Novinky ze světa LibreOffice: pokročilé nastavení písma a podzimní konference

oo_ikona.png Na začátek února vývojáři chystají LibreOffice 6.2 a v dnešním ohlédnutí se zaměříme na to, jaké možnosti přinese tato verze z hlediska práce s písmy. Vrátíme se rovněž k podzimním konferencím a k tomu, o čem se na nich v souvislosti s LibreOffice hovořilo.  

Typografické vlastnosti písma a jejich podpora

V LibreOffice verze 6.2 budou moci uživatelé poprvé nastavit pokročilé typografické vlastnosti textu prostřednictvím grafického uživatelského rozhraní. Tato novinka je však už jen viditelným završením delší cesty, kterou podpora propracovaných typů písem v LibreOffice urazila.

Onou viditelnou novinkou je dialogové okno spouštěné tlačítkem Vlastnosti na kartě Písmo. V něm se zobrazují všechny pokročilé možnosti pro dané písmo (záznam v bugzille, příslušný commit). A jak už jsme při evolučním vývoji LibreOffice zvyklí, zůstává u tohoto okna prostor pro další vylepšování (například nezohledňuje, že některé volby jsou vzájemně neslučitelné).

Dialogové okno Vlastnosti písma v LibreOffice 6.2 Dialogové okno Vlastnosti písma v LibreOffice 6.2

Ironií je, že nastavování ve výše popsaném dialogovém okně v době vzniku tohoto článku nefungovalo, změny se po potvrzení okna nepoužily. Chyba byla nahlášena a nechme se překvapit, zda s s ní vývojáři do data zveřejnění konečné verze poradí.

Co si pod pokročilou typografií a její podporou představit? Každou rodinu písma tvoří sada znaků. V této sadě může být prvek s určitým významem (např. písmeno nebo číslice) reprezentován znaky různých podob, které se zobrazují podle kontextu a podle uživatelem zvoleného formátu. Jako názorný příklad mohou posloužit kapitálky: pokud je vytvoříme volbou na kartě Efekty pro písmo, LibreOffice použije stejné znaky jako pro velká písmena, pouze je o něco zmenší. Pokud však daná rodina písma obsahuje malé kapitálky přímo, můžeme místo toho použít je. Místo zmenšených velkých písem se poté zobrazí speciální znaky, na míru připravené autorem písma, které jsou na první pohled hezčí.

Nadpis kapitálkami vytvořenými zmenšením velkých písmen (nahoře) a pravými kapitálkami Nadpis kapitálkami vytvořenými zmenšením velkých písmen (nahoře) a pravými kapitálkami

LibreOffice podporuje dva formáty písem, které pokročilou typografii obsahují: OpenTypeGraphite. Zda je písmo daného formátu, poznáme podle označení za názvem, například „Linux Libertine O“ znamená formát OpenType. Pestrá paleta nastavovaných možností sahá od variant znaků pro různé velikosti (jako indexy, zlomky či zmíněné kapitálky), druhy (např. kurzívu), číslice či slitky až po záležitosti typu transliterace znaků, nemluvě o specialitách pro asijská písma (nezapomínejme, že latinka je střídmá a jiná písma mají znatelně divočejší typografii).

Dlužno dodat, že přes všechny sofistikované funkce zůstává LibreOffice textovým editorem. Pro sazbu tiskovin je vhodné sáhnout po jiném programu, ve světě svobodného softwaru bývá takovou volbou Scribus.

Tato podpora se v LibreOffice neobjevuje nově, pro Graphite dokonce v minulosti vzniklo grafické rozhraní v podobě rozšíření Typography toolbar. S písmy OpenType umí LibreOffice zacházet díky knihovně Harfbuzz, která je zodpovědná za vykreslování textu z jednotlivých znaků. V LibreOffice se objevila nejprve v roce 2013 pro linuxové verze a o tři roky později se stala společnou pro všechny platformy.

Od té doby lze pokročilou typografii nastavovat, ovšem původně – dokud neexistovalo výše zmíněné dialogové okno – bylo jedinou možností přidat za název písma určité parametry. Zmíněného příkladu s kapitálkami tak docílíme tím, že jako název písma uvedeme Linux Libertine O:smcp=1 – smcp je jeden z desítek čtyřpísmenných kódů vlastností OpenType, a aby vše fungovalo, musí být tato vlastnost zvoleným písmem podporována (viz také seznam kódů na Wikipedii).

Popisované vlastnosti písma nejsou součástí stávajícího standardu OpenDocument, tedy verze 1.2.  Do souboru jsou proto ukládány jako výše uvedené parametry za názvem písma. Jinak tomu už je v návrhu ODF verze 1.3 (který má být dokončen během roku 2019), v němž je pokročilá typografie výslovně uvedena (záznam o přidání).

