Nadace TDF vydává LibreOffice 7.3 Community

LibreOffice7.3_s Vychází major aktualizace LibreOffice 7.3 Community. Nová verze se zaměřuje na výrazné zlepšení kompatibility s formáty MS Office a přináší rozličné zajímavé změny v uživatelském rozhraní.   

Nadace The Document Foundation oznamuje vydání LibreOffice 7.3 Community, verze LibreOffice určenou pro komunitní využití. Ta poměrně výrazně zlepšuje kompatibilitu s formáty souborů Microsoft Office a urychluje načítání rozsáhlých dokumentů Microsoftů použitím knihovny Skia. Nejen z důvodu zlepšení kompatibility bylo přidáno sledování změn v tabulkách nebo při přesunu textu. Byly také vylepšeny exportní a importní filtry LibreOffice.Pro novou verzi byla strukturně přepracována nápověda. Pro rejstřík se používá engine FlexSearch, přepracována byla nápověda pro Calc a doplněna část o skriptování v ScriptForge.

LibreOffice7.3.png

Další změny:

  • Hypertextové odkazy lze připojovat ke tvarům
  • Sledování změn pro mazání/vkládání řádků tabulky
  • Sledování změn: přesunutý text se nyní zobrazuje zeleně
  • Filtrování podle barev v dialogovém okně „Standardní filtr“
  • Automatické doplňování jako v Bashi pro vstup v Calcu
  • V okně Externí data se tabulky HTML zobrazují ve stejném pořadí jako ve zdroji
  • Nové chování při úpravě odrážek
  • Podpora jednorozměrných čárových kódů
  • Sjednocené šířky ohraničení napříč balíkem

LibreOffice 7.3 Community můžete stahovat na stránce LibreOffice. Přehled novinek můžete sledovat v poznámkách k vydání a později i v tradičním seriálu na naší stránce. Stručný přehled novinek shrnuje video, k němuž české titulky připravil Stanislav Horáček z české komunity LibreOffice. LibreOffice pro podnikové využití Podnikům, úřadům a dalším institucím doporučujeme využít komerční verzi LibreOffice od některého z partnerů ekosystému, jejichž přehled najdete na stránce LibreOffice. Pro tyto verze je připravena komerční podpora včetně SLA a prostředky získané tímto způsobem pomáhají udržet další vývoj LibreOffice.

Komentáře

user avatar Michal Vašut
Odpovědět
Nadace TDF vydává LibreOffice 7.3 Community
3. 02. 2022, 08:10:19
"doplněna část o skriptování v ScriptForge"

Tohle by měla být nějaká knihovna maker v jazyku BASIC...

Opravdu nechápu, proč ještě dneska tlačí tento obskurní jazyk a ne třeba python...

Jo jasně, teoreticky by mělo jít skriptovat i v pythonu, ale zkoušel jsem to a je to běs - taková lajdácky převlečená java...
user avatar kamlan
Odpovědět
Re: Obskurnost Basicu :-)
3. 02. 2022, 13:01:08
Co se týká knihovny ScriptForge tak pojem "obskurní" je docela namístě, ovšem není myslím moc namístě pojem "tlačí" :-). Samotný LibreBasic má sice na dnešní dobu již poněkud nepraktickou syntaxi a pro některé věci se musí naprogramovat procedura neb jazyk neobsahuje přímou funkci, ale jinak je v podstatě spolehlivý, osvědčený a především dobře zakomponovaný.

Nicméně nemám pocit že by někdo Basic nějak tlačil. Libre je vyvíjeno na bázi dobrovolnosti a dosud se holt nenašel žádný dobrovolník nebo firma, která by se dobrovolné větší zakomponovanosti Pythonu ujala. Nasazení Pythonu v Libre je skutečně velmi nepraktické, byť jazyk je to docela zajímavý a v některých věcech Basic v pohodě předčí, byť ne ve všem, přeci jen je to spíše o různých výhodách/nevýhodách. Nicméně na to jsme si již pár příspěvků vyměnili :-). Poslední na co jsem s Pythonem narazil bylo když jsem zkoušel krokovat rozšíření vytvořené v Pythonu. Myslel jsem že to půjde v editoru Pyzo, ale to jsem se očividně mýlil. Prý buď Eclipse s nějakým rozšířením pro Python, nebo to rozchodit v PyCharm který jsem sám o sobě nerozchodil a který vzhledem ke své mohutnosti nabíhá déle než Pyzo, což není moc příjemné. Zde je link jak prý rozchodit debugování doplňků vytvořených v Pythonu:
https://wiki.documentfoundation.org/Development/Extension_Development/Python_Extensions_Development
→ "musíš to celé spustit ve stylu server-klient, což možná umí jen dva editory, a navíc tam někam přikopírovávat speciální soubor .py aby to pak šlo" → s trochou nadsázky a při nějakém tom vzteku bych termín "obskurní" byl jistě schopen vypustiti z úst :-).

