OpenOffice.org v akademické praxi 1

writer.png S programem OpenOffice.org jsem se prvně setkal v červnu 2004, a to ve verzi 1.1.3, která tehdy prakticky nebyla použitelná. Několik měsíců jsem měl tento program „na ozdobu“, než jsem přišel na verzi 2.0. Od počátku jsem využíval především Writer, nejméně pak Base (databáze moc netvořím) a Impress, který se ukázal být pro mě nepoužitelný.  

Bojoval jsem s drobnými problémy, které v tomto programu byly; až na Impress byly v naprosté většině odstraněny a nyní nemám žádný problém. Stále platí, že nejčastějším modulem u mě používaným je Writer, ovšem nyní ve spolupráci s Mathem. Uvedu několik typických příkladů, kdy této symbiózy využívám.

RNDr. Vojtěch Ullmann, Gravitace, černé díry a fyzika prostoročasu

Na http://astronuklfyzika.cz/GravitCerneDiry.htm se nachází elektronická verze knihy Gravitace, černé díry a fyzika prostoročasu od doktora Vojtěcha Ullmanna. Tato verze vznikla za poněkud obskurních okolností. V. Ullmann oskenoval tištěnou verzi této knihy vč. obrázků a vzorců. Výsledek prohnal čtecím programem typu OCR. Leckteré vzorce, zvláště ty složitější, však byly i v knize napsány strojem, takže ty ponechal v pův. podobě. Některé přepsal na počítači, především ty jednořádkové. Výsledek není zrovna uspokojující. Bylo načase s tím něco provést.

Naskenované vzorceNaskenované vzorce

Kontaktoval jsem pana Ullmanna a nabídl mu, že tyto vzorce přepíšu a že vůbec udělám typografickou kontrolu díla a verzi v PDF. Pan Ullmann samozřejmě souhlasil, a tak vyvstal problém, jak celou věc vyřídit.

Mám k dispozici dva programy, které jsou s to tvořit vzorce. Jedním z nich je Editor rovnic od Microsoftu. V době, kdy jsem se s panem Ullmannem domlouval, jsem tento program měl docela v oblibě.

Editor rovnicEditor rovnic

Tento program je poměrně šikovný, protože umožňuje psaní v různých režimech, má rozsáhlou knihovnu znaků atd. Jenže má také několik nevýhod:

  • Naprostá nemožnost vzorec uložit jinak než zkopírováním např. do Wordu a uložení takového dokumentu jako *.doc. Editor rovnic nemá svůj formát; v případě, že uděláme při psaní chybu, je nevratná (při exportu do HTML se vzorec „přemění" na bitmapový obrázek a ztratí vlastnosti editovatelného vzorce); FrontPage ale také svůj formát nemá, takže ukládání vzorců do externího *.doc souboru je velmi nepřehledné.
  • Práce je založena na technice „vyber knihovnu, vyber znak"; taková práce má smysl u jednoduchých rovnic v počtu jednotek, nikoliv u desítek velmi komplikovaných rovnic s mnoha zlomky.

O těchto problémech vím léta, ale přidaly se další. Ve FrontPage té verze, kterou mám (2001), není možno vkládat vzorce voláním z programu. To není problém, stačí vzorce z Editoru zkopírovat a vložit. Jenže se ukázala daleko záhadnější a těžko odstranitelná chyba: vzhled vzorců ve Firefoxu byl otřesný. To ukazují následující dva obrázky.

Vzorce vygenerované ve FrontPage a zobrazené v MSIE7Vzorce vygenerované ve FrontPage a zobrazené v MSIE7

... a tytéž vzorce zobrazené ve Firefoxu 3.... a tytéž vzorce zobrazené ve Firefoxu 3.

Rozdíl je hned naprosto zřejmý. Ve Firefoxu prostě všechny vzorce vypadají otřesně. Nevím, kdo je na vině, zda FrontPage či Firefox, každopádně to tak je a já nemohu omezovat uživatele Firefoxu.

Pravda je, že jsem po příčině ani moc nepátral. Začal jsem se totiž blíže seznamovat s modulem Math, který nabízí totéž, co Editor rovnic a ještě mnohem víc. Kromě daleko rychlejší práce též možnost obarvovat vzorce (i když té tady nevyužiji) a další. Pořídil jsem si plugin TypoJTB pro typografické úpravy v textu, které posouvají OpenOffice.org o dvě třídy výš. I výsledky v obou prohlížečích vypadaly slibně. Volba byla jasná, rozhodl jsem se použít Writer v kombinaci s Mathem.

