OpenOffice.cz | Sdílení dokumentů v LibreOffice

Sdílení dokumentů v LibreOffice

Petr Valach | 18. 10. 2017 | hodnocení: 1.80

Mnoho uživatelů, zvláště pak z firemního prostředí, řeší problém sdílení souborů v rámci firmy či jiného podobného seskupení. A tak ať už jste úředníky, pracovníky v soukromých firmách nebo veřejných institucích, všude tam budete narážet na problém spolupráce několika uživatelů na jednom souboru. A právě této problematice se věnujeme v tomto článku.

Třebaže je pro uživatele připravena řada proprietárních řešení, jejich použití je však velmi diskutabilní. Například využívání cloudového řešení od Microsoftu naráží na několik kritických problémů. Prvním je sdílení dat do nepovolaných rukou, za další od roku 2020 nebude možné využívat OneDrive pro Microsoft Office (bude potřeba předplatné Office 365).

My se omezíme na jedno, vlastně dvě řešení, která jsou zcela odlišná – obě jsou však postavena na LibreOffice, jedno je lokální/desktopové, jedno cloudové.

LibreOffice slaví sedmé výročí existence; základ programu je však starý přes 20 let

K historii a vlastnostem LibreOffice

Počátky LibreOffice sahají do poloviny 90. let, kdy vznikl jako komerční StarOffice od firmy Sun Microsystems, jenž byl následně uvolněn pro komunitu (zdrojové kódy byly zveřejněny) pod názvem OpenOffice.org. Po akvizici Sunu firmou Oracle nabyli vývojáři OpenOffice.org přesvědčení, že Oracle projekt pohřbí, proto založili vlastní projekt, nazvaný LibreOffice, zaštítěný nadací The Document Foundation, jež sídlí v Mnichově.

Využití zdrojového kódu OpenOffice.org pro nově založený projekt LibreOffice je jasným protiargumentem vůči všem, kteří tvrdí, že používání komunitního svobodného softwaru představuje riziko; naopak, riziko představuje používání uzavřeného softwaru – ukončením činnosti např. Microsoftu končí výroba dalších verzí Windows a MS Office, stejně jako oprava bezpečnostních chyb produktů Microsoftu.

Do projektu se vložily nejvýznamnější softwarové firmy světa, jako např. Google, Red Hat, Canonical, Novell, ale také ty menší, např. Collabora. Z LibreOffice se stal záhy největší svobodný projekt po Linuxu a jeden z nejdynamičtěji se vyvíjejících vůbec. Paralelně živořil OpenOffice, jehož se chopila nadace Apache Software Foundation ve spolupráci s IBM, ale vývoj zcela zmrtvěl.

Jelikož je LibreOffice otevřený projekt, má ve výsledku větší počet vývojářů než celý Microsoft. Nejen díky tomu tak počet formálních chyb v LibreOffice klesl na 0,00. Vysoká kvalita zdrojového kódu však není to hlavní, co uživatele táhne k LibreOffice. Tím je samozřejmě funkcionalita, poskytovaná tímto balíkem, navíc rozšířitelná o četné pluginy (některé klíčové vyvíjel Julius Pastierik z naší redakce).

LibreOffice je nyní brán evropskými i světovými vládami natolik vážně, že se stal klíčovým softwarem např. ve francouzské, britské, australské, islandské, maďarské administrativě, je používán ve školství, v centrále NATO v Bruselu, byl či stále je používán v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, na městských úřadech, knihovnách atd.

LibreOffice má velmi solidní export do PDF, podporuje jak standardizovaný formát PDF-A, tak podpisy do PDF, vytváření hybridních souborů (PDF soubory s vloženým zdrojovým dokumentem - PDF soubor lze tak jednoduše otevřít přímo v LibreOffice). Výrazným plusem je i podpora importu PDF souborů.

LibreOffice využívá jakožto nativní formát Open Document Format, certifikovaný a schválený standard pro přenos kancelářských dokumentů, a to pod číslem BSO/BEC 26300, rozšířený formát 1.2 pak je evidován pod čísly BSO/BEC 26300-1/2015 až BSO/BEC 26300-3/2015.