No ale ScriptForge pojem obskurnost v nějakém tom ne-moc-blahém náladovém rozpoložení v podstatě též splňuje. Ta knihovna byla tuším 3-mi dobrovolníky vyvíjena několik let a osobně jsem měl docela rád starou verzi LibOprimitives bez objektů. ScriptForge je plně naobjektovaná což pro starou syntaxi Basicu v podstatě vypadá i působí obskurně. Co je horší že v některých věcech je Basic dost pomalý (třeba v operacích s velkými poli) a ScriptForge si (možná vždy) kontroluje regulérnost vstupních proměnných, což znamená že v případě pole ho celé projde jen co na něj narazí jako na vstupní parametr a zkontroluje jestli je celé validní pro danou funkci, tudíž při větších datech dojde opět k nějakému zpomalení díky té kontrole. Staré LibOprimitives bylo bez té objektové struktury, takže se do toho nechalo celkem v pohodě sáhnout a zkopírovat si co člověk potřeboval do svého kódu, kdežto ze ScriptForge už se to dostává o dost náročněji, neboť prostě LibreBasic na moderní definování a používání objektů a metod nestačí. Nechci nijak shazovat snahu ani nasazení dobrovolníků kteří ScriptForge vytvořili, byť nejsem jedním z těch co by si ScriptForge nějak chválili. Všeobecně co jsem zatím narazil na En Asku tak většina lidí co píší makra ScriptForge též nemusí - a spíše jde jen o to jak moc nevraživě svou nelibost vůči ScriptForge napíší.

Všeobecně se dá asi říci, že mladší programátoři (tipuji tak do 25, možná 30-ti let) kteří v podstatě "vyrostli" třeba na Pythonu, nemají Basic moc v oblibě a občas dávávají (někdy i intenzivněji) najevo svou nelibost a že by vše nejraději v Pythonu. Já jsem čtyřicátník a myslím že někde na wikině jsem četl, jak Python vznikal. Jestli si to správně vybavuji tak v 90'kách minulého století kdy na jedné straně bylo dost rozšířené používání C/C++ a na druhé ještě Pascalu. A vznikali různé spory o tom která syntaxe je prý ta lepší a jak prý správně odsazovat a jestli třeba v Céčku psát závorku { na konec řádku nebo až na nový řádek ve stylu Pascalovského begin. Do toho autor Pythonu začal vytvářet svůj jazyk a připadá mi, že chtěl vytvořit něco jiného, než co by mělo Céčkovou nebo Pascalovskou strukturu - a o co by se nedalo donekonečna dohadovat jestli je to lepší zapsané tak či onak. Ale ono ve strukturovaném programování v podstatě nic moc jiného a přitom jednoduchého vymyslet nejde. A jelikož autor Pythonu očividně nechtěl ani styl alá C ani alá Pascal, tak natvrdo udělal syntaxi s natvrdo nadefinovanými odsazeními. Netvrdím že je to špatně, je to prostě též způsob jak strukturovaně psát program, nicméně myslím si, že kvůli tomu, že je to pro někoho lehčí a obvyklý způsob kterým pracuje, tak kvůli tomu není moc potřeba nějak odsuzovat či dehonestovávat jiné způsoby, které jsou též funkční, byť pro někoho uvyklého na něco jiného třeba nepraktické a nepohodlné až tedy obskurní :-). Vy to jistě nemyslíte nějak smrtelně vážně natož nevraživě ponižujícně, ale psaný text přeci jen nepřenáší žádnou část mimiky ani tónů hlasu a zaměstnává jiná "centra" lidského "vnímání" než při hlasové komunikaci, jiná než při komunikaci pohybové („řeč těla“ – gestikulace, pantomima, tanec …), a jiná než při komunikaci „světelné“ (nejsnažší popis asi „očima“, ale dalo by se to asi vztáhnout vůbec na „smysly“ – byť o tom člověk primárně zaměřený na „pocity z tělesnosti“ a neuvědomující si jiné děje neví zhola nic) :-).