Modul Math pravděpodobně všichni uživatelé OpenOffice.org znají. Je to modul na tvorbu a úpravu matematických výrazů, ale nejen jich.

OpenOffice.org MathOpenOffice.org Math

Jak je vidět, hlavním rozdílem Mathu oproti Editoru rovnic je, že okno programu je rozděleno na dvě části. Do dolní se zapisuje kód vzorce, jenž se zobrazuje v horní části. Znamená to, že vzorec se tu přednostně generuje zápisem, nikoliv výběrem daného znaku nebo funkce. To má za následek daleko rychlejší práci. I když i zde je samozřejmě panel, z něhož lze znaky či funkce vybírat (funkcí se rozumí např. zvětšování velikosti písmen, změna typu písma apod.), ale já osobně jej užívám jen v nouzi, když neznám syntaxi pro daný znak.

Math disponuje ještě jednou, neméně zajímavou vlastností v podobě panelu Symboly, který obsahuje další knihovny používaných znaků. V první řadě jde o znaky řecké abecedy (oproti Editoru rovnic tu jsou i alternativní znaky) a dále knihovna s dalšími znaky, kterou lze doplňovat (v závislosti na použitém fontu). To je další plus oproti Editoru rovnic. Znaky uvedené v panelu Symboly lze libovolně přejmenovávat, tedy přiřazovat jim svou vlastní syntaxi. Při zápisu daného znaku pak stačí před kód znaku připsat znak „%".

SymbolySymboly

To ale ještě není vše. Vzorce mohou pokročilejší uživatelé psát přímo v okně Writeru, není třeba se přepínat do Mathu. Lze to s pomocí pluginu Dmaths. Jedna z jeho funkcí vytváří z označeného textového řetězce vzorec. Dmaths toho však umožňuje daleko více, jak lze odhadnout i ze vzhledu jeho lišty.

Tlačítková lišta pluginu DmathsTlačítková lišta pluginu Dmaths

Tlačítková lišta pluginu TypoJTBTlačítková lišta pluginu TypoJTB

Dalším velikým plusem je možnost užití Navigátoru, což je při takto rozsáhlých dokumentech nezbytné. Posledním velkým příspěvkem OpenOffice.org je možnost provádět globální typografické úpravy. Slouží k tomu plugin TypoJTB, jehož tlačítková lišta vypadá následovně:

Možnosti TypoJTBMožnosti TypoJTB

Možnosti tohoto pluginu jsou ohromující, jak vyplývá hned z prvního otevřeného okna.

Hotový výsledek může vypadat např. takto - na věci se ovšem dále pracuje.

Výsledný dokumentVýsledný dokument

Pokračování: OpenOffice.orgv akademické praxi 2

(Jako ve škole) Průměr: 1.08 | Hodnotilo: 13
 

Komentáře

user avatar PetrValach
Odpovědět
OpenOffice.org v akademické praxi 1
26. 02. 2009, 00:54:49
Bohužel, je tu chyba. Dvakrát se tu v popiscích objevuje Dmaths, což je chybně, v tom druhém případě má být "Tlačítková lišta pluginu TypoJTB". Čtenářům se omlouvám, chybu jsem zavinil já a bohužel ji přehlédl. Trivialita, ale o to je to trapnější.
PV
user avatar redakce portálu
Odpovědět
Re:OpenOffice.org v akademické praxi 1
26. 02. 2009, 01:10:05
Opraveno, nic se neděje. :-) Díky.
user avatar Karel Hruška
Odpovědět
OpenOffice.org v akademické praxi 1
26. 02. 2009, 09:11:04
Velmi zajímavý článek, osobně OpenOffice používám velmi často a právě psaní vzorců je pro mne jednou z killer-features balíku. V OOo jsem psal i svou doplomku, ktera byla vesměs založená na teorii elektromagnetického pole a i při opravdu velkém množství vzorců v dokumentu byly OOo stabilní (na rozdíl od jejich placeného protejšku, jak mi jeho uživatelé referovali).

