LibreOffice 7–9/2016: brněnská konference a Google Summer of Code

Libreoffice_icon_mix48b.png V dnešním přehledu zpráv ze světa LibreOffice nelze opominout nedávnou brněnskou konferenci, v další části si představíme výsledky letní práce studentů. Dostane se i na novinky týkající se online verze či domovské nadace The Document Foundation.  

LibreOffice Conference 2016: organizátoři, české poměry a komunita

Hlavním městem LibreOffice se v letošním roce stalo Brno, hostilo totiž 6. ročník LibreOffice Conference, na kterou se jako každoročně sjela více než stovka těch, kdo mají s tímto kancelářským balíkem co do činění. O průběhu události bylo napsáno mnohé, doporučujeme zdejší souhrnný článek či pohled jednoho z organizátorů. Na tomto místě doplníme několik dojmů, které si mohl odnést návštěvník, pohybující se mezi posluchárnami s neustávajícím proudem prezentací (vytvořených pochopitelně v Impressu), občerstvením v předsálí a výčepy brněnských restaurací.

Organizátorům se děkuje na každé konferenci, v tomto případě ovšem nešlo jen o zdvořilost. Brněnský spolek OpenAlt ve spolupráci s tamním Red Hatem nejen vybrali hezké místo konání a nachystali pestré doprovodné akce, ale také se postarali o to, že program všech čtyř dní běžel od začátku až do konce bez jakýchkoliv zádrhelů. Ten, kdo se někdy na přípravě podobné akce podílel, si dokáže představit, kolik snahy a práce se za hladkým průběhem skrývá. Výmluvné je i to, že vzhledem k nasazení organizátorů byl Red Hat dodatečně zařazen mezi hlavní sponzory konference.

To, že se v našich končinách najdou nadšenci schopní pořádat takovéto konference, a navíc dlouhodobě podporovat otevřenost v informačních technologiích, není samozřejmostí; vždyť třeba brněnská pobočka Red Hatu je na špici i ve světovém měřítku. Měli bychom si toho nejen považovat, ale také neváhat tohle nadstandardní zázemí využít.

I když převažovali evropští účastníci, konference měla celosvětový charakter a nebylo na škodu si připomenout, že třeba orientální národy řeší v LibreOffice potíže, které by Středoevropana nenapadly.

Poznámka šéfredaktora: Japonci nejsou vysloveně orientální národ, ale na jejich přednášce jsem se přesvědčil, že správná práce se znakovým písmem není legrace. Zkuste si představit třeba nám důvěrně známé přidávání háčků a čárek k velkým písmenům (a vše, co s tím souvisí) a to celé asi o dva řády zesložitit.

Fanoušky svobodného softwaru potěšily ukázky toho, jak se za našimi hranicemi LO daří. Leitmotivem posledních let je vlna migrací valící se Itálií, často skloňován byl příklon tchaj-wanské vlády k formátu OpenDocument, k populárnímu Mnichovu se letos s přechodem přidalo francouzské Nantes.

Mnoho přednášek, a nejen těch o migraci, bylo názorných a srozumitelných širokému publiku. Po zveřejnění záznamů se k nim v tomto seriálu ještě vrátíme.

Dění v naší republice je oproti tomu ve zřetelném kontrastu: komerční využití LibreOffice je na nule, uskutečněných migrací známe hrstku a průkopníci otevřeného přístupu ve veřejné sféře se logicky zaměřují na  témata s větší nadějí na prosazení, než je utopický formát ODF – a odpovídal tomu i skromně zastoupený páteční blok v češtině. Na druhou stranu některá měkká data a koneckonců i životaschopnost tohoto specializovaného portálu ukazují na to, že v individuálním využití se můžeme měřit s předními státy. Nechme se překvapit, zda bude tento dojem potvrzen statistikami stahování, o jejichž zveřejnění se na konferenci také diskutovalo.