Ono zakomponovat ten Python do Libre tak jako Basic očividně vůbec není jednoduché a určitě je to běh na dlouhou trať. Kdyby byl zakomponován skutečně tak jak je zakomponován Basic, jistě by se k Pythonu uchylovalo více lidí (počítám že i včetně mě) a jistě by vznikalo i víc návodů a manuálů pro PythonLibre, ale ta obskurnost s jeho nasazením to očividně nerozvíjí.

Takže jde o to, jestli se někdy najdou nějací dostatečně schopní lidé, kteří Python do Libre plně integrují. Ale možná se shodneme v tom, že jakýkoliv nátlak na to ničemu neprospěje. Tlak způsobuje stres, obavy a nechuť pokračovat, dále asi i strach ze zklamání a strach z odvety jiných za chyby, a jistě by se dalo pokračovat. Ovšem motivace ve stylu "udělejte to abych si to užil" též nějak přesvědčivá není.

Možná si sám můžete zkusit představit, že třeba za 20 let bude populární nějaký úplně jiný jazyk s opět jinou syntaxí - a z některých dětí které se dnes rodí budou mladí programátoři "vyrostlí" na tomto jazyku. A myslíte že by pro vás bylo potěšující kdybyste s Pythonem ve kterém byste uměl spoustu věcí zrealizovat narážel na zmínky ve stylu: "Ten Python je hroznej, je to obskurnost, jak v tom pořád může někdo dělat, nejraději bych aby všechno bylo v ABCsuperPlusMinusKrátDělenoOdmocninaIntegrál!"? Nebo byste byl raději, kdyby Python i po těch letech stále zůstal plně zakomponován a ten kdo by v něm uměl a dělal, měl stále možnost v něm dělat? Plus tedy možnost se třeba učit i něco novějšího a poněkud jiného?

Osobně si myslím, že to není o tom vymyslet nějaký super jazyk který by prý vyhovoval všemu a prý všem (tedy těm-prý-všem těm-prý-dobrým), ale o tom zrealizovat individualizaci zobrazení toho jazyka v editoru. Tzn. mít možnost si uživatelsky nastavit co vyhovuje a editor by automaticky zformátoval kód do toho stylu a umožňoval v tomto stylu psát. Takže jestli někomu v C vyhovují závorky { na konci řádku, editor by mu jakýkoliv C-kód přeformátoval aby měl závorky { prostě na konci řádku a umožnil mu takto dále kód psát. Jestli někomu vyhovují dvě mezery jako odsazení pro podstrukturu, tak by si v editoru nastavil 2 mezery. Já třeba „nesnáším“ výraz1mezera=mezeraVýraz2, mám rád samotné neomezerované rovnítko výraz1=výraz2 (neb je pro mě prostě nepraktické při tom množství kódu které píšu ještě navíc mačkat mezerník, to si nechávám když něco potřebuji fakt spíše „zvýraznit“ a opticky pak vidím že jelikož je tam místo, tak je tam třeba nějaká „záludnost“). Na částečnou individualizaci kódu "je použitelné" AOO rozšíření BasicIDETools, ovšem pro Libre jsem v něm musel předělat nějaké chyby jinak to házelo Errory a udělat tu svou „individualizaci“. Takže abych to uzavřel, myslím si že zvítězí nikoliv cesta prosazení něčeho, ale umožnění spokojené individualizace uživateli se snadnou a zautomatizovanou "překopatelností" do nastavení dle jiného uživatele.

