Včera jsem řešil poměrně jednoduchou věc v rámci fóra. Jednalo se o převod datumu na úplný text. Při tom jsem si
uvědomil, že neexistuje souhrn (nabídka) aktuálně platných šablon.
Řešený banální problém mne přivedl na myšlenku jak asi hledá a přemýšlí člověk, který hledá hotovou aplikaci. Já osobně bych asi vždy začal konstruovat, ale jsou okamžiky, kdy na to není čas. Pak je potřeba najít šablonu.
A tak jsem zadal do vyhledavače heslo "šablona openoffice". Najdeme mnoho odkazů, ale po dlouhém hledání zjistíme, že většina šablon není konceptuálně zařazena, a že mají datum vyhotovení staršího data. Jako příklad bych uvedl poměrně zdařilou stránku http://oo-cs.sourceforge.net/templates/index.php. Je to právě takové jak bych si představoval, ale projekt evidentně umřel někdy v roce 2003.
Co bych asi hledal? No přece Šablony pro rok 2012 a 2013. Deset let staré dozajista přeskočím, přestože mohou být aktuální. Když potřebuji rychle něco vyřídit tak nemám čas zkoumat aktuálnost. Totéž platí o druhu šablony. Potřebuji najít například seznam aktuálních šablon pro oblast trestního, občanského, nebo rodinného práva. Jindy hledám formuláře pro sociálku a v prosinci daně na příští rok.
No a pak mne napadlo, jak pracují státní orgány? Třeba policie musí využívat nějaký systém formulářů, a stejně tak
například samosprávní orgány. Můžeme se dočíst z různých zdrojů, že ta a tamta organizace přešla na "svobodný
software". Daniel Sedláček komentoval přístup města Freiburg. V čem je problém, že Open Office je tak málo rozšířený
ve státní správě když je to nejlacinější varianta? Podstatou je jen neochota adaptovat se.
Na příkladu Frieburgu to dokonce zavání cílenou kampaní. V samotném Německu používá OO/LO více měst - dokonce i větších. Jestli jsem správně pochopil, tak mezi ně patří i Mnichov. Nedivil bych se, kdyby za kampaní stal kapitál Microsoftu. Hlavním důvodem je údajná ztráta půl milionu Eur na adaptaci úředníků. Každý úkon je údajně o 8 minut delší, nežli při užití MSO. Tohle dělá částku právě těch půl milionu. A světe div se - nový SW od Mikrosoftu by přišel na pouhých 550 tisíc. (Frieburg má asi 2000 strojů. Takže na 1 stroj asi 275 Euro. Vynásobte si kolik je to jen pro Brno, nebo Prahu.
Z toho důvodu se domnívám, někdo platí za to, aby to nešlo. Komu by asi tak zaplatili, aby našel precedens na který by se mohli už bez důvodu odvolávat distributoři? No přece samotným uživatelům. Tedy ne všem, ale dost "velkým" na to, aby se na ně mohli odvolávat i ostatní uživatelé EU. Dokonce mne napadá, že stačí mírně připlatit na správném místě přímo u protagonixtů open source. Například reklamou na produkty MSO. Neaktivita (pasivita) rozhodujících činitelů je možná uplacena.
Co když by se našlel soubor šablon s názvem "Agenda obecního úřadu", "neziskové organizace", "sportovního klubu", "občanského sdružení", "školské organizace"?
Problém je určitě v tom, že dostupné dokumenty - šablony - nemají zaručenu validitu. Co to je "validita" šablony? je to určitá záruka, že ta - která šablona je kompetentními orgány akceptována. Nestačí jen to, že formát odt., odf ap je podporován. To ale někdo musí nejdříve posoudit. Takže v praxi by úředník sice zvolil SW který je zdarma, ale nemá se na koho obrátit, kdo by mu pomohl vyřešit byť i sebebánálnější problém. Existuje pouze fórum. Pokud tedy je úředník vystaven takové potřebě, přihlásí se do fóra jako běžný uživatel. Co horšího - často nemá ani možnost udělat to z práce! Důvod je jednoduchý - ne všichni úředníci jsou napojeni do veřejné sítě, a ti co jsou, jsou také často sledování jestli nehrají "poker", reverzi, nebo jinou hru či hazard. Úředník, který by se připojil přes admina se svolením, nebo pod dohledem, ukáže na to, že neumí pracovat s počítačem (respektive se softwarem). Důsledek pro úředníka i OOo je zřejmý.
