Začínající – nebo váhající – uživatelé LibreOffice či OpenOffice mají řadu otázek, které se týkají použití těchto
programů. Hlavně je zajímá, jak si tyto balíky poradí s již vytvořenými soubory Microsoft Office a obráceně. V tomto
článku se na tyto otázky zaměříme a pokusíme se najít na ně odpovědi.
Tento článek je motivován dotazem našeho čtenáře Erika, jehož dotaz sestával z několika bodů:
-
Jaký je rozdíl mezi Apache OpenOffice a LibreOffice?
-
Může OpenOffice, resp. LibreOffice koexistovat s Microsoft Office XP? Nekoliduje asociace souborů? Nějaké jiné konflikty?
-
Jaké typy souborů (koncovky, přípony názvů souborů) jsou OpenOffice, resp. LibreOffice vlastní a jaké konverze balíky podporují? Lze konvertovat všechny soubory oběma směry?
-
Jak konverze probíhá? Dochází ke ztrátě funkčnosti – kde?
Na všechny otázky se pokusíme níže odpovědět.
Jaký je rozdíl mezi OpenOffice a LibreOffice?
Abychom odpověděli na tuto otázku, je dobré si v krátkosti připomenout historii.
Z historie OpenOffice.org a LibreOffice
Apache OpenOffice má svůj původ v balíku StarOffice, vyvíjený německou firmou StarDivision. Balík byl odkoupen v roce 1999 americkou firmou Sun Microsystems, jež následně poskytla většinu kódu veřejnosti, a tento balík, pojmenovaný OpenOffice.org, se tak stal svobodným.
V roce 2004 vyšla jeho přelomová verze 2.0, která jako nativní formát využívala nový formát .ODF (později schválen jako mezinárodní standard), v roce 2008 pak verze 3.0. Ta umožňovala načítat soubory v nových otevřených formátech Microsoft Office (*.docx, *.xlsx, *.pptx). Společnost Sun však byla koupena firmou Oracle, pod jejíž křídla spadal i vývoj OpenOffice.org.
Bylo však zřejmé, že Oracle nehodlá dále vývoj tohoto balíku podporovat, a také že ano: V červnu 2011 se projektu chopila nadace Apache Software Foundation (později ve spolupráci s firmou IBM) a projekt získal název Apache OpenOffice. Ovšem již předtím, v září 2010, odešli z projektu klíčoví vývojáři, kteří tušili zánik OpenOffice, a zahájili vývoj nového projektu, nazvaného LibreOffice (pod záštitou nadace The Document Foundation).
Ten využíval zdrojové kódy OpenOffice.org (proto jsou si oba balíky tak podobné), ale vývoj LibreOffice se stával více a více nezávislý – a také velmi dynamický. LibreOffice lze vedle Linuxu, GNU a dalších označit za jeden z největších projektů svobodného softwaru. Na projektu se podílejí největší softwarové firmy světa jako Google, Red Hat, Collabora nebo Canonical. Naproti tomu vývoj Apache OpenOffice se potýká s velkým nedostatkem vývojářů (společnost IBM od projektu ustoupila) a téměř se zastavil.
Logo balíku Apache OpenOffice
(Chris
Rottensteiner, Apache License 2.0)
Poznámka šéfredaktora: Balík LibreOffice bývá často „pilotním softwarem“ při migracích velkých organizací a firem na software s otevřenými zdrojovými kódy. Většina těchto projektů, zahrnujících typicky tisíce až statisíce počítačů, bývá úspěšná a stává se prvním krokem v širším migračním úsilí. Lze zmínit například francouzské četnictvo, italskou armádu, španělské regiony Valencie či Extremadura a mnoho velkých měst po celé Evropě.
Současnost
Oba balíky se proto dnes liší, a to jak vzhledově, tak funkčně. Je samozřejmě pravda, že základní funkce zůstaly stejné, ale může se lišit jejich ovládání (například výběr poklepáním do odstavce). Do LibreOffice rovněž byla implementována rozšiřující funkcionalita, například co se podpory šifrování souborů či podepisování PDF dokumentů týče.
LibreOffice též má podporu jak pro import, tak export nativních formátů Microsoft Office. Uživatelské rozhraní je částečně změněno (hlavně se to týká dialogových oken), přibyly sady ikon, experimentálně lze použít ribbonové uspořádání (Notebookbar).
Logo balíku LibreOffice (Frysch a další, public domain)
Vývoj LibreOffice je tedy celkem rychlý (týká se to i online verze). Rychlý vývoj může znamenat problémy a implementaci nechtěných chyb. Proto se distribuují dvě edice:
-
Still pro firemní uživatele, kteří požadují stabilitu a co nejmenší chybovost,
-
Fresh pro zájemce o nové funkce, kterým nevadí možná určitá nestabilita či chybovost.
Nové uživatelské rozhraní LibreOffice –
Notebookbar (volitelná funkce)
Co používat?
Vzniká tedy otázka, zda použít tradiční OpenOffice, LibreOffice Still nebo LibreOffice Fresh. Někteří uživatelé stále používají OpenOffice. Stěžují si na chyby v LibreOffice, které se údajně v OpenOffice nevyskytují, jsou tedy nové. Ano, takové chyby jsou – připomeňme například, že v LibreOffice na Linuxu, konkrétně v modulu Impress, nelze přehrávat zvuky, připojené k animacím objektů. (Lze přehrávat média, ale ne zvukové animace.) To je již letitý problém a stále nevyřešený. Jiní uživatelé si stěžují například na problémy s formátováním textu a podobně.