Když jsem ještě studoval VŠ, tak jsme se s jedním kámošem na kolejích též bavili o tom jaká nám vyhovuje syntaxe v C++ a já měl tehdy raději závorky { pod řádkem jeko pascalovksé begin, neb to pro mě bylo přehlednější. On byl zase zvyklý na { na konci řádku. Nicméně i když jsme byli kámoši, docela dost jsme byli schopní druhý způsob odsuzovat → a nebýt asi i vzájemné tolerance kterou jsme k sobě měli, asi bychom se byli schopní i setsakra zhádat. Oba jsem to měli tak, že v podstatě druhý způsob psaní kódu pro nás byl tak nepříjemný, že jak jsme ten způsob viděli, tak jsme s tím nechtěli ani pracovat, neb se nám v tom obtížně orientovalo. Možná že kdyby tenkrát existovali plně nastavitelné editory které by automaticky přeformátovaly kód do oblíbené podoby, možná bychom se z práce druhých (a možná i dost snadno) něco naučili. Takto to tehdy zůstalo u pár keců u piva že každý programujeme toAto → a pak jsme s tím programováním přestali :-). Pak jsem se hodně věnoval webovkám a v JavaScriptu si zvykl na závorky { na konci řádku. Pak někdy sklidil i dost obdiv třeba za podařený dyzajn (či třeba texty), ale určitou "sounáležitost" kterou jsem tehdy "vyhledával" (a asi stále "vyhledávám"), tu jsem zatím nějak "nenalezl" - nebo si toho nejsem vědom a nevnímám to.

-----------------------------------

Nevím jak jste na tom časově, ale kdybyste se třeba nudil, nechtěl byste prosím udělat třeba ve Writeru návod s pryntskrýny (v případě pochybností tzv. „prostě jak pro blbce“) jak rozchodit to debugování doplňků udělaných v Pythonu? Myslím že jste zmiňoval že děláte v Pycharm, kdybyste udělal návod i s pryntrkýny jak rozchodit Pycharm pro LibrePython, a pak jak rozchodit v Pycharmu to debugování doplňků, byl bych velmi rád :-). Jednoho "Bejzikáře" byste tím fakt potěšil a pomohl mu se trošičku zpythoňařit :-). Zkoušet byste to mohl třeba na doplňku ZaZBarCode
https://gitlab.com/mauriciobaeza/zaz-barcode/-/tree/master/files
, přemýšlel jsem jak optimalizovat ty QR kódy, viz. příspěvek zde:
https://forum.openoffice.cz/viewtopic.php?pid=25315#p25315
a nějaký algoritmus jak to převést celé na optimalizované polygony mě již napadl, akorát bych potřeboval dostat pole jedniček a nul pro jednotlivé body QR kódu a vypadá to, že fce get_matrix v tom doplňku tohle již dělá, takže kdybych mohl krokovat ten ZAZBarCode, tak bych snad byl schopen tuhle funkci dát jako nějaký výstup do Basicu abych namísto SVG souboru barvil buňky Calcu → a s touto snadnou vizualizací poté vyzkoušet svůj postup :-). Kdyžtak na to mohu/můžete založit téma ve fóru.
user avatar Michal Vašut
Odpovědět
Nadace TDF vydává LibreOffice 7.3 Community
3. 02. 2022, 20:32:15
Jajky, to je esej
user avatar Michal Vašut
Odpovědět
Nadace TDF vydává LibreOffice 7.3 Community
3. 02. 2022, 20:35:16
Oj, ono to nemá rafo smajlíky a useklo to po první větě. (ještě že jsem se naučil dělat zálohu do schránky před odesláním :-))