V internetovém století je hlavním přínosem konferencí možnost osobně se setkat s lidmi známými dosud jen z e-mailů a zkreslujících profilových fotek. Jelikož se dostavili zástupci všech možných činností, každý přispěvatel či zájemce se mohl své téma probrat s kompetentním člověkem.

Kromě ostřílených osobností, které byly u LibreOffice ode „dne nula“, jsme mohli poznat i úplně nové tváře a je potřeba ocenit odvahu všech, kteří se do pro ně neznámé komunity vypravili. Snad se sami přesvědčili o tom, co se zdálo být všudypřítomné: že se účastníci nesešli v rámci nudných pracovních povinností, ale ve snaze pokračovat v něčem smysluplném až úžasném a že při tom uvítají každého bez rozdílu. A taková atmosféra je nezbytnou podmínkou toho, aby se komunitě kolem LibreOffice dařilo držet stávající kurs a dočkala se ještě mnoha dalších konferencí.

Během konference, jejíž součástí byla i středeční hacknight v prostorách RedHatu, byly uzavřeny desítky záznamů v bugzille. Řádně vyřešena byla i chyba s pořadovým číslem 100 000.

Letní novinky od studentů: styly tabulky i úpravy rozhraní

Jak bývá obvyklé, na konferenci stručně představili svoji práci zástupci desítky studentů, kteří během léta vylepšovali LibreOffice v rámci Googlem sponzorovaného programu Summer of Code. Nemalý podíl na úspěšnosti studentů mají vývojáři, kteří je zdrojovým kódem provádějí a dohlíží na ně. Výsledky bývají ve fázi rozpracovanosti, přesto některé novinky už pronikly do verze 5.2, zveřejněné v polovině prázdnin. S dalšími se snad budou moci uživatelé setkat v nadcházejícím vydání 5.3.

Velmi silnou stránkou LibreOffice je práce se styly a Jakub Trzebiatowski pokročil v implementaci možná poslední citelně chybějící kategorie: stylů tabulky ve Writeru. V okně „Styly a formátování“ přibyla příslušná karta a styly tabulky se už správně ukládají do souboru. Celkově ale vlastnost zatím zůstává na půli cesty: schází dialogové okno pro úpravu stylu a mnoho drobností (viz příslušný metabug). Tým zabývající se designem však nezahálí a shromažďuje nové styly, jenž by nahradily stávající, nepříliš pohledné styly převzaté z automatického formátu tabulky.

Tabulka formátovaná výchozím stylem a kategorie stylů tabulky otevřená v postranní liště Tabulka formátovaná výchozím stylem a kategorie stylů tabulky otevřená v postranní liště

Styly, konkrétně styly buněk v Calcu, se zabýval i Jaskaran Singh. Díky jeho úpravám může být připravena nová sada výchozích stylů, což je opět téma pro výše zmíněný tým.

Přepracovaný správce šablon, spolu s nástrojovou lištou pro emodži dílo Akshaye Deepa, již na tomto portále zmiňován byl. Indický trojlístek doplňuje Susobhan Ghosh, jenž je autorem celé řady úprav týkajících se postranní lišty: od nových panelů (jako třeba panel s vlastnostmi snímku v Impressu) až po opravy chyb a užitečné drobnosti, z nichž je dobrým příkladem zaškrtávací pole pro zobrazení náhledu stylů.

Medializovanou novinkou verze 5.2 byla možnost používat jedinou nástrojovou lištu. Setkala se s kladným ohlasem, ale i oprávněnou kritikou krkolomného zapínání (je nutné ručně skrýt stávající lišty). To napravil Szymon Kłos tím, že doplnil přepínač, v němž se kromě režimu jediné lišty nachází i alternativní notebookbar (předmět Szymonovy hlavní činnosti, o němž byla řeč minule). Snad to je první krok k tomu, aby mezi s sebou uživatelé jednou mohli sdílet svá přizpůsobená rozhraní…

Přepínač režimů nástrojových lišt Přepínač režimů nástrojových lišt

Kromě nápadných změn se studenti činili i v kódu pod povrchem: Tamás Bunth pokračoval v experimentálním použití databáze Firebird pro Base, v rámci projektu Document Liberation byl vytvořen nový importní filtr pro soubory Zoner Draw a pro všechny platformy byla použita knihovna pro vykreslování textu HarfBuzz.

