8. března 2021 redakce Živě.cz uspořádala na svém webu anketu s názvem Vy a počítač: Jaký kancelářský balík používáte? Klasické programy, nebo jste už online? Výsledek ankety pak byl prezentován a komentován 13. března formou článku a 20. března formou videa v pravidelném přehledu aktualit Týden Živě.
Drtivé vítězství LibreOffice
Kdo čekal drtivé vítězství Microsoft Office (v desktopové či online verzi), byl jistě překvapen. K dnešnímu dni s přehledem vítězí desktopová verze LibreOffice; ta získala 43 % hlasů, zatímco desktopová verze Microsoft Office 24 % a předplatná verze Microsoft 365 21 %. Znamená to tedy, že desktopová verze LibreOffice získala téměř stejný počet hlasů jako krabicová a předplatná verze Microsoft Office dohromady. A to se do výsledku nezapočítává online verze LibreOffice.
Reakce autorů ankety, Vladislava Kluska a Davida Polesného, byla značně překvapivá, nechápající. Nechápající v tom smyslu, proč někdo používá software, omezený na jeden počítač, když může (rovněž zdarma) využívat online službu Google Docs. Z jejich komentářů lze vytušit, že online verzi LibreOffice neznají (pravděpodobně by ji do ankety zařadili) – a tu si zdarma může nainstalovat třeba formou Dockeru každý zájemce, i ten, který se nechce vázat e‑mailovým účtem a sdílet svá data s kýmkoliv (v tomto případě s Googlem).
LibreOffice Online lze získat v různých podobách. Jejich přehled je na stránce LibreOffice. K jednotlivým zdrojům jsou pak příslušné návody na instalaci.
Redakce Živě.cz stojí na opačné straně pomyslné barikády než redakce jako OpenOffice.cz, LinuxEXPRES.cz nebo třeba Root.cz; zaměřuje se převážně na proprietární software a alternativní svobodný buď ignoruje, nebo se mu věnuje jen okrajově (byť v poslední době již píše zprávy například i k LibreOffice a OpenOffice, kterým se dřív vůbec nevěnovala). Vychází to z toho, jaký software využívají její pracovníci; vesměs jde o různé formy Microsoft Office. Údiv redaktorů Živě.cz nad tím, že někdo může používat neplacenou alternativu, a ještě s ní být spokojen, je tak pochopitelný.
Důvody vítězství LibreOffice
Balík LibreOffice v anketě zabodoval z několika důvodů. Předně Živě.cz je zaměřený převážně na IT sféru, čtenáři jsou tedy více gramotní v oblasti IT. U nich lze očekávat povědomí o LibreOffice a jeho využívání. Výsledek ankety tedy patrně není reprezentativní pro celou populaci.
Dalším důvodem jsou nepopiratelné kvality LibreOffice. Tento kancelářský software se stává čím dál více známější, používanější ve státním, komunálním, firemním či osobním sektoru a lidé zjišťují, že jako alternativa k Microsoft Office nejenže postačuje, ale nabízí i leccos navíc. LibreOffice není kus narychlo zbastleného softwaru, je to desítky let vyvíjený software, testovaný v nejdrsnějších podmínkách, za použití přísných kritérií kontroly kvality, s širokou komerční podporou a užitím v desktopové, online a mobilní verzi. To jsou skutečnosti, kterých si jistě ne všichni uživatelé jsou vědomi, ale které jednoznačně hrají LibreOffice do karet.
LibreOffice vs. Microsoft Office
Hlavním konkurentem LibreOffice je bezpochyby Microsoft Office. Mimochodem, platí to i obráceně. Lze to vytušit z antikampaně Microsoftu vůči LibreOffice; vůči Google Docs jsme podobnou nezaznamenali.
Microsoft Office (ať už jako retail nebo online verze) je bezpochyby velice problematický software, a to z řady důvodů. Těm jsme se věnovali na naší stránce opakovaně, zmiňme ty nejdůležitější.