Tento formát se stal výchozím formátem v Británii (schválen loni), ve Francii, používá se i jinde, např. v Itálii, Nizozemsku atd. Používání otevřeného formátu s otevřeným softwarem se vlády snaží eliminovat vendor lock-in, tedy problém závislosti na dodavateli, který vedl k například průšvihu u karty OpenCard (kde došlo i na trestní stíhání pražských radních). Švédský parlament uvažoval o uzákonění zákazu využívání uzavřeného softwaru ve státní správě.

Sdílení v LibreOffice

Otázku sdílení souborů je třeba rozdělit na sdílení lokálního souboru (na FTP, na síti, na sdíleném disku) a online. V prvním případě se lze ke vzdálenému souboru připojit vzdáleně z nabídky Soubor | Otevřít vzdálený soubor, načež si vyberete typ připojení a nastavíte příslušné přihlašovací údaje. Jednodušší variantou však je otevření vzdáleného souboru přes souborového správce jako souboru umístěného třeba na vašem disku. (Daný souborový správce musí samozřejmě umět připojení přes příslušný protokol.)

V LibreOffice aktuálně nefunguje připojení přes protokol WebDAV, zato můžete využít jiných služeb – více v článku Lukáše Jelínka.

Takto můžete sdílet soubory třeba Writeru nebo Impressu, má to ale háček – při jejich uložení nebudou ostatní uživatelé varováni, že v době od posledního uložení byl soubor změněn jinými uživateli. To se však netýká sdílení sešitů Calcu. Calc totiž nabízí rozšířenou funkcionalitu pro sdílení, a pokud se rozhodnete sdílet soubory a spravovat je přes lokální instalaci LibreOffice, doporučujeme použít právě modul Calc. Sešit lze nasdílet příkazem Nástroje | Sdílet sešit.

Sdílení sešitu v Calcu

Objeví se dialogové okno pro potvrzení, v němž nechybí výpis uživatelů, kteří tento soubor sdílí. Otevře-li soubor další uživatel, přibude do tohoto seznamu jeho jméno.

Otevření sdíleného sešitu

Některé funkce ve sdílených sešitech jsou zakázané, poznáte je tak, že jsou zašedlé a nedostupné. Dobře je vyřešeno ukládání – při něm se zjišťuje stav ukládaných dat s již uloženým souborem (uloženým třeba někým jiným) a v principu mohou nastat dvě možnosti:

Soubor byl změněn jiným uživatelem, ale tak, že se nedotýká vašich záznamů.
Soubor byl změněn a dochází ke konfliktu s vašimi daty.

Pokus o uložení sdíleného sešitu, změněný jiným uživatelem

V prvním případě se zobrazí jen zvýraznění částí změněných jiným uživatelem, ve druhém se zobrazí dialogové okno, v němž můžete buď postupně, nebo naráz akceptovat či vyloučit změny jiných uživatelů, případně prosadit své.

Vyřešení konfliktů

Skvělou pomůckou je také zaznamenávání a správa změn, provedených v dokumentu. Této problematice jsme věnovali celý velký článek, který je sice zaměřen pro Writer, ale z větší části platí i pro Calc. Pozor, ve sdílených sešitech je tato funkce nedostupná.

LibreOffice Online

Od konce roku 2015 je možné používat cloudovou verzi LibreOffice. Lépe řečeno cloudové verze. Je jich několik, doslova celá řada. S ohledem na otevřený kód totiž tuto službu může implementovat kdokoliv. Velkou výhodou je, že se to týká doslova všech – na vlastní server je možné nainstalovat cloudové řešení LibreOffice.

Sdílení a spolupráce v LibreOffice Online

LibreOffice Online i různé další deriváty představují asi nejlepší řešení pro vzdálenou správu dokumentů, zvláště se zaměřením na spolupráci více uživatelů současně. Uživatelé tak vidí online změny, prováděné v dokumentech, vidí, kdo je provedl, mohou je potvrzovat či revokovat. LibreOffice Online i podobné službě od společnosti Collabora, Collabora Office Online, jakož i jiným online službám využívající LibreOffice, jsme se na našem webu věnovali již několikrát. Proto se omezíme jen na výčet článků na toto téma:

Doplňujeme přehledový článek z posledního vydání LibreOffice, který obsahuje rovněž dílčí poznámky k vylepšení v online verzi LibreOffice:

LibreOffice 5.4 – přehled novinek a vylepšení

Revize dokumentů v online verzi LibreOffice

Autor používá LibreOffice 5.4.1.