Příští léto budou moci studenti prokázat své schopnosti znovu. Blížící se zima je ideální k tomu, aby se případní zájemci seznámili s kódem, začali drobnými příspěvky a zvýšili tak svou šanci na účast v programu. Najdou se v roce 2017 nějací adepti z českých univerzit?

Krátké zprávy: dokončování online verze, výroční zpráva a nové posily TDF

Společnost Collabora pokračuje v pravidelných aktualizacích online verze LibreOffice (červencová, zářijová, zdejší článek), kterou nově zveřejňuje jako obraz pro Docker. V přehledu zářijových novinek zároveň zmiňuje, že na brněnské konferenci byla poprvé předvedena ukázka chystané spolupráce na tvorbě dokumentu v reálném čase. Jde o zásadní vlastnost, po jejímž doplnění se LO Online stane plnohodnotnou alternativou konkurenčních řešení.

Ještě jednou Collabora a její aktualizovaná a marketingu mírně poplatná infografika. Za pozornost v ní stojí počet zemí s komerční podporou: s číslem 42 se mezi ně zařadila Česká republika, a to díky firmě PC-HELP, která od září přináší na náš trh řešení Collabory jako její oficiální partner.

Po premiéře v minulém roce vydala The Document Foundation (TDF) opět svou výroční zprávu v angličtině (oficiální vytváří jako německá nadace v němčině). Nepříliš rozsáhlou a poměrně čtivou zprávu lze doporučit všem, kdo si chtějí shrnout loňské dění okolo LibreOffice a ujasnit si, kdo nadaci řídí, s jakým rozpočtem vychází a jak ho využívá. Potěší i forma: loni byla sazba připravena v proprietárním softwaru, letos autoři splnili tehdy daný slib a použili Scribus.

Ukázka z výroční zprávy: část s grafem výše finančních darů nadaci po měsících (str. 10, autor: The Document Foundation, licence: CC BY 3.0) Ukázka z výroční zprávy: část s grafem výše finančních darů nadaci po měsících (str. 10, autor: The Document Foundation, licence: CC BY 3.0)

V posledních měsících se roztrhl pytel s novými členy Advisory Board, poradního orgánu TDF. Vstoupily do něj organizace zaštiťující vývoj desktopových prostředí GNOMEKDE, nadace Free Software Foundation Europe (na oplátku se stala TDF členem jejich orgánů) a firma Canonical, tvůrce populární distribuce Ubuntu, jejíž vývojář Björn Michaelsen se již roky LibreOffice plně věnuje.

The Document Foundation posílila i po personální stránce. Od září převzal od Američana Robinsona Tryona štafetu v oblasti QA (zahrnující správy bugzilly) španělský vývojář Xisco Faulí. Xisco není ve světě LibreOffice žádným nováčkem, záhy po jeho vzniku jako student Google Summer of Code přepsal některé průvodce z Javy do Pythonu a v posledních letech se věnoval filtru pro formát SVG.

Tým zabývající se designem a UX má už z principu trochu smůlu v tom, že pro své návrhy musí najít vývojáře, a ne všechny jsou tudíž realizovány; přesto ve své činnosti neustává. Příkladem z nedávné doby může být návrh na vkládání multimédií umístěných online. Teprve čas ukáže, zda zůstane v šuplíku, nebo zda si někdy do prezentace jednoduše vložíme svá oblíbená videa z YouTube…

I do českých médií nalezla cestu zpráva o studii, podle níž nezanedbatelné množství genetických studií obsahuje chyby vzešlé kvůli tomu, že tabulkový procesor (ať už Microsoft Excel, Apache OpenOffice či LibreOffice) automaticky převádí některá označení genů na datum. V diskusi v bugzille se vývojáři LO ohradili, že v novějších verzích už k jistým problémům nedochází a že samotná studie o chybách ve studiích obsahuje chyby. Lze debatovat o tom, do jaké míry nese vinu nastavení aplikace a do jaké diletantství uživatele, nemělo by ale zapadnout řešení problému: data pro vědecké studie by měla být zpracovávána v odpovídajících softwarových nástrojích, kterými – při vší úctě – tabulkové procesory nejsou.