Placený kurz práce s OOo si každá organizace odpustí, nebo povolí omezenému počtu pracovníků. Když totiž přijímá úředníka, vyžaduje "standard", kterým je MSO. Jen těžko bude úspěšným uchazečem ten, kdo by řekl "ovládám" OOo (a do MSO se rychle zapracuji). Jak z toho ven? Vždyť problematika začíná a končí právě na dobrovolnosti. Tahle problematika má ve své podstatě manažerskou charakteristiku.
Řešení nemusí být zdaleka tak složité, jak se zdá na první pohled. Samozřejmě jde o několik okruhů věcného formálního a komerčního charakteru. Podle mého názoru jde o "gordický uzel", který lze rozseknout poměrně jednoduše a lacino.
1. Někdo by měl oslovit každého (všechny) potencionální uživatele zejména ze státní správy. Konkrétně bych sázel nejvíc na školství, kde je dost schopných mozků, dál na malé obecní úřady a pak na spolky jako jsou sportovní kluby a podobně.
2. Zeptat se jakou mají agendu - získat konkrétní struktury administrátorských a sekretářských prací.
3. Nabídnout separátní pomoc. Například formou uzavřeného fóra, kam se mohou přihlásit jen osoby určitého typu (právnické osoby, úřady a organizace). Fórum tohoto typu by mělo mít podporu adminů, aby umožnili výhradní přístup z intranetů. Přispěvky by měly poskytovat jen registrovaní a ověření úživatelé. Například podobně jako je to u blogerů OOo.
4. Oslovit autory, kteří často pracují bez komunikace s fórem, ale čas od času něco zveřejní - například "účetnictví ve výrobní firmě", autoři kteří evidentně informují například o tom, že nějaká škola přesšla na OOo a podobně.
5. Nashromáždit všechny vzory, šablony a podobně za účelem aktualize a katalogizace. Nabídnout potenciálním uživatelům podle bodu 1. Kompletaci do balíku, který by šel v tom daném spektru užít. Nabídnout vytvoření manuálu, nebo lépe videonahrávky k převažujícím operacím každého sektoru činnosti.
6. Popřemýšlet nad možností úhrad za poskytnuté materiály a pomoc. Jde zejména o peníze, následně o peníze a pak teprve jen o peníze! Takže opatrně. Spíš jen požádat o sponzoraci, nebo odměnu, která by nebyla podmínkou. Až bude dost uživatelů, budou nucení pro rychlou pomoc zaplatit servis - help centra, nebo něco podobného. Je to investice, která by se měla vyplatit.
7. Popřemýšlet jak motivovat dobrovolné přispivatele (řešitele). Jedná se asi i o to, že výhledově by měl existovat okruh placených spolupracovníků. Nejprve by tedy měli tyto osoby pracovat tak jako doposud, ale nabídnout například jednou za rok odměnu, byť symbolickou, a tu zveřejnit tak jak se to dělá doposud, ale třeba i jako diskusní příspěvek. Zde se vyprofilují a určitě vznikne skupina autorů, kteří budou schopni "na vedlejšák" okamžitě reagovat. Těm pak bude možné zřejmě čas od času zaplatit za tvorbu doplňku, nebo šablony, nebo dát placenou službu po telefonu ap.
Dokonce bych řekl, že řada uživatelů by mohla provádět i proškolování na místě, zavádění LInuxů a další věci. Prodej CD se specializovanou problematikou bych považoval za dostupnou možnost i za současného stavu. Tedy CD by mělo stát pár korun, a kopující by měl mít možnost dostat emailem do - řekněme dvou pracovních dnů odpověď například od moderátora fóra, nebo někoho dostatečně fundovaného.
Vlastně se divím, že se něco podobného děje, ale není to důsledné a koncepční. Například autoři jako je pan ing Pastierik by se stejně jako zřizovatel tohodle servru měli topit v penězích, protože většina organizací v tomhle státě potřebuje ušetřit za SW.
