Aktivity okolo kancelářského balíku Apache OpenOffice v posledním roce téměř utichly a leckdo se zamýšlí
nad tím, zda balík ještě vůbec žije a zda se ještě dočkáme nějaké další verze. Opravdu je to tak vážné?
Zrodil se OpenOffice.org
Před úvahami o budoucnosti se podívejme nejdřív na dlouhou a bohatou historii balíku, který dnes nese název Apache OpenOffice. Na počátku všeho stál proprietární kancelářský balík StarOffice, jehož historie sahá až do roku 1985, kdy pod názvem StarWriter vznikl ve firmě StarDivision.
Firma se v roce 1999 stala součástí giganta Sun Microsystems. Balík StarOffice v té době běžel na různých platfomách (Windows, Linux, OS/2 a Solaris). O rok později došlo k rozhodnutí relicencovat podstatnou část balíku (nejprve na SISSL, později se přešlo na LGPL) a otevřít zdrojové kódy těchto komponent.
Tím se zrodil balík OpenOffice.org, který pak firmě sloužil jako základ pro nové verze StarOffice (poslední verze 9 byla vydána v roce 2008), ale především byl přímo použitelný – zdarma a svobodně. Vývoj balíku řídila komunitní rada (Community Council), firma Sun Microsystem však měla trvale velký vliv a ponechávala si ochranné známky k balíku.
OpenOffice.org 1.1 (program Writer; screenshot François-Dominique, LGPL)
První ostrou verzí byla 1.0, vydaná 1. května 2002. Balík tehdy používal datový formát zděděný po StarOffice, ale prosazovat se začínal i nový formát založený na XML. Ten se stal základem pro univerzální Open Document Format (ODF), standardizovaný nejprve organizací OASIS a následně také ISO a IEC. První verzí, která využívala ODF jako svůj nativní formát, byla 2.0 z října 2005.
Vývoj balíku pokračoval rychle dál, stejně tak i jeho prosazování se mezi uživateli. Již v roce 2004 balík dosáhl podílu 14 % mezi firemními uživateli. Ve verzi 3.0 (říjen 2008) přibyla podpora importu z formátu Office Open XML (OOXML).
Převzetí firmou Oracle
Významnou událostí v životě balíku OpenOffice.org byla akvizice Sun Microsystem firmou Oracle v lednu 2010. Tím se pod křídla společnosti známé především svou databázovou „vlajkovou lodí“ dostala i řada projektů svobodného a open-source softwaru. Jedním z nejvýznamnějších byl OpenOffice.org; firma hodlala pokračovat jak ve vývoji tohoto balíku, tak i odvozeného balíku StarOffice vzápětí přejmenovaného na Oracle Open Office.
Brzy se však začal rozpadat vývojářský tým. Firma jednak omezila počet vývojářů, další členové týmu však odešli sami, nespokojeni s tím, kam projekt směřuje. V září 2010 již z původního týmu zbylo pouze torzo, vývoj balíku se podstatně zpomalil a stav projektu začal vzbuzovat významné obavy mnohých uživatelů.
V dubnu 2011 firma Oracle veškeré aktivity okolo obou balíků (tedy OpenOffice.org i Oracle Open Office) ukončila a rozpustila zbytek vývojářského týmu. V červnu téhož roku předala celý projekt (včetně ochranných známek) organizaci Apache Software Foundation; současně s tím došlo k přelicencování na Apache License, a to i u těch částí kódu , které byly dosud proprietární.
Vznik balíku LibreOffice
Vývojáři pracující na OpenOffice.org, kteří byli propuštěni z firmy Oracle nebo odešli sami, zformovali nový tým, který hodlal na vývoji balíku pokračovat – samozřejmě pod novým názvem, protože původní chráněný název zůstával firmě. Klíčovým datem, jehož pětileté výročí jsme si připomínali v pondělí, se stalo 28. září 2010. Právě tento den byl totiž ohlášen vznik nového balíku.
