a univerzitách na všech kontinentech, nezaostávají ani soukromé firmy. Zároveň však vývoj není přímo řízen jen firmami, které se v něm angažují, existuje organizace nazvaná OpenOffice.org Community Council, která nastavuje cíle, hlídá konflikty zájmů, získává finanční prostředky a zajišťuje platformu pro diskuzi uvnitř komunity. Jsou stanovena jasná pravidla, kdo je členem této užší skupiny – 3 zástupci těch, kteří přispívají kódem, 3 zástupci vývojářského týmu, 2 zástupci lokalizačního týmu (jedním z nich je Pavel Janík), 1 zástupce komunity a 1 zástupce Oracle/Sun Microsystems.

Hodnocení kvality kódu

Ve třetí části analýzy se můžete dočíst o SQM a jeho hodnocení kvality kódu OpenOffice.org. Hodnocení je prováděno celkem na šesti ukazatelích – objem, zdvojení, složitost, propojenost, velikost modulů a spolupráce mezi moduly. Tyto ukazatele jsou hodnoceny na stupnici od jedné do pěti hvězd. Nakonec jsou ještě dodatečným hodnocením sdruženy pomocí dvoukrokového procesu a je vyhodnoceno kritérium spravovatelnosti (taktéž hodnoceno od jedné do pěti hvězd).

Dle SQM si OpenOffice.org udržel tři hvězdy ve všech třech verzích, i když v kódu docházelo k docela podstatným změnám (při přechodu od verze 2.4 na 3.0.0 a na 3.1.1). Toto hodnocení si lze vykládat jako dobrou vizitku vývoje a správy celého projektu a znamená to také, že se odpovědní lidé dostatečně věnují ověřování kvality.

Pouze polovinou hvězdy byl hodnocen nejhorší ukazatel, a to objem. Ukazatele složitost a velikost modulů získaly shodně po jedné a půl hvězdě. Protože však OpenOffice.org soupeří na poli kancelářských balíků, je jeho velký objem nevyhnutelný. Jinak by to nebyl kancelářský balík nabízející funkce, které uživatel očekává. Navíc dle výsledků SQM může OpenOffice.org svůj objem i zdvojnásobit a stále dosáhne pětihvězdového hodnocení. Aby se stal projekt OpenOffice.org lépe spravovatelným, bylo by nutné změnit současný kód, což by se odrazilo ve vyšší technické kvalitě.

Ověřování kvality je v rámci OpenOffice.org nezávislým projektem, který se zaměřuje na správu a údržbu příspěvků v kódu a taktéž provádí kontrolu kvality nově vydávaných verzí. Tým ověřování kvality také vytvořil standardy pro kódování v C++ a projekt ověřování kódu. Z něj je pak patrné, zda výsledný kód tyto standardy dodržuje. Standardy definují užívané postupy a uniformitu kódu uvnitř různých modulů. Celý proces je prováděn manuálně při prohlídkách kódu.

Rizika při implementaci balíku

V šesté části se analýza zmiňuje o rizicích, která mohou plynout z použití OpenOffice.org. SIG vidí největší problém v tom, co udělá Oracle po dokončení fúze se Sun Microsystems (což stále ještě nevíme, pozn. šéfred.). Může totiž dojít k tomu, že Oracle nebude mít zájem dodávat do OpenOffice.org nové funkce nebo bude vývoj velmi pomalý (omezení zdrojů na vývoj). Ale dojít k tomu také nemusí.

Pokud tento fakt přijmete, musíte se také zamyslet nad tím, že při implementaci OpenOffice.org ve vaší organizaci je nezbytné provést několik kroků. Jeden z nich je, že vaši uživatelé musí OpenOffice.org přijmout a mnozí musí absolvovat školení. K dalším pak patří, že všechny existující dokumenty a šablony mohou být automaticky převedeny do nových formátů, nicméně ruční kontrola bude tak jako tak nutná. Pokud by se OpenOffice.org někdy stal typickým komerčním produktem, je vhodné očekávat, že nebude existovat žádná zdarma dostupná podpora a vývoj. Ovšem na druhou stranu nadále platí, že zdrojový kód OpenOffice.org je k dispozici a skoro každý vám může podporu a vývoj zajistit.

Zajištění podpory a vývoje v budoucnu

Zdrojový kód je k dispozici a vyvíjet jej může kdokoliv. Může při tom ale vzniknout několik problémů:

  • protože je kód velmi složitý, porozumění mu může zabrat delší čas. Pokud by se totiž stalo, že současní vývojáři projekt opustí, jejich nástupci by mohli mít velké problémy při přebírání jejich práce.

  • kdokoliv, kdo by chtěl údržbu OpenOffice.org převzít, by musel pro zajištění úspěchu investovat velké peníze. Studie vypočítává i náklady s tím spojené (na základě analýzy kódu).

  • infrastruktura projektu je dána; pokud by odešli lidé z klíčových pozic, budou mít jejich nástupci velké problémy celou strukturu obsáhnout.

  • pokud by se rozbila struktura týmů, výkonnost dobrovolných přispěvatelů by poklesla. V současné době je tým pro ověřování kvality plně zajišťován zaměstnanci Oracle/Sun Microsystems a při jejich absenci půjde dolů i kvalita vydávaných verzí. Uvedení do současného stavu by samozřejmě případného investora zatížilo ještě mnohem více.

Tyto čtyři body analýzy ukazují, že ovládnutí projektu OpenOffice.org někým jiným sice možné je, ale za cenu velkých nákladů. I když je to open source.

Doporučení autorů analýzy

V sedmé části jsou uvedena doporučení autorů analýzy. OpenOffice.org je rozsáhlý projekt střední kvality, který může směle konkurovat proprietárním řešením na trhu. Je zde však i mnoho místa pro zlepšení:

  • přidání více standardů pro psaní kódu se speciálním zaměřením na technickou kvalitu;

  • vytvoření podrobné dokumentace popisující prohlídku kódu s automatickým ověřováním souladu se standardy pro psaní kódu.

Z prezentace Oracle

Pokud se mají výzkumníci z SIG vyjádřit k tomu, zda OpenOffice.org nasadit do státních institucí, navrhují chvíli posečkat, až bude jasnější deklarace firmy Oracle, co hodlá s projektem (a jak přesně) provést. I když Oracle svou podporu projektu OpenOffice.org veřejně oznámil, ponechal si také zadní vrátka v podobě představení „volby typické komerční licence“ produktu.

OpenOffice tečka org

Tolik tedy detaily ze studie. Doporučuji si ji stáhnout a podrobněji prostudovat v ní obsažené grafy. Zároveň je situace kolem celého projektu trochu jasnější, neboť fúze byla povolena a 27.ledna 2010 dokončena. Dle oficiální zprávy, kterou najdete v podobě PDF souboru přímo na stránkách firmy Oracle, nebude vývoj OpenOffice.org nějak ukončován. Je zde však zmíněno, že pro velké společnosti, které budou žádat nějakou podporu OpenOffice.org, připraví Oracle nějakou komerční licenci. Navíc se objevilo i další prohlášení, že celému projektu bude udělena samostatnost.

Vyjádření z tiskové zprávy

What is Oracle’s plan for OpenOffice?

Oracle has a history of developing complete, integrated, and open products, making integration quicker and less costly for our customers. Based on the open ODF standard, OpenOffice is expected to create a compelling desktop integration bridge for our enterprise customers and offers consumers another choice on the desktop. Oracle plans to continue developing and supporting OpenOffice as open source. As before, some of the larger customers will ask for extra assurances, support, and enterprise tools. For these customers we expect to offer a typical commercial license option.

Z prezentace Oracle

Zdroj: Oracle and Sun Overview and FAQ (PDF) for customers and partners

Jaké plány má Oracle s OpenOffice.org?

Oracle během své existence vyvíjel kompletní, integrované a otevřené produkty, urychloval svým zákazníkům integraci a snižoval jim náklady. OpenOffice.org, založený na standardu ODF, by měl vytvořit přesvědčivý most při integraci desktopu našich enterprise zákazníků a nabídnout jim na desktopu jinou možnost. Oracle plánuje další vývoj a podporu OpenOffice.org jako open source. Stejně jako dříve budou někteří větší zákazníci požadovat výjimečné jistoty, podporu a nástroje. Těmto zákazníkům nabídneme možnost typické komerční licence.

Neautorizovaný překlad, redakce

Studie ke stažení: Risks in the adoption of OpenOffice.org by governmental institutions

(Jako ve škole) Průměr: 1,00 | Hodnotilo: 2
 

Komentáře

user avatar Laco
Odpovědět
Analýza: Mohou vládní instituce nasadit OpenOffice.org bez obav?
24. 02. 2010, 10:50:41
A koľko by vlastne stálo udržiavanie kancelárskeho balíka? 1 mld. € ročne? Nerozumiem veľmi takémuto otálaniu, základný softvér akým sú operačný systém, webový prehliadač, e-mailový klient, kancelársky balík jedného času budú spoločným duševným majetkom ľudstva. Linux, Firefox resp. Google Chrome, Thunderbird, OpenOffice v rámci svojho otvoreného a voľne prístupného kódu sú najlepšími kandidátmi na takéto poslanie.
Namiesto megalomanských projektov by mohli spoločne vysúkať rukávy EU, USA, Ázia na vývoji a udržiavaní bezplatného softu pre všetkých. Budú jedným zo stavebných kamienkov informatickej spoločnosti a dostupnosti e-governementu for all.
user avatar Slavo
Odpovědět
Re:Analýza: Mohou vládní instituce nasadit OpenOffice.org bez obav?
26. 02. 2010, 12:25:20
Open source nemá budúcnosť. Žiadny normálny programátor nebude len tak sedieť na zadku a vyvíjať software zadarmo. To môže robiť iba taký zvláštni ľudia ako je Linus Torvalds a Richard Matthew Stallman.
Open source software iba ničí IT trh.
user avatar redakce OpenOffice.cz
Odpovědět
Re:Re:Analýza: Mohou vládní instituce nasadit OpenOffice.org bez obav?
26. 02. 2010, 13:45:47
Vřele vám doporučuji, abyste se seznámil se základními principy a snažil se je pochopit. Vaše neznalost základních věcí neumožňuje diskuzi. Česky řečeno - jste úplně vedle.

A abych nebyl za arogantního - v případě open source se nemluví o penězích a o tom, že to musí být zadarmo. Open source znamená, že je k dispozici zdrojový kód programu, ne kolik stojí. Takže programátor může sedět na zadku, vyvíjet open source a dostávat za to peníze. Že je to z pohledu mnoha lidí nepřijatelné nebo to považují za nesmysl, neznamená, že to nelze realizovat.

Je to problém některých diskutérů, kteří něco neznají, tak začnou tvrdit, že je to nesmysl, nejde to nebo něco podobného. A to není jen narážka na váš názor, nejste v tom sám...
user avatar Zvedavec
Odpovědět
Re:Re:Re:Analýza: Mohou vládní instituce nasadit OpenOffice.org bez obav?
26. 02. 2010, 14:06:06
Nekdy je to i dusledek hlasu "druhe" strany: "necekejte, ze Vam to nekdo zadarmo udela/vyresi, pripojte se, programatori na tom pracuji z dobre vule" :-) Pak je to tezky a hodne lidi pak ma tendence reagovat jako "Slavo".
user avatar PetrV
Odpovědět
Re:Re:Re:Analýza: Mohou vládní instituce nasadit OpenOffice.org bez obav?
27. 02. 2010, 00:14:13
Podle mě je to otázka důvěry. Myslím si, že leckterý program vyvíjený jako open-source je zkopán pod stůl, protože si např. velké společnosti nechtějí zadat, nechtějí vypadat jako socky anebo prostě nedůvěřují.
Nemám teď čas to zjišťovat, ale myslím, že jako OS jsou vyvíjeny i programy jako True Crypt nebo Firefox - a o kvalitách těchto programů nemůže být sporu.

Slavo se samozřejmě mýlí v pojetí světa OS, ale myslím, že jeho námitka směřovala někam jinam. Bude i v budoucnu motivace vytvářet OS (byť programátorem, který za to dostane zaplaceno)? Může OS svět konkurovat zavedeným komerčním odvětvím? Domnívá se někdo, že v následujících dvaceti letech nějaký OS program překoná Photoshop nebo CorelDraw?
To asi sotva.
Jsou oblasti, kam OS v profi verzi dlouho ani nepáchne. Zatím se začíná nesměle prosazovat jen na poli browserů a kancelářiny. Nicméně zaplaťpánbůh za ty dary.
user avatar milan
Odpovědět
Re:Re:Analýza: Mohou vládní instituce nasadit OpenOffice.org bez obav?
12. 02. 2012, 00:48:54
slavo, ty si asi nikdy v živote nikomu nepomohol a aj vlastný zadok si utrieš, až keď ti mama sľúbi odmenu
user avatar DaVe
Odpovědět
Re:Analýza: Mohou vládní instituce nasadit OpenOffice.org bez obav?
28. 02. 2010, 10:35:48
Nemohou, jelikož lobing f. MS v ČR je tak prosáklý do st. správy, že by byly porušeny snad všechny smlouvy, které jsou ve st. správě podepsány. Možnost mají pouze místní samosprávy.
user avatar PetrV
Odpovědět
Re:Re:Analýza: Mohou vládní instituce nasadit OpenOffice.org bez obav?
28. 02. 2010, 13:09:44
Ano, MS lobuje, nicméně to dělá každý. Za druhé, stát není všechno... nežijeme v totalitě. A záleží na vedení firmy, pro co se rozhodne. A ve školách platí to samé. Když jsou vedení škol přesvědčené, že MS je nejlepší varianta, prosím. Náhodou jsem byl svědkem debaty ředitele s jeho zástupcem o tom, kolik taková sranda školu stojí. No jako není to pár tisíc. Je to strašná pálka.
Firma si může dovolit víc, pokud je větší. Jenže - větší firma rovná se víc strojů rovná se víc licencí. OpenOffice.org nedokáže plnohodnotně nahradit MS ve všech směrech. Nicméně v omezené míře ano, a tam velmi dobře. Rozhodnutí i přes to vsadit na MS považuju za špatné rozhodnutí, dělané, jak tuhle napsal šéfredaktor, od kafe od stolu. Jestliže má forma nějaký určitý požadavek, co by program měl umět, může oslovit vývojáře. V případě MS má trochu smůlu. U OOo je ale poměrně pravděpodobné, že uspěje. Nároky firem jsou si mnohdy v lecčems podobné. A to rozhoduje.
user avatar Lada
Odpovědět
Re:Re:Re:Analýza: Mohou vládní instituce nasadit OpenOffice.org bez obav?
28. 02. 2010, 23:09:51
Stačí zjišťovat rozsah korupce ve státní správě a monopol Microsoftu a jiných firem může skončit dříve, než se kdo naděje.

Přidat názor

 

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích najdete v nápovědě. Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu.

 
 
 
woo jaw demo hz