Po delší odmlce opět přinášíme přehled toho, co se za poslední měsíce událo kolem LibreOffice. Především se objevila
verze 6.0, u jejíchž několika vlastností se zastavíme. Za zmínku určitě stojí, že členové The Document Foundation si
zvolili nové vedení a byly zveřejněny výsledky výběrových řízení týkajících se dalšího vývoje LibreOffice. Těší nás
také, že další města plánují přechod na LibreOffice.
První verze řady 6: lidštější přizpůsobování, sada barevných ikon a nápověda po novu
LibreOffice 6.0, vydaný posledního ledna a záhy kvůli problémům se stabilitou a bezpečnostním opravám následovaný verzí 6.0.1, neznamená navzdory změně čísla hlavní verze žádný velký přelom; číslování považujme za záležitost marketingu. Určitý předěl ovšem najít můžeme: verze 5.4 byla jako poslední k dispozici pro již historické operační systémy Windows XP a Vista.
Jako obvykle přináší nové vydání řádnou porci novinek, z nichž bývají zmiňovány změny uživatelského rozhraní s novými variantami alternativních nástrojových lišt (dostupných stále v experimentálním režimu), podpora šifrování či práce s obrázky. Na tomto portále je popisují jiné články (článek o Writeru, o dalších součástech), zde si rozebereme pouze několik zajímavostí.
Zimní verze LibreOffice jsou zpravidla na nové vlastnosti bohatší, protože se do nich dostávají změny, na kterých o předchozích letních prázdninách pracovali studenti v rámci programu Google Summer of Code. Jednou z nejviditelnějších je tentokrát přepracování dialogového okna pro přizpůsobování nástrojových lišt a nabídek, které po zpřehlednění volalo už dlouho. Seznamy aktuálně zvolených položek a dostupných příkazů se nyní nacházejí v jediném okně a velké usnadnění představuje možnost vyhledávání.
Pod změnou je podepsán programátor a aktivní člen turecké komunity Muhammet Kara (jeho závěrečná zpráva z GSoC), který se na vývoji LibreOffice podílí už déle a i po skončení letních prací pokračuje v opravách chyb souvisejících s upraveným dialogem.
Mezi výchozí sady ikon přibyla položka s názvem „Elementary“, což je motiv vytvořený pro stejnojmennou linuxovou distribuci založenou na Ubuntu. Celkový počet ikon v LibreOffice jde do tisíců, značná část je specifických a ty bylo nutné doplnit. Práce se chopil Andreas Kainz (zápis na blogu), věnující se primárně desktopovému prostředí KDE. Dobře věděl, do čeho se pouští: obdobně nachystal pro LibreOffice 5.0 sadu Breeze (výchozí v KDE 5) a zjevně mu to nestačí, v plánu má i motiv ve stylu pro Windows 10.
V posledních letech se v LibreOffice odrazil všeobecný trend zavádění jednobarevných ikon, přibyl zmíněný motiv Breeze a zcela nová sada Sifr. Je proto dobře, že se rozvíjí i alternativy pro ty, kdo se lépe orientují mezi ikonami v barvě.
LibreOffice Calc se sadou ikon
Elementary
Od nápadných změn přejděme k jedné neviditelné: verze 6.0 nově používá pro lokalizaci uživatelského rozhraní systém gettext (oznámení o zavedení) místo původního vlastního, a tudíž problematického řešení ze starých časů. Jakkoliv byla změna nezbytná, překladatelé nadšeni nebyli. Kvůli ní byly totiž jinak nedotčené texty znovu označeny jako nepřeložené, naštěstí se většinu ovlivněných řetězců podařilo doplnit automatizovaně. Gettext je léty prověřený, a i když se v současnosti dostávají ke slovu chytřejší způsoby lokalizace, i tak znamená pro LibreOffice významný posun vpřed. V češtině například oceníme možnost rozlišování tvaru slov podle počtu a snad se dočkáme toho, že ve stavovém nebudeme vídat text „1 slov, 4 znaků“.
Novou podobu získala online verze nápovědy (zápis na blogu), dostupná na adrese help.libreoffice.org, a nahradila tak dosavadní wiki stránky (který byly určeny pouze pro čtení, bez možnosti úprav). Nápověda je psána ve specifickém formátu XML, a proto bylo nutné připravit nástroje, které jej transformují na formát HTML, zobrazitelný ve webovém prohlížeči. Doplněny byly obsah a rejstřík, aby stránky byly funkčně srovnatelné s offline verzí. Tu si zatím stále zobrazíme v interním desktopovém prohlížeči, ovšem dá se předpokládat, že časem místo ní budeme otevírat stejné HTML stránky jako v online verzi, jen uložené lokálně.