Komentáře

neutr

Odpovědět
Sdílení dokumentů v LibreOffice
18. 10. 2017, 10:10:54

Velmi dobře zpracované téma. Touto problematikou "sdílení" se zabývám už delší dobu.

Snažil jsem se a snažím stále dostat se k potřebám státní správy a samosprávy. Je celkem velmi obtížné z někoho vydolovat byť jen informace co je potřeba. Přes to jsem doslova "párkrát" na takovou potřebu narazil.

V drtivé většině případů je potřeba šablon. Okruh problému má název - "spisová služba" a jde o souhrn postupů nakládání s dokumenty.

Dostal jsem se k informaci, že některé složky státní správy využívají původně proprietární řešení pomocí šablon MSO. Místo toho nasazují šablony Libre Office. Podle parametrů dodavatele SW jde možná jmenovitě o většinu státní správy i když zcela jistě nejde o všechny složky ministerstev a podobně.

Náhrada LO místo MSO je chvályhodná a lze takto řešit problematiku s většinovým zastoupením MSO. Naše šablony jsou dodavatelem SW upraveny ale tak aby byly co nejméně funkční. Viděl jsem řešení kódem StarBasic a bez větších potíží jsem schopen ho dotáhnout k dokonalosti. Stav je nyní takový, že výstop do šablon se musí manuálně upravovat. To je podle mne záměr (když nechcete koupit MSO tak proděláte na ručních úpravách).

V tomto případě tedy lze nahradit MSO okamžitě. Pokud ale dodavatel nepoužil MSO a vlastní formuláře individuálně programoval tak potom tento postup nelze obejít a pochybuji, že by byl ze strany dodavatele zájem program přizpůsobit. Je to ale bezpečnostní problém typu "vendor lock-in" tak jak autor tohoto článku popisuje výše. Ne snad, že by se popisovaný problém vyřešil pomocí LO zcela. Základ serverové aplikace a databáze technicky nahradit lze, ale není to snadná záměna za kancelářskou aplikaci. Navíc se můžeme setkat s kolizí autorských práv a další problémy.

Takže je docela zřetelné, že někteří uživatelé fóra jsou donuceni ač velice neradi k úpravám Libre Office. Většinou asi mlčí ale jsou i tací kteří své znechucení dají najevo. No a pak jsou i tací kteří vysloveně provokují pod jiným nickem a fabulují své potřeby tak aby ukázali jak špatné je LO (AOO).

Já sám nemuhu oslovovat instituce s tím že jsem ten a ten a že jim nabízím pomoc při úpravě SW (respektive šablon a podobně).

Někdy se jedná o velice choulostivé záležitosti a pokud se dobrovolník (trpící uživatel nedodělaných šablon) nemůže ani správně prezentovat musí kalit vodu co do účelu a tím pádem popíše potřebu většinou nesprávně, nebo neúplně. Takovému člověku může jít i o živobytí.

Myslím že by náš portál mohl nabídnout pomoc tak aby se pracovníci institucí a pod. mohli s důvěrou obrátit na redaci.

Respektive mám představu, že by mohla existovat část fóra která by k takovým účelům byla vyhrazena. Samozřejmě za mnohem přísnějších pravidel přístupu tak aby úředníci mohli poptávat radu, nebo pomoc s důvěrou.

Nemohu mluvit za ostatní ale já bych byl teoreticky schopný pomáhat pravidelně. Například i za pomoci Skype či podobných nástrojů. Celkem bych se nevyhýbal ani podepsání mlčenlivosti respektive prohlášení podobné etickému kodexu advokecie a podobně. Nechci peníze za to že někomu poradím ale pokud by byla požadovaná placená služba (například úpravy mimo můj domov) jsem schopen vyhovět. Je ale logické že na jednom důchodci nemůže nikdo podobnou službu byť nezávazně nabízet.

Stejně je asi důležitější aby to co se pro státní instituce a orgány nabízí byť ve formě běžného fóra - bylo k dispozici jen pro úředníky. Jedná se například o anotace kdo vyžádal úpravu a k jakému účelu. Požadavky na úpravy a přístup by mohl být jen důkladnějším typem přihlášení.

Jednoduše na fóru vytvořit jednu nabídku pro úřady a instituce kam by se běžný uživatel fóra nedostal. Přihlášení do této nabídky by mělo být stvrzeno jakou souhlas s podmínkami a ověřeno tak jak je dnes běžné zasláním přístupu přes existující kontaktní email.