Jajky, to je esej. My jsme se myslím na toto téma už spolu bavili, že? Hele já vůbec nezpochybňuju jazyky předchozích "generací". Třeba takové Cčko a C++ jsou super i dnes, ale prostě některé jazyky by měly jít do důchodu. Dělal jsem cca 6 let v Delphi - úplně chápu, proč si to bývalý h šéf tenkrát zvolil - v 90kách to byla pecka zvlášť co se týče vývoje uživatelského rozhraní. Nicméně po 20 letech existence toho projektu, kde já jsem byl u posledních let vývoje, než to nynější majitel nepřesunul do Indie (chudáci
user avatar Michal Vašut
Odpovědět
Nadace TDF vydává LibreOffice 7.3 Community
3. 02. 2022, 20:36:49
a já tam skončil a rozhodoval se co dál a protože Delphi dneska není moc poptavané, tak jsem zkoušel jiné jazyky. Některé mi sedly víc,, některé méně. Jedno měly však společné. A bylo to doslova jako vylézt ze zatuchlé jeskyně. Narozdíl od Delphi, které ikdyž tam nějaký vývoj probíhá, tak ty moderní jazyky a vše kolem jsou úplně jinde a to hlavně přístupem. Delphi si pořád hraje na 90. léta, jejich IDE stojí těžké prachy, komponenty a knihovny jsou uzavřené a taky celkem za balík, komunita mizerná. Oproti tomu moderní jazyky dělají vše pro to, aby se co nejvíc rozšířily - IDE, balíčky zdarma, platí se za nadstandard nebo technickou podporu. Ty balíčky většinou opensource, s aktivním vývojem, velká komunita,...
Podobný dojem jako z toho Delphi mám i z Basicu - je to prostě jazyk, který má své lepší dny za sebou a ikdyž toho zvládne hodně, někdy je prostě lepší alternativa. Ale plně chápu, jak to je měnit něco co funguje tak dlouho, má hodně uživatelů a hlavně bylo by strašně časově náročné to měnit.

Co se týče toho debugu, zkusím na to kouknout.
user avatar kamlan
Odpovědět
Re:Nadace TDF vydává LibreOffice 7.3 Community
4. 02. 2022, 11:38:25
Esej :-) -> jojo, sám jsem byl překvapen jak se mi to natáhlo :-). Psal jsem to v PSPadu a nějak jsem to ani nevnímal a když jsem to asi po hodině dopsal, tak v PSPadu to nevypadalo tak dlouhý. Ale když jsem to pak poslal na web, tak jsem sám byl překvapen jak se to natáhlo :-).

Já nemám nic proti novějším jazykům, naopak, rád se učím nové věci které fungují jednodušeji a jsou třeba i znatelně rychlejší. Jenže po letech maker v Libre jsem si uvědomil (a stále asi ještě více uvědomuji), jak hrozně rozsáhlý je celý ten program a jak mnohdy něco co se zdá zprvu jednoduché se natáhne do ohromné práce. Mám různě rozpracovaných snad 10 různě zajímavých projektů a u několika z nich jsem si myslel že je již zveřejním jako rozšíření, ale vždycky se zatím našlo něco dalšího co je potřeba ještě zapracovat a co mě předtím ani nenapadlo že se vyskytne. Navíc teď si již uvědomuji že je potřeba i kvalitní dokumentace a to nejlépe i v En, a tvorba kvalitní dokumentace je též strašně časově náročná.

No a i když Basic není moc pohodlný na různé sofistikovanější operace (v něčem mě to občas fakt až téměř sere) a v Pythonu se něco dělá skutečně o dost snadněji (i když něco zase fakt ne), tak si dost uvědomuji, že nahradit Basic Pythonem vůbec není jednoduchá záležitost a byla by to práce pro několik vývojářů možná i na pár let. Ono jde o IDE editor i o Záznamník maker což regulérně zakomponovat namísto Basicu vůbec nemusí být snadné - kdo vůbec ví kolik zcela nečekaných věcí se objeví? A budou při nečekaných událostech schopni vývojáři pokračovat nebo je to "zdrtí"? Toť otázka že :-)? Sám koukám máte dost zajímavé zkušenosti :-) - kdybyste se někdy víc rozepsal tak si fakt rád počtu :-).

Ale co se mi nelíbívává je právě používání výrazu "tlačit". Já nemám problém s tím když se naHovno fungující věci nahrazují kvalitně fungujícími. Jenže v případě Pythonu to z mého pohledu prostě není úplně kvalitní náhrada -> nýbrž náhrada něčeho-co-funguje-i-když-už-ne-tak-skvěle, za něco co v něčem věru funguje lépe, ale co má i své nepěkné nevýhody.