Snahy inovovat online nápovědu se vlečou už od vzniku LibreOffice. Původní záměr počítal s wiki stránkami, jejichž obsah bude možné upravovat. Později byl tento návrh přehodnocen a v současnosti je pro tvorbu a úpravu nápovědy doporučováno rozšíření LibreOffice nazvané HelpAuthoring, v posledních letech znatelně vylepšené, které umožňuje pracovat se soubory nápovědy ve Writeru.
Klíčovou roli sehrála při tvorbě nové nápovědy pozice koordinátora dokumentačního týmu, vytvořená The Document Foundation před dvěma lety. Olivier Hallot, který se jím stal, dokázal téma oživit a spolu s vývojáři postupně realizovat. Význam koordinátora se ostatně ukazuje i u dalších činností jako tvorba obsahu nápovědy či uživatelských příruček. Od kritické situace před několika lety, kdy se jimi zabývalo minimum lidí, počet přispěvatelů narostl a dokumentace už za softwarem tolik nezaostává.
Se šestkovou řadou byly aktualizovány oficiální české webové stránky na adrese cs.libreoffice.org. Prehistorická podoba (prezentující například snímky obrazovky z trojkové řady) byla nahrazena informačně obsažnějším překladem současné anglické varianty stránek. O to, že se stal oficiální český web konečně reprezentativním, se zasloužil Zdeněk Crhonek, který v sobě nezapřel člena týmu QA a během překládání neváhal hlásit nesrovnalosti objevené v anglické předloze.
Jedna z nových stránek oficiálního
českého webu
Staronové vedení The Document Foundation a čtveřice zakázek
Koncem loňského roku zvolili členové The Document Foundation nové složení výboru Board of Directors, výkonného orgánu této nadace (zpráva o výsledcích voleb). V únoru se nově zvolení zástupci ujali svých funkcí, či přesněji řečeno většina pokračuje ve vykonávání svého předchozího dvouletého mandátu. Nováčci jsou totiž sedmičlenném výboru jen dva: Nizozemec Cor Nouws, jenž předtím působil v druhém orgánu nadace, tzv. Membership Committee, a Franklin Weng, neúnavný propagátor svobodného softwaru na Tchaj-wanu. Český kandidát Jan Holešovský byl zvolen prvním náhradníkem výboru.
Předsedkyní nadace se znovu stala Marina Latini z Itálie, na místě místopředsedy byl Michael Meeks vystřídán Němcem Björnem Michaelsenem, jenž dříve působil jako vývojář vyhrazený společností Canonical pro práci na LibreOffice.
Cílem The Document Foundation je zajišťovat zázemí pro vývoj LibreOffice, a ač se často mylně předpokládá opak, z jejích prostředků není přímo placen žádný vývojář. Přesto nadace vývoj ovlivňuje: vyhlašuje výběrová řízení na zakázky, které jsou posléze realizovány vývojářskými firmami. Z logiky věci se jedná o úpravy, po kterých, i když mají svou důležitost, není dostatečná tržní poptávka.
Nedávno byly zveřejněny výsledky čtyř takovýchto výběrových řízení. V dalších verzích by tak měl být přepracován zdrojový kód pro zacházení s obrázky, sjednoceno používání filtrů pro formát SVG a připravena kontrola toho, zda dialogová okna splňují pravidla přístupnosti. Čtvrtým úkolem je zprovoznění importu binárních databází HSQLDB, které jsou součástí souborů .odb modulu Base. Tento import umožní načítat soubory ze starších verzí poté, co se v LibreOffice Base změní výchozí databáze z HSQLDB na Firebird (čímž bude opět o něco zmenšena závislost na prostředí Java).
O zakázky se podělili dva silní hráči na poli LibreOffice, britská Collabora a německý CIB, a francouzská společnost Hypra specializující se na přístupnost. Vysoutěžené ceny realizace se pohybují v řádu desítek tisíc eur.