Problematický formát
Microsoft Office využívá jako výchozí formát nejednotný a nestabilní formát OOXML Transitional. Ten se mění s každou verzí MSO. Komplikace spojené s používáním tohoto vějíře formátů jsme popisovali zde. Obecně používání OOXML je rizikové a právě v rizikových provozech, kde je třeba dbát na jednoznačnost a kvalitu zobrazených dat (státní správa aj.), je používání tohoto formátu značně riskantní.
Co jiná verze, to jiný formát. Stejný dokument vygenerovaný v různých verzích MS Office. Rozdíl v počtu řádků v XML contentu je děsivý - 1:11. Na fotce je Italo Vignoli z TDF.
Problematická politika Microsoftu
Microsoft Office je, stejně jako Windows, protlačován do škol, úřadů (ty jsou na něm závislé z hlediska nastavených procesů či licenčně), státní správy. Je znepokojující, že státní a obecní správa České republiky je závislá na tak nestabilním produktu, jakým je Microsoft Office (v libovolné podobě). Způsob, jakým je software Microsoftu školám nabízen, vyvolává rozpaky. Martin Raus, učitel informatiky na gymnáziu v Jevíčku, popisuje, kterak byla jejich škola oslovena úředníkem, nabízejícím (způsobem podomního prodejce) MS Windows: Zhruba před rokem telefonoval do školy nějaký „oužerník“ z ministerstva nebo z kraje (nevím přesně) a nabízel nám „výhodnou“ nabídku licencí na M$ software. Ke skutečnosti, že státní zaměstnanci se v pracovní době zabývají prodejem produktů soukromých firem, se nebudu vyjadřovat. Vedoucí kabinetu ho klidně vyslechl a potom do telefonu stroze povídá: „Děkujeme za nabídku, ale naše škola přechází kompletně na opensource a Linux.“ I na tu dálku jsem slyšel, jak oužerníkovi zaskočilo:-). Lituji jen, že jsem nemohl vidět výraz jeho obličeje. Chvilku lapal po dechu a potom se zeptal, o kolik licencí se jedná. Kolega s klidem odpověděl, že protože se jedná o opensource a free software, tak nás počet licencí a počítačů vůbec netrápí, a stroze se rozloučil. Doufám, že tam ten oužerník sedí s otevřenou pusou dodnes.
Zpověď pana Rause najdete v komentářích pod dotazníkem o využívání Linuxu ve škole, kde působil, uvedený na LinuxEXPRES.cz.
Problematické je, že školy na tuto „tlačenku“ jak ze strany agentů Microsoftu, tak úředníků ministerstva školství či různých „influencerů“, kteří dokonce i ve školách působí jako zaměstnanci, reagují pozitivně a do své výuky MSO zařazují a svým žákům jej nabízejí zdarma. Samozřejmě pouze po dobu studia, ale to z pohledu žáků není podstatné. Oni „dostali MSO zadarmo“, a tak nemusejí řešit alternativy. Nezamýšlejí se nad tím, že nic není zadarmo, a že tedy někdo ten software musel zaplatit; a že ten někdo byla jejich škola. A že tyto peníze potom chybí jinde – třeba na lepší vybavení učeben. A tak se pomalu, ale jistě mění na další zákazníky Microsoftu.
Úkolem škol není vychovávat nové zákazníky Microsoftu, notabene za těžce zaplacený peníz této privátní firmě. Stejně tak úkolem škol není poskytovat zdarma školení produktů jedné firmy. Škola tak má například naučit žáky pracovat s tabulkovým procesorem, ne nutně a konkrétně s Excelem.
„Výhodná“ koupě Microsoft Office
Realitou je, že žádná základní a většinově ani střední škola v České republice nemá nejmenší důvod k výuce prostřednictvím MSO. Ze zkušeností při jednání se školami jsme zjistili, že ty ústavy, které setrvávají na Microsoft Office, tak činí z jednoduchého důvodu; je jím pohodlnost managementu školy a vyučujících IT a neochota změnit myšlení a návyky. Ideologické důvody a odpor vůči svobodnému softwaru hrají minoritní roli.