Tyto problémy by měly být vyřešeny v edici Still, ale subjektivně vzato není mezi edicemi Still a Fresh žádný velký rozdíl co do chybovosti. Doporučujeme tedy vyzkoušet nejnovější verzi z edice Fresh, a v případě, že byste narazili na chyby, které by pro vás byly nepřekonatelné, přejít na edici Still. A pokud zjistíte, že i zde jsou chyby, které vás omezují v práci, jako poslední možnost vyzkoušet Apache OpenOffice. Nicméně edice Fresh je dobře připravena a velmi pravděpodobně s ní nebudete mít žádné výraznější problémy.
Může OpenOffice resp. LibreOffice koexistovat s Microsoft Office XP? Nekoliduje asociace souborů? Nějaké jiné konflikty?
Na jedné instalaci operačního systému můžete provozovat jak Microsoft Office (jakékoliv verze), tak i LibreOffice, případně OpenOffice. Dokonce můžete mít nainstalovány všechny tři balíky současně. Asociace souborů – přiřazení aplikace pro daný typ souboru – je systémová otázka. Pokud daný systém umožňuje nastavit výchozí asociaci pro daný typ souboru (a měl by to umět každý), pak skutečně není problém a jen uživatel určí, jaká aplikace pro daný typ souboru bude použita.
Například formáty *.odf a *.docx můžete otevírat v LibreOffice Writeru, *.ods v OpenOffice Calcu, *.xlsx v Microsoft Excelu, *.odp v OpenOffice Impressu atd. Dokonce si můžete určit již při instalaci, které moduly se nainstalují. Pokud potřebujete jen některé, budete mít ulehčenou práci, nainstalujete-li si jen je.
Logo balíku Microsoft Office ve verzi
2013 (Microsoft
Corporation, public domain)
Pro import a export objektů vložených jako OLE lze určit převod na objekt LibreOffice.
Nastavení převodu objektů Microsoft
Office na objekty LibreOffice
Jaké typy souborů (koncovky) jsou OpenOffice resp. LibreOffice vlastní a jaké konverze balíky podporují?
Na tuto otázku již bylo částečně zodpovězeno. Oba balíky využívají jako nativní formát OASIS Open Document Format for Applications (verze 1.2), který je schváleným standardem pro přenos kancelářských dokumentů pod číslem ISO/IEC 26300-1/2015 až ISO/IEC 26300-3/2015 a podle Doporučení k aplikaci § 4 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů se doporučuje státním institucím elektronické dokumenty zveřejňovat v otevřených formátech (mezi něž patří doporučovaný Open Document Format).
Přečtete si rozhovor s Pavlem Smolkem o použití formátu ODF v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
Microsoft Office je s to od verze 2007 s tímto formátem pracovat, a to obousměrně. Podobně obousměrný přenos lze využít v LibreOffice (v případě OpenOffice jen import). Zvláště v případě LibreOffice byste neměli mít výraznější problémy např. při formátování textových dokumentů nebo tabulek. Vývojáři LibreOffice se snaží co nejvíce přizpůsobit LibreOffice tak, aby byl co nejvíce kompatibilní s nejnovějšími verzemi Microsoft Office. Mimochodem, právě MSO využívá až od roku 2013 jako nativní formát verzi Office Open XML Strict, přijatou jako standard. A LibreOffice má pro tento formát lepší podporu než Microsoft Office.
Jak konverze probíhá? Dochází ke ztrátě funkčnosti – kde?
Samotná „konverze“ probíhá přes klasický ukládací dialog, takže není třeba ji nijak řešit.
S čím ale můžete mít problémy, je podpora pro multimédia v Impressu a PowerPointu. Je velmi pravděpodobné, že pokud vložíte v Impressu video do prezentace (a případně uložíte jako *.pptx), toto video nepůjde v PowerPointu přehrát. Naopak by však neměl být problém. Abyste měli jistotu, vyplatí se instalovat si do počítače zdarma dostupný prohlížeč souborů Microsoft Office a každý soubor z LibreOffice, uložený do formátů Microsoft Office, překontrolovat. Anebo, pokud to lze, exportovat jako *.PDF.
Shrnutí na závěr
Takže – vyplatí se přechod na LibreOffice/OpenOffice? Je to otázka osobních preferencí. Používáte-li Microsoft Office, zkuste si k němu nainstalovat nejnovější verzi LibreOffice a porovnávejte. Je pravděpodobné, že nenarazíte na nic, co by vás vyloženě iritovalo, ale je také možné, že budete mít problémy.
Nedejte příliš na různé srovnávací testy, kterak se ten či onen balík vypořádá s tím či oním typem souborů – konverze může být (a bývá) velmi dobrá, s největší pravděpodobností vám bude vyhovovat, ale možných souborů s možným obsahem je spousta, a proto je třeba si to vyzkoušet. Dojdete-li k přesvědčení, že LibreOffice (či OpenOffice) je pro vás dobrá volba, pak si můžete naplno vychutnat svobodu tohoto balíku se vším všudy a zařadit se po bok desítek milionů spokojených uživatelů (mezi nimi i vládní zaměstnanci evropských zemí).
Autor používá LibreOffice 5.4.3.
.svg){kind=link}