Mám ale jeden dotaz ... lze v dokumentu ve Writeru vytvořit znak s "nadtržením" (čára nad znakem, v Mathu tomu odpovídá např. zápis "bar B" (fázor indukce magnetického pole))? Ve formátu znaku podobná volba zatím (OOo 3.0.0) schází...
user avatar redakce portálu
Odpovědět
Re:OpenOffice.org v akademické praxi 1
26. 02. 2009, 10:20:42
Bude to ve verzi 3.1
user avatar Petr Valach
Odpovědět
Re:OpenOffice.org v akademické praxi 1
26. 02. 2009, 22:38:10
Pane kolego, vy jste z FEL ČVUT? Dneska mi psal prof. Kulhánek, že na škole OOo vůbec nepoužívají, že mají zaplacený MS Office. Takže tam byste se asi moc neujal.
Já bych to měl na Jaderné fakultě asi o něco lepší, škoda, že už tam dáávno nestuduju.
P.
user avatar Karel Hruška
Odpovědět
Re:Re:OpenOffice.org v akademické praxi 1
27. 02. 2009, 08:13:26
Nene, FEL ZČU v Plzni. U nás je situace stejná, naprostá většina lidí používá MS Office. Z hlediska spolupráve více lidí na jednom dokumentu to sice není ideální, ale pokud mám někomu poslat vlastní dokument, pak jsem zatím vždy vystačil s PDF.
user avatar Petr V.
Odpovědět
pdf
27. 02. 2009, 15:13:43
Dobrý, tak hlavně nezapomeňte exportovat pdf z oo ve formátu pdf a-1, abyste pak nečelil nějakým divným překvapením. Pan Pastierik sice tvrdí, že neměl problém, ale já používám vícero verzí widlí s různými fonty písem a pro mě to problém byl. Pro jistotu, nic tím nezkazíte, akorát bude soubor o několik kilobajtů větší. Kdybyste nevěděl, jak na to, podívejte se do jednoho z předchozích článků nebo mi napiště.
user avatar vsobr
Odpovědět
Re:Re:OpenOffice.org v akademické praxi 1
28. 02. 2009, 16:26:52
To že má univerzita něco zaplaceného nic neznamená... stejně pokud se nějaký výsledek práce posílá přes net hodí se ho předělat do PDF.

Krom toho... ten styl jakým je třeba na FJFI dělaný web praktik jako předmět úžasný žrout času) je rychlejší vzorce do protokolu znova naklepat... a na to je editor vzorců zázrak... Microsoftí produkty to umí taky ale jsou dost těžkopádné.
user avatar PetrV
Odpovědět
editory
28. 02. 2009, 18:15:11
V této oblasti se vůbec neorientuju a byl bych rád, pokud byste poskytl info o nějakých dalších math editorech. Asi je nebudu používat, ale chci být v obraze, nevím, kde o nich sehnat nějaké podrobnosti. Díky.
user avatar Petr Valach
Odpovědět
OpenOffice.org v akademické praxi 1
26. 02. 2009, 14:08:19
Prosím čtenáře o jistou dávku tolerance, je to moje prvotina na tomhle webu a k dokonalosti má daleko (ostatně asi všechno, co napíšu ;-) ).
Pokusím se jeden konkrétní příklad rozebrat do detailu do samostatného článku. Pro ty, pro něž je tahle věc zcela nová.
user avatar Ondřej P.
Odpovědět
OpenOffice.org v akademické praxi 1
27. 02. 2009, 23:50:23
Nutno také podotknout, že se velmi zlepšíla stabilita větších dokumentů s hodně vzorcema ve verzi 3. Píšu si ve Writeru výpisky na MFF Uk a není problém.

Jinak přednášející a cvičící nám elektronicky povolují jen PDF, TeX a a OO, v MS nechtějí odevzdat nic a asi vědí proč :-D :-).

Jinak jsem na OO také přešel kvůli Math (už ve verzi 2)
user avatar Petr Valach
Odpovědět
Re:OpenOffice.org v akademické praxi 1
28. 02. 2009, 00:32:24
Pane kolego, ten důvod bude asi lehce jiný, než nějaké zaujetí vůči mrkvososftu. Na fuj tajflu se taky vyžadovaly jen věci v pdf. Je to dáno tím, že je docela průšvih prohánět docy Tučňákem nebo Jablíčkem. Navíc kdyby povolili jeden komerční formát, můžou být napadáni, proč zrovna ten a já tady mám něco z wordperfectu a tak to dávám atakadále... takže možná proto přistupují ke standardům, navíc otevřeným.
Na druhou stranu, pokud u vás nějaký kantor požaduje tex, tak je asi trošku na mozek. Tex pro školské účely a vůbec pro to, co ve škole děláte, je myslím k ničemu. Na druhou stranu jsem si všiml, že někteří učitelé v něm píšou texty a pak to exportují do pdf.
Dobře, ale daleko snažší je používat multiškálovou podporu writeru coby textového procesoru.
user avatar Václav Štěpán
Odpovědět
Re:Re:OpenOffice.org v akademické praxi 1
1. 03. 2009, 19:23:25
K TeXu - pokud se na FJFI podíváte na matematická skripta, nebo vůbec věci, kde je vzorců hodně a srovnáte to s věcmi dělanými ve Wordu, asi uvidíte určitý rozdíl v čitelnosti (vizuální :-)) a typografické kvalitě.