Já nechci prosazovat Basic a odsuzovat Python či tento přístup mít k jiným jazykům, byl nápad integrovat i Rust (ale kdyby to mělo být jen tak "mrzce" jak Python, tak to snad raději vůbec), ale myslím že by nebylo od věci, kdyby ta možnost používat Basic zůstala pro zájemce přeci jen i nějak zachována, alespoň po nějaký čas kdy by to ještě bylo nějak v kurzu. Myslím že pěkný příklad - byť tedy nesrovnatelně jednodušší co do provedení - byl s ikonami Tango. Dříve tahle sada byla standartní součástí Libre ale když začala být překonaná, tak byla odstraněna -> ale s tím, že byla dána jako rozšíření, takže je možné ji dále používat, stačí si nainstalovat ono rozšíření. Byť nevýhoda je že se pod Win instaluje do Program Files a při přeinstalaci verzí (především v rámci zkoušení hlášených bugů) jsem to vždycky nějak musel opravovat, takže jsem s počáteční nechutí a zmatkem z jiných ikon přešel na integrované Elementary. A stejně tak bych to viděl s Basicem kdyby byl nahrazován -> byla-li by vzhledem k ještě nějaké používanosti třeba možnost zvolit si jej jako přídavek při instalaci (jako třeba JavaScript), myslím že by to bylo dobré. Případně ještě na serveru udělat kategorii Smeťák - místo na disku máme, ale tenhle doplněk už si třeba 2 roky nikdo nestáhl tak ho odstraníme z nabídky a přesuneme na Smeťák, tam si kutilové mohou ještě pohrabat -> no a jak to tak bývá se Smeťákem, někdy holt bude vyvezen - ale jsme inteligenti, upozorníme na to třeba rok předem - to aby třeba Cs kutilové nebyli nasraní že Skládka je definitivněVprdeli :-).

Ovšem stále si stojím za tím, že když integrovat, tak věru pořádně a jak jsem psal včera -> třeba s příjemně nastavitelnými věcmi v IDE tak, aby editor byl schopen automaticky přeformátovat třeba kód na míru a nebylo potřeba se hádat třeba stejně zarytě o stejné problémy jako v předešlém století :-).

Asi před měsícem nebo dvěma vyšla na blogu TDF zmínka že se připravuje manuál Scripting Guide a že se budou moci přidávat příklady do SDK dokumentace. Doufám že s Basicem tam do SDK budu moci schopen poslat hojně příkladů. Ale taky mě hned napadlo, že by vůbec nebylo od věci, kdyby uživatelské proměnné byly zvýrazněny třeba tučným písmem - aby bylo hnedka jasné co jsou funkce API a co uživatele - tohle rozlišení nějak v editorech postrádám -> zkopíruji odněkud kód a ono mi to vyhodí chybu, že to nějakou fci nezná -> a pak třeba nastává pracné hledání oné uživatelské fce. Když si pojmenuji fce česky tak vím hned co je uživatelská fce, ale v En smůla. Chtěl jsem se připojit do majlové konference o tom, ale teď mám jiný záležitosti na řešení, tak to teď nechávám ležet.
Ukázka:
http://imgway.cz/s/4Gyt

Díky že se mrknete na to debugování doplňků, doufám že to dopadne dobře :-).
user avatar z
Odpovědět
Re:Re:Nadace TDF vydává LibreOffice 7.3 Community
9. 02. 2022, 23:34:22
Příklady se také dají přidávat na Wiki: https://wiki.documentfoundation.org/Macros
Díval jsem se na stav Scripting Guide a je to zatím v začátcích. Určitě by uvítali dobrovolníka, zkus ten mailling list.
user avatar Tomas Hruska
Odpovědět
Re:Nadace TDF vydává LibreOffice 7.3 Community
4. 02. 2022, 16:45:19
Zdravím, píšete sice "nezpochybňuju jazyky předchozích "generací"", ale hned část věnovaná Delphi podle mě moc neodpovídá realitě, otázkou je, kdy jste je naposled viděl. Podporuje většinu současných trendů a prvků v programování, IDE nemám moc co vytknout, solidní přístup k databázím, tiskový manažer, podpora sítí, ... Jen o lambda výrazech nepanuje jednoznačná shoda, jestli je podpora dostatečná :) Z jednoho zdrojáku uděláte vše pro Windows, Linux, Mac, iOS, android a web, podporuje různé layouty pro jednotlivá zařízení, styly. Zdrojáky oficiálních knihoven jsou pro uživatele k disposici (od počátku věků). Ne že by s Delphi nebyly žádné problémy (třeba pole by vylepšení snesla), ale buďme objektivní.
Problém bývá paradoxně v tom, že zdroják aplikace je už tak velký (viz zde po 20 letech), že se autorům nechce starší kód refaktorovat (nebo na to nemají dost lidí).
Za mě spíš souhlas s kamlan, že je to hodně o "vnímání". Mimochodem, co musí jazyk splňovat, aby byl zařazen mezi moderní?
user avatar Michal Vašut
Odpovědět
Re:Re:Nadace TDF vydává LibreOffice 7.3 Community
5. 02. 2022, 23:06:44
Jak jsem psal s Delphi jsem asi šest let pracoval, takže pokud se od prosince 2020 něco výrazně nezměnilo, tak si za svým stojím. Ano ve své době to byl super jazyk (to už jsem psal), ale dneska... Ano o kompilaci do více prostředí vím. Ale ten korporátní přístup ke všemu mě strašně štval. I MS to nakonec pochopil a začal se otevírat.