(Jako ve škole) Průměr: 1,00 | Hodnotilo: 2
 

Komentáře

user avatar ondra.kl
Odpovědět
LibreOffice 7–9/2016: brněnská konference a Google Summer of Code
6. 10. 2016, 07:48:46
" data pro vědecké studie by měla být zpracovávána v odpovídajících softwarových nástrojích, kterými – při vší úctě – tabulkové procesory nejsou. "

Snaží se tady někdo říci že tabulkové procesory nejsou určeny ke zpracování dat? Fakt? A k čemu tedy jsou?
user avatar Lukáš Jelínek
Odpovědět
Re:LibreOffice 7–9/2016: brněnská konference a Google Summer of Code
6. 10. 2016, 08:08:37
Tabulkové procesory patří mezi kancelářské aplikace. Hodí se pro ad hoc zpracování malého množství jednoduchých dat (přestože se je leckdo snaží "znásilňovat" i pro různé jiné účely). Ale zpracovávat v nich rozsáhlá vědecká data, nad jejichž zpracováním je potřeba mít plnou kontrolu (a ne nechávat působit nějakou "chytristiku" programu, která se snaží vystihnout záměry uživatele), je asi jako vozit na stavbu materiál na kole.
user avatar strepon
Odpovědět
Re:LibreOffice 7–9/2016: brněnská konference a Google Summer of Code
6. 10. 2016, 23:00:47
Jasně, někteří dokáží v tabulkovém procesoru vykouzlit ledacos (bez ironie) a každý má práh toho, kdy mu začne práce v něm připadat těžkopádná, nastaven jinak - nicméně ve vědě jsou z dobrých důvodů na ústupu.

Licenčně Calc výhodu nemá, svobodných nástrojů na zpracování dat je spousta. Obsahuje sice nějaké funkce, ale s množstvím specializovaných vědeckých knihoven a jejich možnostmi se nedá srovnat. A nejde jen o to zpracovat data jednorázově, bývá také potřeba flexibilně měnit vstupy či způsoby výpočtu, a to s minimálním úsilím a s automatickou aktualizací výstupů.
user avatar Petr Valach
Odpovědět
Re:LibreOffice 7–9/2016: brněnská konference a Google Summer of Code
6. 10. 2016, 23:46:13
Díky za vysvětlení a komentáře, myslím, že spousta lidí (včetně mě) možná ani netuší, jak velký problém je zpracovávat velká data a chtít relevantní výsledky.
user avatar neutr
Odpovědět
LibreOffice 7–9/2016: brněnská konference a Google Summer of Code
6. 10. 2016, 10:09:32
Tabulkové procesory jsou vhodné pro většinu vědeckých prací zejména technického charakteru. Stačí se podívat do matematických fukcí kde se to jen hemží funkcemi kterým se říká inženýrské.

Počínaje statistikou až například pro výpočty pomocí goniometrických funkcí, nebo až po finanční speciály. Calc se tak docela blíží například Matlabu.