Mimo což zrovna pro akademické využití má TeX spoustu dalších výhod, třeba:
(1) S minimálními potížemi pracujete s třeba deset či patnáct let starými texty, včetně možnosti jejich začlenění do nového textu.
(2) Dokumenty se nerozpadnou, když je přehodíte na stroj s jinou verzí (ala přechod MS Office 97 na MS Office 2007 a zpátky).
Stejně tak u prezentace v Beameru či ConTeXtu se nestává, že zrovna na počítači, kde budete promítat ta prezentace vypadá úplně jinak...
(3) Vizuální stránka je prakticky vynuceně oddělená od obsahové - takže je mnohem jednodušší donutit někoho psát v šabloně nebo dělat komplexní úpravy v dlouhém dokumentu.
(4) Pro práci v TeXu můžete stejně dobře jako třeba pro C použít prostředky pro spolupráci typu SVN nebo git.

Takže s tím, že je někdo na hlavu když píše v TeXu bych docela brzdil :-)
user avatar PetrV
Odpovědět
Re:Re:Re:OpenOffice.org v akademické praxi 1
2. 03. 2009, 00:43:33
Nerozuměli jsme si. Samozřejmě oceňuji pozitiva TeXu, ale pochyboval jsem o zdravém rozumu těch, kteří zbytečně po někom tento formát požadují, když jsou možnosti jiné a vyhovující.
Aby bylo zcela jasno - jde mi o nucení někoho se učit syntaxi texu, asi tak.
Na druhou stranu, formát odf bude pořád tím samým formátem, takže nebude problém s nějakou zpětnou konverzí, a pdf je formát, který vaše požadavky taky splňuje, k tomu byl taky vytvořen.
Před lety jsem se chtěl tenhle jazyk naučit, když jsem ale viděl, co to je za obludnost, dal jsem tomu sbohem.
user avatar Ondřej P.
Odpovědět
OpenOffice.org v akademické praxi 1
28. 02. 2009, 11:50:27
Omlouvám se za nepřesné vyjadřování. Nikdo po nás nic nevyžaduje, jedná se o momenty, kdy jde o naše pohodlí (odevzdat dodatečně úkol pro získání zápočtu), čili odevzdáváme dobrovolně, obvykle stejně odevzdáváme na papíře.
Pokud jde o oficiální komunikaci (dokumentace k bakalářce, bakalářka etc.), tak si nejsem jistý jaké jsou požadavky, odevzdával jsem jen dokumentaci k malému prográmku a tu jsem posílal v PDF.
No u těch serverů je to jedno, pokud použijete nějaký archív (RAR, ZIP, TAR...), tak to projde téměř přes cokoliv. Já mám třeba velký problém se seznamem, který mi v emailu ničí ODT a já je vždy zapomenu dát do archívu (takže posílám na víckrát).
user avatar PetrV
Odpovědět
Re:OpenOffice.org v akademické praxi 1
28. 02. 2009, 16:06:45
Hm, tak to je mazec. Nedovedu si vůbec představit, že bych na fuj tajflu někomu cpal něco v docu nebo, nedej bože, na papíře. To leda tak cvíko. Máte docela tolerantní kantory, ale, upřímně, až budu já dělat svou věc pro děcka věkově ze základní školy, budu napodobovat fuj tajfl - pdf pro textové a obrazové záležitosti a příp. i prezentace, jinak odf. Není to fanatismus, prosím. Je to cesta nejmenšího odporu :-)
user avatar Mark
Odpovědět
Re:OpenOffice.org v akademické praxi 1
3. 03. 2009, 13:22:33
Seznam mail ničí ODT ? ... není to spíše na nahlášení problému a na seznamácích aby problém opravili ? z programatorskeho hlediska to byvaji prkotiny ... je zbytecne aby dlouhodobe komplikovali zivot.
user avatar Dracek
Odpovědět
OpenOffice.org v akademické praxi 1
3. 03. 2009, 17:22:43
Ackoliv hojne pouzivam OO3 tak psani vzorcu je v mathu co se tyce rychlosti dost naprd. Clovek musi vymejslet co ma kde ozavorkovat a co se jak jmenuje. Vyhodou mrkvosoftiho editoru rovnic je to, ze v nem da psat ultrabrutalne rychle pomoci klavesovych zkratek + pohybovani se ve vzori pomoci sipek. Toho clovek v Mathu nikdy nedosahne. Co se tyce kvality vysledneho produktu je Math daleko lepsi, ale musi na to mit clovek cas...
user avatar PetrV
Odpovědět
Re:OpenOffice.org v akademické praxi 1
3. 03. 2009, 20:43:26
Nesouhlasím. Začátky jsou těžké, uznávám. Ale pak to jede. Sekám vzorce jak Baťa cvičky a už o tom ani nepřemýšlím. Navíc, nezapomeňte, prosím, na ty úžasné možnosti: copak v Editoru rovnic můžete udělat jednu závorku (třeba nalevo) menší než druhou? Těžko. Já jsem léta používal Equation, než jsem to vzdal. To se prostě na mou práci absolutně nehodí. To bych umřel.
Hm. Klávesové zkratky... v Editoru rovnic? To se bojím, že asi těžko...
user avatar Dracek
Odpovědět
OpenOffice.org v akademické praxi 1
4. 03. 2009, 09:44:13
V napovede Editoru rovnic se da najit celej seznam vsech zkratek... Je videt, ze nekdo neco pomlouva a ani to co pomlouva porade nezna. Jestli jste to vsechno klikal mysi tak vas lituju. Nejak si neumim predstavit na co bych potreboval jednu zavorku mensi nez tu druhou. Jeste existuje nejaka nahrada Editoru rovnic, ale nemuzu si ted vzpomenout od jake firmy.