Písem se týká i další, menší novinka ve verzi 6.2. Od verze 4.1 (tj. od roku 2013) je možné k souboru s dokumentem přibalit jeho písma, stačí zaškrtnout na kartě Soubor – Vlastnosti – Písmo položku Vložit písma do dokumentu. V rozporu s očekáváním se však přidávala i písma z nepoužívaných stylů (záznam v bugzille). Nyní se těchto nežádoucích přídavků může uživatel zbavit zaškrtnutím nové volby, nastavit lze i to, pro jaké druhy jazyků písma vkládat.

Nové možnosti v dialogovém okně pro vkládání písem Nové možnosti v dialogovém okně pro vkládání písem

Ačkoliv se nová písma do výchozí instalace LibreOffice nepřidávají často (uživatel si je totiž může sám doinstalovat), v 6.2 se mezi ně zařadí Source Serif Pro (záznam v bugzille), písmo od firmy Adobe uvolněné pod otevřenou licencí. Doplní tak již dodávané Source Sans Pro a Source Code Pro.

LibreOffice Conference v Albánii a tuzemské LinuxDays a OpenAlt

Na sklonku září se pravidelně schází ti, co mají s LibreOffice co do činění, na výroční konferenci. Letošní ročník hostilo albánské hlavní město Tirana a tradičně na něm svoji činnost představili nejen vývojáři, ale také lidé zabývající se designem, QA či dokumentací. K většině bodů programu jsou k dispozici prezentace a také videozáznamy, ačkoliv se zhoršenou kvalitou zvuku.

Místo konání nebylo zvoleno náhodně, tiranský městský úřad v uplynulém roce přecházel na LibreOffice se stovkami svých počítačů. Migraci zajišťoval místní tým, který stál i za pořádáním konference. Netřeba asi připomínat, že svobodnému kancelářskému balíku se velmi daří i na opačné straně Jadranu: v Itálii se začíná využívat ve značné míře a loni se k uživatelům přidalo hlavní město Řím. Na konferenci byly zmiňovány i rozsáhlé přechody vládních institucí v Maďarsku a v Turecku, o kterých ještě uslyšíme. Zajímavý je odlišný přístup k formátu dokumentů: zatímco v Albánii vsadili na OpenDocument, v Maďarsku kvůli interoperabilitě upřednostnili OOXML a zaměřují se na opravu chyb, které LibreOffice v jeho podpoře má.

Na podzim se scházejí fanoušci svobodného softwaru i v České republice a znovu jim byl k dispozici také stánek LibreOffice, kde se mohli dozvědět o novinkách, poradit se o potížích nebo se jen tak podělit o svoje názory. Na pražských LinuxDays se objevil již po několikáté, na brněnském OpenAltu si o měsíc později odbyl premiéru. Na této konferenci se navíc setkali zástupci překladatelských komunit sdružených kolem portálu l10n.cz. Dojmy ze stánku byly zveřejněny na blogu The Document Foundation; jedním z výrazných pocitů je stále malá obeznámenost s webovou verzí LibreOffice Online, navzdory tomu, že se už jedná o dobře použitelný software.

Každého příznivce hospodárnosti ve veřejné sféře musela potěšit zpráva o vizi Národní technické knihovny přejít na otevřené technologie, jejímž viditelným důsledkem bylo nasazení Linuxu na 150 počítačích pro návštěvníky knihovny (tisková zpráva, rozhovor na Lupě.cz). Jednou z nejpoužívanějších aplikací se přirozeně stal LibreOffice Writer. O této migraci hovořil na LinuxDays Ondřej Koch, vedoucí příslušného odboru knihovny.

Za zhlédnutí stojí z téže konference i představení činnosti spolku Otevřená města, který prosazuje otevřené a efektivní fungování samospráv. Spolek se snaží iniciovat spolupráci, díky níž by pro potřebu měst a obcí vývojáři centrálně vytvářeli nebo přizpůsobovali stávající software. Přesně to se má stát v případě LibreOffice – spolek vytipoval, jaké úpravy úřady požadují, a vyčlenil na ně finanční prostředky (viz newsletter spolku).

Krátké zprávy: nové složení Membership Committee, nejistý osud použité literatury a počty v uživatelském rozhraní

Členové nadace The Document Foundation po dvou letech zvolili nové členy Membership Committee. Předsedou pětičlenného výboru se stal Ital Gabriele Ponzo, jenž jako člen působil již v minulém funkčním období. Při volbách se stalo, že výsledek nevyhovoval stanovám nadace, které v zájmu vyváženosti neumožňují mít ve výboru více zástupců téže firmy. Vývojář Miklos Vajna z Collabory se proto svého místa vzdal ve prospěch své kolegyně Jony Azizaj, jedné z tváří albánské komunity, stojící i za letošní konferencí.