Calc má ale značné omezení na rozsah dat se kterými operuje. Na úkol týkající se konkrétně molekulární genetiky zřejmě stačí zejména ve spolupráci s Base. Při tom například práce na lidském genomu vyžadují operace nad miliardami záznamů.
Zde došlo zřejmě k chybě při práci s programem. Většina zkušenějších uživatelů tento problém zná. Když si Calc myslí že jde o formát datumu tak to naformátuje - ale tohle je spíš uživatelská neznalost. Nebo také nesprávné nastavení parametrů, které udělá neočekávanou chybu a ztratí se "z dohledu" dříve, nežli je zjištěna (podobným chybám se nezabrání ani ve specializovaných programech).
Zase lze přiznat opodstatněnost v tom, že k nástrojům LO mohou všichni (pedagog i jeho studenti, externisté ...) - bez větších nákladů lze sdílet data mezi vědeckou komunitou. Myslím že tohle je opravdu "bohulibé" počínání. Mělo by se spíš podepřít podporou ze strany vývojářů, nežli to kritizovat. Stačí si uvědomit co molekulární genetika může přinést lidstvu.

Samozřejmě existují vědecké projekty kde Calc i Base nestačí na objemy. Nejde při tom ani tak o velikosti jako o rychlost zpracování. Velké objemy se dají zmáknout jen vhodnou strukturou a vyhledávacími algoritmy. V důsledku toho určité objemy nelze zpracovat interpretovanými programovacími jazyky.

Zřejmě nikdy nepůjde zpracovávat Calcem oblast astronomie kde se přidává omezení velikosti čísel. Podobně nevhodné je zřejmě zpracování meteorologických dat, nebo projekty které simulují nějaký složitý vývoj.
Ale molekulární genetika je ještě na hranici zvladatelnosti a má zřejmě ještě jiné výhody nežli jen to, že stačí zpracovat objemy dat (čísla z oboru N). Genom je jenom kód který má sice fyzikálně - chemickou podstatu, ale je to jen prostředek logiky. Domnívám se, že je možné využívat snadno přístupné vzorce pro testování variant - tedy činnosti které se do značné míry podobají tomu čemu programátoři říkají "ladění a testování".
user avatar lp.
Odpovědět
Re:LibreOffice 7–9/2016: brněnská konference a Google Summer of Code
7. 10. 2016, 01:11:09
"Tabulkové procesory jsou vhodné pro většinu vědeckých prací zejména technického charakteru."

Jen pokud se v nich toho moc nepočítá. Calc špatně zvládá obyčejné základy - lineární regrese počítá jen naprosté základy za dobrých podmínek, neexistuje diagnostika, nelineární problémy řeší velice omezeně, "moderní metody" = statistika posledních cca 40 let není zastoupena vůbec. Prostě - microsoft to taky nezná. Grafy jsou jen základní.

Dá se to do určité míry naprogramovat, pokud nechybí nadšení a znalosti. I tak se těžko vytváří knihovny podobných řešení. Připouštím také, že řada "vědeckých" prací to nepotřebuje.

"Počínaje statistikou až například pro výpočty pomocí goniometrických funkcí, nebo až po finanční speciály. Calc se tak docela blíží například Matlabu."

O statistice jsem se zmínil, komplexní čísla jsou slabou náhražkou, vyzdvihování goniometrických funkcí patří do 60-tých let. min. století a použití "finančních" speciálů označují auditorské zdroje za rizikovou operaci. A přibližování k Matlabu - na dohled to podle mne není a nevadí mi to. Nemyslím, že je ambicí calcu nahradít někdy matlab.

Zmíněná studie se týkala zejména excelu. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že v případě tabulky středního rozsahu (několik listů, cca desítky vzorců) se pravděpodobnost chyby velká a v sešitech s více listy a stovkami vzorců je chyba prakticky jistá. Toto je nezávislé na použitém programu. Viděl jsem kalkulaci (lotus 123), ve které byla chyba cca 2 miliardy Kč ze 6 miliard - nebylo to automatickými opravami. Lotus 123 uměl funkcí najít a nahradit v okně obrazovky a ty listy se do okna nevešly.

V případě calcu je zde proti konkurenci aspoň jeden nástroj - zvýrazňování hodnot (bohužel osamocený a nedotažený, minimálně neodlišuje vzorce s konstantou). Proti tomu je zde na můj vkus hodně přepínačů, které ovlivňují chování výpočtu. To vede k vyšší pravděpodobnosti vzniku chyby.