Celkem jednoduše nabídnout pomoc úřadům tak aby se obraceli s důvěrou. Není nikdo povolanější nežli náš portál. Můžeme říkat co chceme a když nenabídneme diskrétní pomoc - nikdo se kvůli neznalosti do implementace nepohrne i když by mohl.

Pomohly by i obecně určené šablony pro komerční sféru. Úplně by asi postačil vstup který potřebu popíše. Měli bychom získat přehled co konkrétního by se hodilo.

Krata

Odpovědět
Sdílení dokumentů v LibreOffice
19. 10. 2017, 20:02:53

Musím přiznat že moc nerozumím co jste chtěl říct. Můžete uvést nějaký konkrétní příklad implementace? Podle mě je vždy potřeba vycházet z požadavků toho co daná instituce požaduje. Většinou se chce nějaké sdílené řízení správy šablon, chce se provázání se spisovkou, databázi na pozadí. Řízený pristup k položkám ve formuláři a k formularum/tiskopisum obecně. Já osobně se snažím propagovat collaboru a zatím si nedokážu představit opravdu produkční nasazení.

Můžete specifikovat komu (jakému úřadu/ úředníkovi) byste šablony chtěl upravovat?

Krata

Odpovědět
Sdílení dokumentů v LibreOffice
19. 10. 2017, 20:02:54

Krata

Odpovědět
Sdílení dokumentů v LibreOffice
19. 10. 2017, 20:04:08

Omlouvám se , nějakým nedopatřením se příspěvek poblikoval dvakrat

neutr

Odpovědět
Re:Sdílení dokumentů v LibreOffice
19. 10. 2017, 22:27:13

Já mám konkrétní zkušenost naposled s tím, že šablona která měla být upravena je používána v jedné složce MVCR.

Vím sice přesně kde, kým a k čemu ale abych tohle zveřejnil by mi musel dotyčný dovolit.

Další případ je už staršího data a nevím přesně jestli se jednalo o místní samosprávu, úrovni okresu či kraje. Byla to šablona kde byla data substituována takže jsem nevěděl a ani nepátral po konkrétním použití. Mohlo to být něco s legislativou respektive něco jako formulář přestupků nebo něčeno takového.

Další zkušenost mám od sousedů ze Slovenska kde vím jen to, že využívali naší databázi ke krmení šablon a že šlo o nějaký organizační útvar snad v relaci "župy". To je už také déle nežli rok.

Osobně sám nabádám aby mi poslali simulovaná data ale tak aby co nejlépe popisovaly skutečnou potřebu. Většina požadavků na mne vyšla z fóra, ale byly i dotazy z venčí kdy kdy evidentně žadatelé získali můj email jinak. Respektive se přihlásí nový uživatel a pošle mi přes fórum email. Já pak většinou odpovídám osobním emailem ale když mám pochybnosti odpovídám stejně - přes fórum. Takže ani nepátrám.

Dost věcí se ke mě dostane ale na fóru dotaz tohoto typu není, nebo odkazuje že je to něco podobného jako XYZ..

Většinou se na mne obracejí lidé z komerční sféry a tak nerozpoznám kolika úředníkům jsem poskytl nějakou radu nebo pomoc a ani nejsem schopen vždy úředníka identifikovat. Jistotu má opravdu jen u dvou lidí z ČR.

Mohu naznačit technický postup:
Naše šablony mohou pracovat se sytémy speciálních polí, nebo podobně (ale jinak) se záložkami, respektive kotvami textových objektů. Sytém od systému načítání dat je dán tím kdo šablonu stvořil a potkal jsem i hybrid který užíval záložek a uživatelsky definovaných polí. S tím že struktura záložek fungovla zřejmě jen na původní (zastaralá) centrální data a souběžně na nový systém pomocí specifikovaných polí.

Problém takových "novějších" šablon spočívá v implementaci čárového kódu, respektive QR kódu (ale takové řešení jsem neviděl - je pravděpodobné). Státní správa zřejmě uznává jediny systém čárového kódu (je jich hodně druhů). Toto řeší systém tak, že vyplivne prázdný formulář obsahující pouze čárový kód a pole + ostatní prvky šablon jako jsou loga, názvy a podobně.