LibreOffice 3.4 (program Impress)
První verzí LibreOffice byla 3.3 vydaná v lednu 2011. Vycházela z kódu betaverze OpenOffice.org 3.3, s úpravami z projektu Go-oo, který následně skončil, protože už nebyl potřeba (vznikl v roce 2003, původně pod názvem ooo-build, jako fork OpenOffice.org kvůli pomalosti prosazování změn do kódu balíku).
Již současně s balíkem LibreOfice byl ohlášen také vznik neziskové organizace The Document Foundation, která měla vývoj zastřešovat. Organizace formálně vznikla až v únoru 2012, do té doby fungovala pouze na neformální bázi.
LibreOffice 4.1 (program Calc)
Vývoj balíku LibreOffice je velmi aktivní, přidávají se stále noví vývojáři, v balíku přibývají nové funkce, podpora dalších formátů apod. Dá se říci, že právě LibreOffice je skutečným pokračováním vývoje balíku OpenOffice.org v ještě dynamičtějším pojetí, než jaké jsme znali u původního balíku.
Současný stav Apache OpenOffice
Ovšem ani původní balík OpenOffice.org, přejmenovaný posléze na Apache OpenOffice (AOO), zcela neustrnul. Naopak, pod křídly Apache Software Foundation se jeho vývoj opět rozběhl, dočkali jsme se nových velkých verzí (3.4, 4.0 a naposledy 4.1 z dubna 2014) s novými funkcemi.
OpenOffice.org 3.4 (program Writer)
Vývoj však nebyl ani zdaleka tak dynamický jako u balíku LibreOffice; na druhou stranu se k AOO uchylovali uživatelé nespokojení s tím, že tvůrci LibreOffice mnohdy upřednostňují přidávání nových funkcí před opravou známých a ohlášených chyb. Značným handicapem AOO ale může být pouze jednosměrná (import) podpora formátu OOXML, který se v praxi velmi hojně používá.
Často se v „období dvojkolejnosti“ objevovaly výzvy k opětovnému sloučení balíků – ze strany TDF a vývojářů LibreOffice by k tomu ochota byla, ze strany ASF a vývojářů AOO však nikoliv. Balíky tedy i nadále pokračují samostatně. Vzájemné přebírání kódu je omezeno tím, že podstatná část LibreOffice je stále licencována jen pod LGPL a do balíku s permisivní Apache License tento kód bez souhlasu autorů převzít nelze.
Apache
OpenOffice 4.0 (program Impress)
Od vydání verze 4.1 a zejména opravné 4.1.1 se vývoj AOO navenek prakticky zastavil, nové zprávy od vývojářského týmu přestaly přicházet a projekt působil dojmem „klinické smrti“. To samozřejmě posílilo výzvy k tomu, tuto situaci už dále neprodlužovat a pokračovat jen s balíkem LibreOffice.
Pod kapotou však stále určitá aktivita probíhala, jak šlo pozorovat ve vývojářské e-mailové konferenci a na wikistránkách projektu. V neděli 27. září se pak v blogu ASF objevila zpráva, že by brzy mohla přijít na svět verze 4.1.2, která kromě oprav přinese i funkční novinky, například vylepšení interoperability a importu. Vývojářský tým však potřebuje dobrovolníky, kteří by přiložili ruku k dílu.
Úvahy o budoucnosti
Jaké jsou vyhlídky ohledně budoucnosti Apache OpenOffice? Má ještě balík vůbec šanci, když i vydání malé verze (byť s novými funkcemi) znamená takový problém? Nebylo by opravdu lepší, aby se týmy spojily, pracovaly nad jedinou kódovou základnou a třeba poskytovali balík pod dvěma různými názvy a dvojím brandingem (protože značka „OpenOffice“ má mezi uživateli stále ohromnou sílu)?
Je jasné, že bez nějaké výraznější změny AOO moc šancí nemá a bude mu postupně „ujíždět vlak“. Na druhou stranu nelze nutit týmy ke spojování, pokud tam ta vůle prostě není a existují diametrálně odlišné názory třeba na to, jak přistupovat k přidávání nových funkcí a opravě chyb. Situace se asi postupem času „nějak vyřeší sama“, je ovšem otázka, do jaké míry to bude k maximální spokojenosti uživatelů.