Zpracovávat v Base miliardy záznamů je jistě zajímavé, snad se dočkáme.
Jinak souhlasím, že jsou výpočty, kde je (zatím?) použití Calcu nevhodné: Předpověď počasí pro planetu, simulace vývoje vesmíru a možná několik dalších úloh.
user avatar neutr
Odpovědět
LibreOffice 7–9/2016: brněnská konference a Google Summer of Code
7. 10. 2016, 06:29:55
Nejlepší asi bude když napíšu něco z nedávné historie. Protože mám rád čísla dostal jsem v roce 1978 od příbuzných manželky dárek - svou první kalkulačku (tedy první byly hodinky s kalkulačkou ale to nebylo nic pro praktické používání).


Byl to Privileg LC 10000 a stál 199 západoněmeckých marek. Byl velmi tenký (asi 5mm) LCD se žlutě - zlatým obalem. Uměl mimo běžných věcí také přirozený a dekadický logaritmus, druhou mocninu + odmocninu, základní goniometrické funkce a paměť. Byl jsem velice rád, ale když by se mne zeptali vybral bych si TexasInstrument který byl silnější, v černém obalu také asi maličko lacinější a hlavně měl mnohem víc funkcí.


Prostě dobu kdy neexistovali tabulkové procesory si snad většina ještě pamatuje. Samozřejmě jsem si později koupil "tz" vědeckou kalkulačku. Najednou jsem stál před problémem jak správně zadávat. Některé věci bylo nutné přepsat na papír a pokračovat na klávesnici.


Co tím chci říct? Musel jsem vědět co a jak udělat. Nejdříve jsem se musel seznámit v jakém módu a jaké parametry zadat. Teprve potom to lze použít k výpočtu. Takže docela samozřejmou věcí byla konstrukce postupu kde se musely ověřit nejprve všechny samostatné kroky včetně dílčí a celkové kontroly. Proto mi vůbec nepřipadalo divné, že totéž musím udělat u tabulkového procesoru - byla a je to stále jen sofistikovanější VĚDECKÁ KALKUKLAČKA.


Nejdřív se mesíme seznámit s tím co ještě umí (může) tabulkový procesor pomocí vestavěných funkcí a co už musíme sami poskládat k vyřešení.


A ještě poznámku - zapomeňte na tabulkové procesory a z vědců všech různých oborů se stanou programátoři svého speciálu. Pokud tam nebudou mít kalkulačku tak tam budou mít sčot.


Takže můj názor je v tom, že co tabulkový procesor sám od sebe neumí - pokusím se alespoň přizpůsobit - ale nečekám že umí vše co bych mohl někdy potřebovat. A i toto je zřejmě základní předpoklad pro úspěch vědecké práce - přizpůsobit si nástroj ke své potřebě. Recitovat co všechno Calc, Excel ap. neumí je docela konzumní - sterilní přístup bez jakékoliv ambice či spíš invence.


V každém případě tvrdit, že se tabulkový procesor nehodí k vědecké práci je krátkozrakost. Ještě bych se přidal k tomu původnímu dotazu od "ondry.kl" - Snaží se tady někdo říci že tabulkové procesory nejsou určeny ke ZPRACOVÁNÍ DAT? Fakt? A k čemu tedy jsou?

Přidat názor

 

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích najdete v nápovědě. Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu.

 
myAVIS
Stanislav Horáček

Stanislav Horáček

OpenOffice.org jsem objevil ve verzi 1.1, posléze jsem přešel na LibreOffice. Nejvíc používám Writer, ostatní součásti spíš doplňkově. V posledních letech přispívám ke tvorbě LibreOffice (česká lokalizace, drobné úpravy nápovědy). Od roku 2014 jsem členem The Document Foundation.

 
Sefira
 
 
woo jaw demo hz