Vpozminam si, ze kantor na prednasce mel v OO napsanou prezentaci a vzorecky v mathu. Nasli jsme mu tam ve vzorci chybu a on se ji rozhodl hned opravit. Chudak mel vzorec na 3 radky a vubec to tam nemohl najit a pak se mu to cely rozsypalo...

Na knizku a podobne je math idelani, ale s tou rychlosti ee.
user avatar PetrV
Odpovědět
Re:OpenOffice.org v akademické praxi 1
4. 03. 2009, 12:12:44
Klávesové zkratky Editor rovnic samozřejmě má, ale myslel jsem, že jsou uzpůsobitelné, no, bohužel nejsou. Nevšiml jsem si, že bych něco pomlouval, kroťte se trochu! Opravdu nemám rád posuzování programů na základě emocí. Fakta hovoří jasně. Pokud ten kantor si zápis vzorce neumí přizpůsobit tak, aby se v něm neztratil, je to jeho průšvih. A když se tak stane, vždy existují možnosti, jak z toho ven.
Tou alternativou k Editoru rovnic patrně bude Math Type, nevím, jak pracuje, ale hádám, že podobně jako Math... nevím.
user avatar PetrV
Odpovědět
Ještě k těm závorkám
4. 03. 2009, 12:16:36
Zmenšování a zvětšování závorek a rychlá změna velikosti písma a podobné věci, které znalci Mathu samozřejmě zanií, není jen pro srandu králíkům, nebo jen pro psaní vzorců. S Mathem se dají po chvilce přemýšlení dělat i zajímavá grafická vyjádření, např. doplňující popisky k maticím atd. Věci, které jsou u Editoru rovnic naprosto vyloučeny. A dále jste jaksi pozapomněl na další výhody, které jsem uvedl ve svém článku.
user avatar PetrV
Odpovědět
Příklad
4. 03. 2009, 13:55:33
Zkuste tohle vytvořit v Editoru rovnic. Pokud se Vám to podaří, nakopírujte to třeba do wordu a pošlete mi to. Rád se nechám poučit.

g sub {%alpha%beta}`=`stack{%alpha # downarrow # ("řádky")}
stack {alignl %beta rightarrow ("sloupce")# left( matrix {g sub 00 # g sub 01 #g sub 02 # g sub 03 ## g sub 10 # g sub 11# g sub 12#g sub 13##g sub 20#g sub 21#g sub 22# g sub 23## g sub 30# g sub 31# g sub 32# g sub 33}
right)}.

Odpovědět

 

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích najdete v nápovědě. Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu.

 
Petr Valach

Petr Valach

Redaktor & editor OpenOffice.cz a LinuxEXPRES.cz. Správce sociálních médií těchto redakcí. Člen nadace The Document Foundation. Ve svém volnu se věnuje popularizaci vědy a fotografování.

 
 
 
woo jaw demo hz