Ono jen pro příklad - potřebuju nějakou funkcionalitu, která není jednoduchá naprogramovat - v pythonu (teď s ním mám nejvíc zkušeností, ale podobně je na tom javascript, java, ruby, ...) prostě kouknu na net, po krátkém hledání najdu balíček co mi to zařídí, dám pip install XYZ naimportuju do svého projektu a můžu pracovat. Vím že Embarcadero / Idera taky mělo nějaký pokus o takový repozitář, ale co jsem tam kdysi koukal tak tam pořádně nic nebylo. Pokud už bylo co k čemu, tak to stálo prachy, musely se řešit licence, ...

Druhá věc je intelisense (aneb nápověda při psaní kódu) - nestávalo se to vždycky, ale dost často - píšu kód, teď si nejsem jistý, vyvolám intelisense a zamrzne mi celé IDE (jop to IDE co stálo nemalé prachy).

A těch věcí tam bylo víc, ale zrovna si nevzpomenu.
user avatar Tomas Hruska
Odpovědět
Nadace TDF vydává LibreOffice 7.3 Community
7. 02. 2022, 17:52:49
Díky za odpověď, ale moc jsem se nedozvěděl. Korporátní přístup nerozporuji, i když v posledních cca pěti letech se to mírně zlepšuje.
Které rysy jazyka Vám chybí? Co musí jazyk splňovat, aby byl zařazen mezi moderní?
Postup který uvádíte řeším v Delphi úplně stejně - podívám se co je potřebí doplnit a přes GetIt naimportuju a jedu. Balíčků je tam tuna, většina je free a open source. Vím o dalších balíčkovačích, ale ještě jsem je nemusel použít. Platím cca pět komponent, např. čtení GPS s vysokou přesností nebo přehrávač videa s možností synchronizace více streamů v různých oknech na úrovni snímků. Zkusil jsem na to najít vaší metodou řešení pro Python, nic moc, rozhodně ne import a můžu psát.
Intellisense je od 2020 řešena standardně pomocí LSP.
Pořád mi vychází že je to hlavně o tom vnímání. Nejsem fanatický fanda Delphi, dělám v několika dalších jazycích včetně Pythonu, ale štve mě většinou nepodložená kritika.
user avatar Michal Vašut
Odpovědět
Re:Nadace TDF vydává LibreOffice 7.3 Community
10. 02. 2022, 19:30:51
Co se týče Delphi, tak mi tam nechybí nic - je to úplný jazyk. Když to srovnám s Pythonem, tak spíš přebývá :-D (ale to není chyba Delphi). Spíš mi tam vadily některé konstrukty - třeba že se muselo deklarovat proměnné na začátku v deklarační části - ikdyž myslím, že těsně než jsem skončil vydali novou verzi, kde už to šlo deklarovat inline. A zřejmě mě minul i ten language server na intelisense...
Ano GetIt se ten repozitář jmenoval. No jak jsem se tam kdysi díval, tak yam nebylo skoro nic, asi už je to teda lepší. Ono vlastně i než jsem nastavil projekt (třeba na nový počítač), kde jsme meli asi X interních a Y externích komponent, tak to nějakou chvíli trvalo. Dnesja přijdu, jedním příkazem stáhnu projekt z gitu, druhým nainstaluju závislosti a můžu pracovat. Nevím třeba to máme jen teď lépe nastavené a šlo by to podobně i tehdy, ale pomatuju si, že to byl vždycky pain.
user avatar kamlan
Odpovědět
ukázkové video
8. 02. 2022, 12:59:08
Dostal jsem se k tomu kouknout na to video s novinkami. Z hlediska efektů se tomu videu fakt nedá nic vytknout. Kdysi zde na webu byla ukázka s první cs prezentací LibreOffice která běžela tuším někde na nadráží. Zkusil jsem pak v Impresu udělat něco dynamičtějšího a po třech dnech to zabalil, dělat dobrá videa je strašně časové náročný. Tvůrci těhle videíček tomu však nasadili takovou laťku, že jejich videa se v podstatě nedají nijak trumfnout; a nějaký pokus něco takového vytvořit mi přijde naprosto zbytečný, autorům to fakt jde :-).

Co však podle mě fakt není přínosem je když jsou v ukázkách z Writeru, Calcu atd. použity jako "podklady" pro nové operace nějaké naprosté sterilní nesmysly jako v tomhle videu -> "This is a paragraph, with lot of words in it." - "Toto je odstavec se spousty slov v něm." Jenže on je to ve skutečnosti odstavec s nudně se opakující tupou frází. Nebo ABCD123, ABCD456 do buněk v Calcu. Nebo Item1, Item2, Item3. Tyhle iracionality dokážou fakt znechutit jinak pěkný video, resp. výsledek je ten, že dobré dojmy z videa jsou natvrdo spojeny i s různě špatnými dojmy. Jako kdyby těch nepotřebných omezeností nebylo v různých školách atd. dost. Nebo možná naopak díky spoustě vnucených hovadin ve školách, tak když člověk narazí na další hovadinu, tak prostě než aby si mu vnitřně "rozsvítila" nějaká možnost jak by novou funkci mohl využít, tak to spíš bude: "hmm, pěkná animace - ale jinak píčoviny v tom a já nehodlám vymejšlet jak bych z ABCD1234 udělal něco skvělýho". Odpověď typu: "ABCD1234 je jen pro ukázku, místo toho si dáš nějakej svuj vlastní text" spíše jen dále zintenzivňuje to, že něco dobrýho je beztak spojeno s něčím naHovno, přičemž to naHovno z toho takovým typem "debaty" nikde nebude odstraněno.

Já bych do takových videí prostě dával různý vtípky. Třeba někdy nepovedený, ale podle mě furt lepší než utlumováky typu Lorem-ipsum nebo vkládané ubohosti typu XYZ123. Něco jiného je vkládat jakási EFG901 jen jako rychlá vyplnění buňky třeba v programátorském fóru, ale něco jiného když to má být ve videu pro neprogramátory. Nějaký vtípky z jiný části planety by určitě byly mnohem víc potěšující než identické ukázky mrzkosti a šlechtěných idiocií.

Třeba: uloz.to/tamhle/URR55H1y2Khw

Kdybych to uměl přeložit do En, zkusil bych to poslat autorům toho videa třeba pro inspiraci :-). Přeložit to nějak spisovně-ale-s-chybami bych s DeepLem nějak dal, ale tu cs lidovost s mými znalostmi En přiblížit nedokáži.
Vím že cs překladatelský tým má emailové fórum, ale nevím jestli by se překladu té ukázky někdo chopil. Nevýhoda je že v té konferenci se zveřejňuje email, takže bych si musel založit nějaký mejl kam by holt začaly chodit i spamy. Možná se k tomu během pár dní dostanu a zkusím, uvidím.

Přidat názor

 

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích najdete v nápovědě. Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu.

 
Petr Valach

Petr Valach

Redaktor & editor OpenOffice.cz a LinuxEXPRES.cz. Správce sociálních médií těchto redakcí. Člen nadace The Document Foundation. Ve svém volnu se věnuje popularizaci vědy a fotografování.

 
 
 
woo jaw demo hz