OpenOffice.cz - web věnovaný kancelářským balíkům OpenOffice.org

LibreOffice Conference 2016: organizátoři, české poměry a komunita

Hlavním městem LibreOffice se v letošním roce stalo Brno, hostilo totiž 6. ročník LibreOffice Conference, na kterou se jako každoročně sjela více než stovka těch, kdo mají s tímto kancelářským balíkem co do činění. O průběhu události bylo napsáno mnohé, doporučujeme zdejší souhrnný článek či pohled jednoho z organizátorů. Na tomto místě doplníme několik dojmů, které si mohl odnést návštěvník, pohybující se mezi posluchárnami s neustávajícím proudem prezentací (vytvořených pochopitelně v Impressu), občerstvením v předsálí a výčepy brněnských restaurací.

Organizátorům se děkuje na každé konferenci, v tomto případě ovšem nešlo jen o zdvořilost. Brněnský spolek OpenAlt ve spolupráci s tamním Red Hatem nejen vybrali hezké místo konání a nachystali pestré doprovodné akce, ale také se postarali o to, že program všech čtyř dní běžel od začátku až do konce bez jakýchkoliv zádrhelů. Ten, kdo se někdy na přípravě podobné akce podílel, si dokáže představit, kolik snahy a práce se za hladkým průběhem skrývá. Výmluvné je i to, že vzhledem k nasazení organizátorů byl Red Hat dodatečně zařazen mezi hlavní sponzory konference.

To, že se v našich končinách najdou nadšenci schopní pořádat takovéto konference, a navíc dlouhodobě podporovat otevřenost v informačních technologiích, není samozřejmostí; vždyť třeba brněnská pobočka Red Hatu je na špici i ve světovém měřítku. Měli bychom si toho nejen považovat, ale také neváhat tohle nadstandardní zázemí využít.

I když převažovali evropští účastníci, konference měla celosvětový charakter a nebylo na škodu si připomenout, že třeba orientální národy řeší v LibreOffice potíže, které by Středoevropana nenapadly.

Poznámka šéfredaktora: Japonci nejsou vysloveně orientální národ, ale na jejich přednášce jsem se přesvědčil, že správná práce se znakovým písmem není legrace. Zkuste si představit třeba nám důvěrně známé přidávání háčků a čárek k velkým písmenům (a vše, co s tím souvisí) a to celé asi o dva řády zesložitit.

Fanoušky svobodného softwaru potěšily ukázky toho, jak se za našimi hranicemi LO daří. Leitmotivem posledních let je vlna migrací valící se Itálií, často skloňován byl příklon tchaj-wanské vlády k formátu OpenDocument, k populárnímu Mnichovu se letos s přechodem přidalo francouzské Nantes.

Mnoho přednášek, a nejen těch o migraci, bylo názorných a srozumitelných širokému publiku. Po zveřejnění záznamů se k nim v tomto seriálu ještě vrátíme.

Dění v naší republice je oproti tomu ve zřetelném kontrastu: komerční využití LibreOffice je na nule, uskutečněných migrací známe hrstku a průkopníci otevřeného přístupu ve veřejné sféře se logicky zaměřují na  témata s větší nadějí na prosazení, než je utopický formát ODF – a odpovídal tomu i skromně zastoupený páteční blok v češtině. Na druhou stranu některá měkká data a koneckonců i životaschopnost tohoto specializovaného portálu ukazují na to, že v individuálním využití se můžeme měřit s předními státy. Nechme se překvapit, zda bude tento dojem potvrzen statistikami stahování, o jejichž zveřejnění se na konferenci také diskutovalo.

V internetovém století je hlavním přínosem konferencí možnost osobně se setkat s lidmi známými dosud jen z e-mailů a zkreslujících profilových fotek. