Jak přispívat do LibreOffice XI – The Document Foundation a jak požadovat novou funkci

LO.png Závěr seriálu o přispívání bude na rozdíl od předchozích konkrétních návodů spíš nástinem aktivit, které dosud nebyly zmíněny. Začneme odbočkou, která vysvětlí roli The Document Foundation při vývoji LibreOffice. Následně si povíme, jaké máme možnosti, když nám v LibreOffice citelně schází nějaká funkce.  

The Document Foundation a její úloha

Se jménem The Document Foundation (zkracována jako TDF, oficiální web, blog) se setkáváme pokaždé, když se objeví nová verze LibreOffice, na její servery jsme také mnohokrát odkazovali v předešlých pokračováních seriálu. Nabízí se proto vysvětlení, že TDF vyvíjí LibreOffice stejně, jako se svého času firma Sun starala o vývoj OpenOffice.org. Taková představa by však byla značně zkreslená.

Když se v roce 2010 rodil projekt LibreOffice, ti, kdo ho iniciovali, se snažili při návrhu jeho fungování zúročit zkušenosti, jež nasbírali během dlouholetého působení v oblasti svobodného softwaru. Klíčové pro ně přitom bylo ustanovit organizaci, která bude nekomerční a nezávislá na tom, jak úspěšně či neúspěšně si povedou komerční firmy, které se na vývoji podílejí.

Tato organizace byla založena pod názvem The Document Foundation, právním subjektem se jako německá nadace stala v únoru 2012. Jejím hlavním úkolem je zajišťovat co nejlepší podmínky k tomu, aby mohl každý zájemce LibreOffice používat a přispívat k jeho zlepšování; jinými slovy podporovat cokoliv z toho, s čím se v tomto seriálu seznamujeme.

Čím se nadace zabývá

Co si konkrétně pod „zajišťováním co nejlepších podmínek“ představit? V první řadě The Document Foundation vydává nové verze LibreOffice, všemožně jej propaguje a vystupuje jako mluvčí a tvář tohoto softwaru. Financuje provoz rozsáhlé hardwarové a softwarové infrastruktury, která se vývoje softwaru týká: serverů pro sestavování programu ze zdrojových kódů, jeho překlad do cizích jazyků, databázi nahlášených chyb, nástroje pro vývoj jako Gerrit či uživatelskou podporu jako Askbot, mailové konference a podobně.

Z jejích prostředků je dále financována účast přispěvatelů na událostech různého typu: od konferencí, kde je LO propagován, po pracovní setkání a hackfesty. Nejvýznamnější společnou akcí je každoroční LibreOffice Conference, na kterou se příště můžeme těšit v Brně. Kromě toho nadace zaštiťuje v několika kategoriích certifikaci specialistů na LibreOffice, tedy doporučuje vhodné osoby těm, kdo poptávají vývoj, nasazení nebo školení.

Zapomenout bychom neměli ani na to, že The Document Foundation není vázaná pouze na LibreOffice. Dnes kromě něj zastřešuje také úzce související projekt Document Liberation. V rámci něj jsou pro množství souborových formátů vyvíjeny importní filtry, které mimo LibreOffice používají i jiné programy.

Hlavní rolí zaměstnanců The Document Foundation je působit jako správci, propagátoři, koordinátoři či podpora, nikoliv však přímo jako vývojáři. Vývoj LibreOffice zajišťují programátoři firem, ale také dobrovolní přispěvatelé. TDF se ve vývoji angažuje nepřímo, pomocí tendrů. První z nich pomohl přidat možnosti editace do dříve vytvořeného LibreOffice pro Android. Další, nedávno zveřejněné tendry se zaměřují spíše na zlepšení infrastruktury pro testování a podobně obecné záležitosti.

Rozpočet The Document Foundation se pohybuje v řádu statisíců eur. Většinu příjmů zajišťují dobrovolné příspěvky, které štědří drobní dárci zasílají prostřednictvím stránky donate.libreoffice.org – což je o poznání zdravější model financování než závislost na omezeném počtu velkých sponzorů. Nadace vede transparentní účetnictví, k dispozici dává měsíční přehledy.

Na wiki lze dohledat další materiály týkající se řízení nadace a rozhodování jejího vedení. Celoroční dění shrnují výroční zprávy, oficiální jsou vzhledem k právnímu zakotvení v němčině, zpráva za rok 2014 je k dispozici také v angličtině a plánuje se překládat i v dalších letech.

Kdo nadaci tvoří

Je nasnadě, že nadace zabývající se vývojem otevřeného softwaru nebude exkluzivním klubem vyvolených jedinců. Jejím členem se může stát kdokoliv, kdo se nějakým způsobem podílí na jejích projektech (tedy především na LibreOffice), ať už jako profesionál, nebo dobrovolník. Už jsme poznali, že možností, jak se zapojit, je pěkná řádka; v současnosti mezi dvěma stovkami členů ze všech koutů světa najdeme samozřejmě programátory, ale také překladatele, správce chyb či lidi zabývající se propagací. Členství je nutné každý rok obnovovat a při tom se posuzuje – a nejedná se o formalitu – zda je zájemce nadále aktivní. Složení členstva tak věrně odráží složení komunity přispěvatelů.

Členové, označovaní jako Board of Trustees, ze svého středu jednou za dva roky volí členy výkonných orgánů nadace. Sedm členů tvoří Board of Directors, který má na starost řízení nadace a rozhoduje o její činnosti. Dále existuje pětičlenný Membership Committee, který přijímá nové členy a rozhoduje o obnovování stávajících členství.

Patrioty může potěšit, že ani středoevropské národy se v TDF neztratí. Mezi členy nalezneme zhruba pětici Čechů či Slováků, navíc členem Board of Directors je Fridrich Štrba, původem Slovák, mezi členy Board of Members pak patří Čech Jan Holešovský. Je to ale jen špička ledovce, příležitostných i pravidelnějších tuzemských přispěvatelů je násobně více.

Společnosti se mohou stát členy poradního orgánu Advisory Board. V tomto uskupení nalezneme především firmy, mezi nimi giganty jako Red Hat nebo Google, ale také třeba Free Software Foundation, nadaci stojící u zrodu svobodného softwaru jako takového.

Schéma orgánů The Document Foundation a vazeb mezi nimi, údaje platné ke 4. čtvrtletí 2015 (přeložená a upravená verze schématu na Wikimedia Commons, původ originálu: Annual Report 2014, The Document Foundation, str. 6, autor: The Document Foundation, licence: CC BY 3.0) Schéma orgánů The Document Foundation a vazeb mezi nimi, údaje platné ke 4. čtvrtletí 2015 (přeložená a upravená verze schématu na Wikimedia Commons, původ originálu: Annual Report 2014, The Document Foundation, str. 6, autor: The Document Foundation, licence: CC BY 3.0)

Požadujeme opravu nebo novou funkci

Nic není dokonalé, tím méně kancelářský balík. LibreOffice má mnoho předností, ale nachází se v něm také spousta věcí shnilých či špatně použitelných, jiné vlastnosti chybí úplně. Pokud nám nějaká chyba připadá nepřípustně nepříjemná nebo pokud máme pocit, že by se s určitou novou vlastností naše efektivita zdvojnásobila, můžeme se s tím pokusit něco udělat.

V první řadě zamíříme do bugzilly, kam chybu nebo požadavek na novou vlastnost zadáme (pokud tak již někdo neučinil). Jak při tom postupovat, aby byla šance na vyřešení problému co nejvyšší, podrobně popisovaly předchozí tři díly seriálu. Bugzilla LibreOffice – na rozdíl od jiných bugzill – záměrně neumožňuje pro chyby, potažmo požadavky na nové vlastnosti hlasovat. Místo toho vznikla pokusná wiki stránka s hlasováním podpořeném argumenty, pro vývoj však zatím nemá zásadnější význam.