Spolu se šablonou se do stejného adresáře uloží vytěžená dávka z datového zdroje. Datový zdroj v posledním případě byl prostý text - co řádek to jiná položka podle unikátního klíče jménem a vedle za separátorem obsah. Tento výstup obsahoval přes 500 řádků (myslím že 514 ale nevím jistě).

Makro v šabloně se spouštělo automaticky při otevření šablony, prošacovalo zdroj txt a tam kde našlo shodu názvu položky s názvem speciálního pole doplnilo obsah do šablony. Tento proces vykazoval nedostatky a nešťastný uživatel musel ručně některé věci upravit. K vytvoříní chyby zásahem do dispozice šablony stačí málo a tak se údajně několik desítek lidí naučilo editovat zmetky které dodala SW firma místo šablon MSO které chodily bez chyby.

Po načtení dat do šablony se zdroj txt smazal (startovní makro skončilo s tímto procesem a nastartovalo jiný proces v čekacím módu ( - jde o službu Windows). Po vyplnění a uložení šablony do PDF se smazala šablona i adresář. Zůstalo jen uložené PDF ale makro provádějící tento úkon nebylo součástí šablony - bylo jen voláno jako Main.

Problém naplnění šablon automatizovanými vstupy je různý. Může to být obyčejný text, nebo xml, csv a podobně. Tedy podle toho co server poskytuje. Modus operandi je nejspíš všude hodně podobný (pokud ne shodný) s tím který popisuji výše.

Takže problém spočívá v databázi která bývá relační. Tento problém nelze snadno vyřešit přímým načtením do polí tak jako když by byla použita naše Base (speciální pole se vyplním přižazením položky unikátního klíče z [v systému přihlášené] databáze). Relační databáze v uvedeném případě obsahovala tolik databází kolik je řádků ve výstupu, To znamená že i když by to byla databáze která se dá do systému LO přihlásit musí se tvůrce šablony zapotit správným přiřazením. To by šlo řešit makrem. Ovšem databáze takového rozsahu který je potřeba nepokryje ani Access.

Takže výstup se řeší dotazem SQL který vyplivne všechna data pod stejným unikátním klíčem. Tento problém lze u MSO řešit jinak a šablony MSO jsou komplexnější a hlavně rychlejší (tedy údajně test systému jsem neviděl).

Pokud by byl systém založen na databázi XML (takto je řešen ARES, nebo geodetické údaje, adresy v ČR a podobně - ale většinou v rámce internetu nikoliv intranetu) pak výstup řeší speciálně navržený parser. Tento parser už umí nejméně CSV výstup ale u internetových aplikací umí přímo jednotlivá pole v HTML5. Používá se souběžně JavaScript například JSON ap. ale i další knihovny - různá řešení.

Takže spisovou službu obešle někdo kdo je již jako unikátní klíč zaveden a podá například žádost o něco. Sekretariát (v uvozovkách) přiřadí k doručenému požadavku příslušný odbor (vedoucí, nebo přímo pracovníka) a vytvoří adresář s patřičnou šablonou do které naimportuje čárový kód a zavolá výpis z databáze.

Pokud "klient" nově vzniká, je mu přidělen unikátní klíč a ten už je zpracován jako čárový kód. (Standardní čárové kódy jsou obrázky - existuje jeden jediný který to umí ve formě tiskové fronty). Vytvoří se pole ve všech databázích a ta se plní podle zadání - většinou jsou prázdná.

Windows má přímo aplikaci na tvorbu čárových kódů. Pro ODF existuje docela dost rozšíření a nepochybuji že to má i Collabora respektive všechny speciály pro správy a samosprávy států. Ale nevím jestli se někdo popral s implementací pro naše podmínky.

Takže snad jsem naznačil jak se to praktikuje. Je to elaborát ale snad jsem Vaši zvídfavost uspokojil. Opravdu vím o čem mluvím a umím do těchto potřeb vstoupit úpravami. Jenže jak jsem uvedl v úvodním komentáři nikdo nespecifikuje co je potřeba a ani jinak velice vstřícené vedení tohoto portálu naznačenou potřebu neakceptuje --- není proč a kruh se zavírá.