Připomeňme, že Membership Committee má na starost přijímání nových členů nadace a prodlužování stávajících členství. Zájemce musí splnit jedinou podmínku, a to vyvíjet činnost týkající se LibreOffice, bez ohledu na to, zda jako vývojář, nebo v jiné oblasti.

Některé funkce softwaru se zdají být tak samozřejmé, že se uživatel při srážce s realitou nestačí divit. Výstižným příkladem je to, že do tabulky ve Writeru nelze intuitivně vložit data zkopírovaná ze sešitu Calcu. Verze 6.2 se však bude chovat podle očekávání, i když až po sedmi (resp. po čtrnácti) letech od nahlášení požadavku. Opravu nachystal maďarský vývojář László Németh, jemuž svobodný software vděčí za šikovné nástroje, jakými jsou knihovna Numbertext pro převod čísel na text, jazyk LibreLogo a zejména široce používaný Hunspell pro kontrolu pravopisu.

Koncem roku se rozproudila debata o tom, zda má v LibreOffice své opodstatnění nástroj na tvorbu citací a správu použité literatury, momentálně se nacházející neuspokojivém stavu (záznam v bugzille, článek na blogu). Je pravdou, že existují mnohem lepší externí aplikace (jmenovitě například Zotero), které se dají s kancelářskými balíky propojit, na druhou stranu dává smysl mít aspoň základní citování literatury ve výchozí instalaci. Diskuse nevyzněla jednoznačně, a další osud těchto funkcí tak ukáže čas.

Pravidelně zde informujeme o tom, jak Michael Wolf lokalizuje LibreOffice do lužickosrbských jazyků. V listopadu dosáhl dalšího milníku, když dokončil překlad uživatelského rozhraní do dolnolužické srbštiny, a tato jazyková varianta tedy bude nově k dispozici pro verzi 6.2.

Loni jsme psali o zavedení systému gettext, který umožňuje rozlišovat tvary řetězců v uživatelském rozhraní podle počtu. Naděje, že zmizí texty typu „1 slov, 4 znaků“ se začíná naplňovat. Lokalizační a překladatelská infrastruktura je na rozlišování počtu připravena a vývojáři začali příslušné řetězce upravovat ve zdrojovém kódu.

Počet vybraných slov a znaků ve stavovém řádku v LibreOffice 6.1 (nahoře) a 6.2 Počet vybraných slov a znaků ve stavovém řádku v LibreOffice 6.1 (nahoře) a 6.2

Pokud byste si rádi nainstalovali LibreOffice Online a chcete si vše sami zkompilovat od základu, práci vám usnadní skript zveřejněný na GitHubu. Jen se připravte na to, že celý proces může trvat opravdu dlouho – zahrnuje totiž kompilaci desktopové verze, kterou online verze využívá.

Příležitostní či noví uživatelé – ve srovnání s vývojáři a zkušenými uživateli zajetými v tradičních kolejích – často přistupují k softwaru nekonvenčně. Kuriózní ilustrací tohoto tvrzení může být dotaz, proč nemá LibreOffice ikonu.



(Jako ve škole) Průměr: 1.00 | Hodnotilo: 2
 

Komentáře

user avatar Pvtr
Odpovědět
Pokročilé nastavení písma
10. 01. 2019, 21:02:30
Pokročilé nastavení písma je hodně zajímavá novinka. Tak je nutno držet vývojářům palce, aby v LO bylo takových zajímavých novinek co nejvíce.
user avatar Vinicius
Odpovědět
Novinky ze světa LibreOffice: pokročilé nastavení písma a podzimní konference
23. 01. 2019, 11:06:01
Co se stane při exportu takového dokumentu do docx? Bude nastavení písma zachováno?
user avatar strepon
Odpovědět
Re:Novinky ze světa LibreOffice: pokročilé nastavení písma a podzimní konference
26. 01. 2019, 14:10:50
Při exportu do DOCX se (stejně jako u ODT) uloží nastavení typografie pouze za název písma, ale Word si s ním neporadí a znaky nenaformátuje (tedy aspoň co jsem zkoušel).

Odpovědět

 

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích najdete v nápovědě. Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu.

 
Stanislav Horáček

Stanislav Horáček

OpenOffice.org jsem objevil ve verzi 1.1, posléze jsem přešel na LibreOffice. Nejvíc používám Writer, ostatní součásti spíš doplňkově. Přispívám ke tvorbě LibreOffice (česká lokalizace, drobné úpravy nápovědy), vytvářím rozšíření „České CC0 slovníky“ a jeho stránku ceskeslovniky.cz. Od roku 2014 jsem členem The Document Foundation.

 
 
 
woo jaw demo hz