Krátké zprávy: dialogová okna v online verzi a migrace v Barceloně a Grenoblu
Webový kancelářský balík LibreOffice Online vychází zároveň s desktopovou verzí, jejíž kód je v něm integrován, a dospěl tudíž také k číslu 6.0. Vývoj se ale nezastavil a záhy jsme mohli sledovat jeho výsledky prostřednictvím „přebarvené“ varianty Collabora Online zveřejněné ve verzích 3.0 a 3.1. První z nich umí zobrazovat dialogová okna z desktopové verze, čímž otevírá dveře k obsáhlému nastavování a přizpůsobování.
LibreOffice Online s dialogovým oknem z
desktopové verze
Tvůrci softwaru by měli dbát na to, aby bylo jejich dílo použitelné nejen pro většinu cílové skupiny, ale i pro menšinové uživatele. Proto The Document Foundation například klade důraz na lokalizaci LibreOffice (zahrnující i jazyky, pro něž by se komerční překlad nevyplatil) a proto je dobře, že co se přístupnosti týče, verze 6.0 na Linuxu opět funguje. Pro ty, kdo ovládají svůj software alternativně, je dobrou zprávou i výše zmíněné vypsání zakázky na kontrolu přístupnosti, která by měla podobným regresím předcházet.
Tvorba LibreOffice do značné míry spoléhá na dobrovolníky. Mnozí z nich mají přispívání do projektu jako dlouholetého zábavného a smysluplného koníčka, při změně životní situace ale bývá přispívání mezi prvními oběťmi nedostatku času. Stalo se to i v případě Yousufa alias Jaye Philipse, člena nepočetné arabské komunity, který se rozloučil po čtyřech letech intenzivní práce.
Jay byl velmi aktivní ve správě bugzilly, ale zejména v týmu designu a UX, kde – ještě před ustanovením koordinátora této skupiny – obsáhle analyzoval různé části uživatelského rozhraní a dialogy, připravoval vylepšení a podílel se na jejich realizaci; mimo mnohé jiné spolupracoval na výše popsaném motivu ikon Elementary. V reakci na rozloučení zaznělo výstižné postesknutí „kde teď místo tebe seženeme deset jiných lidí“, které je zároveň výzvou pro všechny, které by podobná činnost lákala.
Začátkem února se svět svobodného softwaru schází na bruselské konferenci FOSDEM, kde ani letos nechyběla místnost věnovaná převážně LibreOffice. Přednášející se nezabývali pouze programováním, ale – jak se můžete přesvědčit na videozáznamech – prostor dostala i dokumentace, UX či správa chyb a testování.
Barcelona se zřejmě chystá od Mnichova převzít štafetu symbolu města zaslíbeného svobodnému softwaru: schválila přechod na svobodné alternativy jako Firefox či LibreOffice a v další etapě plánuje nasadit linuxovou distribuci. Katalánská metropole již dříve zaujala svým přístupem k provozování tzv. chytrého města, když namísto obvyklého provázání s komerčními subjekty upřednostnila možnost mít sbíraná data plně pod kontrolou a vyvíjí za tím účelem vlastní svobodný software Sentilo.
V porovnání s Barcelonou je plán migrace na LibreOffice ve francouzském Grenoblu trpasličí: proprietární kancelářský balík hodlají nahradit na desítkách počítačů. Zajímavé na záměru je, že městu s ním radil Eric Ficheux, jenž má na starost přechod v Nantes a jenž byl rovněž jedním z kandidátů v nedávných volbách vedení The Document Foundation.
Německá veřejnoprávní televize ARD odvysílala dokument Das Microsoft-Dilemma, jehož autoři navštívili i italskou armádu, aby se dozvěděli její zkušenosti s přechodem na LibreOffice (v čase kolem 24. minuty).
Snímky ghanského učitele vyučujícího ovládání programu Word pomocí precizních křídových kreseb na tabuli mohly být jen kapkou v moři rádoby vtipných kuriozit, jenže vzbudily pozornost médií, Microsoftu, který přispěchal se svou nabídkou, zastánců alternativ i komunity kolem LibreOffice. Odráží totiž systémové problémy – a otázky týkající se kvality vzdělávání či prosazování svobodného softwaru jsou neméně aktuální také v našich končinách.
LibreOffice se jako poměrně univerzální software dočkal mnoha bizarních využití. Do jejich galerie můžeme nově zařadit v Impressu vytvořenou „adventuru“ se zlou pračkou.