Microsoft nejen atakuje školy a státní aparát, ale i jednotlivé studenty. Zapojuje je do programů na propagaci svých produktů. Na to před několika lety kývl například mladý student fyziky a astronomie Jiří Vala; nyní, po letech, svého tehdejšího rozhodnutí lituje. Jako student fyziky se samozřejmě dostal k open‑source technologiím, takže zjistil, že Microsoft není zdaleka všechno. Pokud však ve školách nejsou osvícení a vzdělaní učitelé, pak k tomuto poznání dospějí studenti jen z vlastního zájmu a svým úsilím. Přitom nabídnout rozmanitost by měl být úkol škol.
Výuka na některých školách se orientuje výhradně na formáty Microsoftu. Domníváme se, že by to tak nemělo být, protože používáním jakéhokoliv softwaru se uživatel zavazuje k souhlasu s licenčními podmínkami a uzavření licenční smlouvy instalací produktu, který tyto soubory generuje. „Škola nemůže nikoho nutit, aby s podmínkami souhlasil a smlouvu uzavřel,“ tvrdí Lukáš Jelínek, bývalý šéfredaktor OpenOffice.cz.
Trampoty běžných uživatelů Microsoft Office (zmíněný problém v LibreOffice/LibreOffice Online nenajdete)
Proč LibreOffice?
LibreOffice je adekvátní odpovědí na Microsoft Office. Proč by jej ale uživatelé měli preferovat před jinými balíky?
Možná nečekaně tím zcela zásadním důvodem, kterým se LibreOffice liší třeba od Microsoft Office, a který má dopad prakticky na všechno další, je otevřený zdrojový kód. Svobodná licence LibreOffice zákonitě nese vysokou kvalitu zdrojového kódu, který je nyní prakticky zcela bez formálních chyb. Zároveň to znamená možnost zapojení komunity a více firem naráz. Zvláště komunitní ráz projektu je významný, protože dobrovolníci vnímají jinak proprietární software a komunitní – komunitní už svou podstatou je „jejich“, oni jsou jeho součástí. A tak vznikají šablony, doplňky, manuály, jejich překlady, lokalizace nápovědy i samotné aplikace a mnoho dalšího, včetně komunitních stránek. Takové zázemí Microsoft Office nikdy mít nebude, a proto i nadále zůstane vadným produktem, který se navíc poslední dobou mnoho nevyvíjí. Naproti tomu LibreOffice se vyvíjí doslova překotně a patří mezi největší svobodné projekty vůbec.
V případě využívání LibreOffice uživatelé nejsou vázáni na rozhodnutí privátní firmy, co se licence a možnosti použití týče. Pokud se rozhodnou pro online verzi, pak mají jistotu, že jejich data jsou v bezpečí, bez analyzování Microsoftem. Vývojáři LibreOffice respektují své uživatele, stejně jako LibreOffice respektuje jejich soukromí.
Zapojením do vývoje, dokumentace, překladu LibreOffice může každý jednotlivec ovlivnit další směřování tohoto balíku. Aktivnější se mohou stát členy nadace The Document Foundation, a tak mít ještě větší hlas. Komunita kolem LibreOffice patří mezi nejpřátelštější v IT světě a je postavena na meritokratickém přístupu.
Jak si vede LibreOffice v porovnání s Apache OpenOffice
Závěr
Není s podivem, že anketu vyhrál LibreOffice. Spíše je s podivem, že se tolik uživatelů Microsoft Office ještě drží. Pro jeho využívání (krom formátové kompatibility s nestabilními formáty OOXML) není žádný relevantní důvod. Pro běžné i firemní zákazníky nabízí LibreOffice prakticky tytéž služby jako jeho proprietární alternativa.