Symbolické sponzorování požadavku

Kromě nahlášení můžeme svůj zájem o požadavek vyjádřit tím, že jeho případné splnění symbolicky finančně podpoříme. Pro LibreOffice je nejčastěji využíván crowdfundingový portál FreedomSponsors, který je ovšem nezávislý jak na LO, tak na The Document Foundation – slouží pro jakýkoliv svobodný software. Na něm lze pro chybu či požadavek slíbit finanční částku tomu, kdo problém vyřeší. Podpořit můžeme libovolnou chybu a ani při volbě částky nejsme omezováni. V současnosti na portálu najdeme necelou padesátku požadavků vztahujících se k LibreOffice.

Je dobré zdůraznit, že celý systém funguje na bázi dobrovolnosti: ten, kdo peníze slíbil, sám rozhoduje, zda byl jeho požadavek splněn a zda skutečně zaplatí. Vzhledem k ceně vývoje je zřejmé, že nejde o pokrytí nákladů, ale o něco vážněji míněné poděkování za aktivitu a čas vývojáře. Není proto divu, že toto sponzorování má v celkovém součtu na vývoj zanedbatelný vliv. Přesto můžeme zkusit, zda podpora našeho požadavku nezvýší u někoho motivaci natolik, že se jím začne zabývat.

V minulosti byly na FreedomSponsors podpořeny a následně vyřešeny také velmi užitečné funkce jako ukládání zaheslovaných souborů OpenXML, otáčení obrázků ve Writeru o 90° nebo mazání více stylů najednou.

Další možnosti

Symbolickým sponzorováním naše možnosti toho, jak požadavek podpořit, nemusí končit. Pokud sami programujeme nebo máme známého programátora, je možné provést požadovanou úpravu přímo ve zdrojových kódech LibreOffice. Není potřeba se toho bát, vývojáři rádi uvítají nové tváře a s úpravami pomohou. Jinou možností je pochopitelně také vývoj požadované vlastnosti plně zaplatit, již bylo zmíněno, že dokonce existuje seznam doporučených certifikovaných vývojářů. Náklady na takový vývoj jsou ovšem z hlediska běžného uživatele či malé firmy většinou astronomické a tato cesta pro ně není schůdná.

Firmy mohou také investovat do verze LibreOffice s komerční podporou a na požadované funkcionalitě se domluvit s jejím poskytovatelem.

Dalším řešením může být spojení více zájemců a společné financování. První vlaštovkou bylo zprovoznění elektronického podpisu u exportovaných dokumentů PDF, na nějž se složilo 90 jednotlivců i firem. Čas ukáže, zda se podobný model osvědčí, nebo zda šlo o pouhou světlou výjimku.

V určitých případech může být zajímavou a elegantní alternativou to, že požadovanou funkci připravíme ve formě sady maker, nebo ještě lépe jako rozšíření. Ani u toho se neobejdeme bez programování, vývoj rozšíření je ale často snazší než úpravy zdrojového kódu LibreOffice. A pokud budeme mít štěstí, může rozšíření s požadovanou funkcionalitou již existovat.

Pokračování příště

Příštím dílem seriál dospěje ke svému závěru. Zaměříme se v něm na úpravy zdrojového kódu, zejména na to, kde s nimi začít, ale představíme si také několik dalších oblastí, v nichž se lze na dění kolem LibreOffice podílet.

(Jako ve škole) Průměr: 1,00 | Hodnotilo: 4
 

Přidat názor

 

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích najdete v nápovědě. Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu.

 
Stanislav Horáček

Stanislav Horáček

OpenOffice.org jsem objevil ve verzi 1.1, posléze jsem přešel na LibreOffice. Nejvíc používám Writer, ostatní součásti spíš doplňkově. V posledních letech přispívám ke tvorbě LibreOffice (česká lokalizace, drobné úpravy nápovědy). Od roku 2014 jsem členem The Document Foundation.

 
Soutěž - Trust (USB rozbočovač)
 
 
woo jaw demo hz