Omlouvám se za překlepy kterých tu bude asi požehnaně :-(

Krata

Odpovědět
Sdílení dokumentů v LibreOffice
20. 10. 2017, 09:14:49

Hmmm...já si myslim, že se na problém díváte hodne technicky. Moje vnímání problémům je jiné, spíš se na to dívám z věcného pohledu. Moje zkušenost je spíš taková, že tvorba formulářů - tiskových výstupů je většinou součástí nějakého většího řešení. Je tedy potřeba, aby existovala nejaka komponenta, která se umí napojit na potřeby tisku. Není to o jednotlivých šablonách.
Jinak se spisovkou se většinou komunikuje přes nějaké WS rozhraní. Dal se většinou podle me zkušenosti musí komunikovat s nějakým identity management systémem atd atd.

Vůbec to nevnímám jako problém šablon, ale mnohem komplexnější problém.

Pokud se tedy nebavíme o nějakém starostovi v nějaké obci, menším městě,kde potřebuje udělat "pár" dokumentů týdně.

neutr

Odpovědět
Re:Sdílení dokumentů v LibreOffice
20. 10. 2017, 10:54:31

Spisová služba je daná zákonem respektive resortním či jiným podobným předpisem. Celý systém spisové služby lze vytvořit pouze pomocí Libre Office. Problém je jen s napojením serverové části, respektive přímo do databáze.

Tyto klíčové a zásadní vstupy / výstupy ovlivňují zda lze vybudovat, či nikoliv spisovou službu včetně všech různých agend jen a pouze v kancelářském balíku. Balíky jsou k tomu vlastně připravené, ale nejen k tomuto účelu. Použití je univerzálnější.

Případ kdy je nahrazem kancelářský balík MSO balíkem Libre Office jsou nejsnadnější substitucí s komerčním efektem a bez ztráty komfortu či funkcionalit. Dodavatel SW má profit z prodeje licencí MSO a tak ho toto řešení zajímá vždy na prvém místě. Uživatele naopak.

Pokud tedy systém jakkoliv využívá šablon, nebo i formulářů XML, tak lze Libre office nasadit i v rámci existující spisové služby.

Moc lidí opravdu nemá ani tušení co se dá s kancelářskými aplikacemi dělat od ryze domácích, obecně praktických nebo i vědeckých aplikací. Lze s nimi dělat vše tak jako s normálním předpřipraveným IDE jakéhokoliv jazyka. Lze tedy naprogramovat co se Vám jen zlíbí. Má to pouze stále stejnou "košilku" ale já mám takto postavené různé generátory od kombinací po Partitio Numerorum, naprogramoval jsem jednomu klukovi z Moravy program který statisticky vyhodnocuje loterii Š10 do úrovně trojic (model 20 z 80), podobně Euromiliony do úrovně čtyřčísel a pracuji na statistickém speciálu který umí libovolné hypergeometrické rozdělení jevu pravděpodobnosti - je to diskrétní výpočet s naprostou přesností.

Nějaká spisová služba není problém ani náhodou. Problém je získat výchozí informace o potřebách. Což je nejzákladnější a největší problém pro všechny implementace. Specifikovat to je potřeba nyní, v budoucnu a jak navázat na stávající evidence (agendy) vyžaduje mediátora který se nenechá zblbnout či odradit tvrzením typu stačí když se to uloží do databáze, nebo většinovým "nevím" - já to jenom vyplním ap.

Stačí se podívat na SystemOnLine.cz: Informační systémy, ERP, CRM, řízení výroby, správa dokumentů, IT bezpečnost. a přečíst si něco o implementaci jakéhokoliv IS.

Přidat názor

SystemOnLine.cz

6 způsobů, jak optimalizovat obsah pro éru vyhledávání na základě AI

Nový nástroj usnadní přechod aplikací k webovému rozhraní

Kybernetická bezpečnost v éře chytrých měst

CAD.cz

Přesnost a výkon s Figure 4 Tough 75C FR Black

VariCAD a VariCAD Viewer v nové verzi 2025-2.01

Automobilový průmysl na prahu velké změny: Jste připraveni na éru 3DEXPERIENCE?

Dassault Systèmes a Airbus rozšiřují strategické partnerství

Petr Valach

Redaktor & editor OpenOffice.cz a LinuxEXPRES.cz. Správce sociálních médií těchto redakcí. Člen nadace The Document Foundation. Ve svém volnu se věnuje popularizaci vědy a fotografování.

podrobně o autorovi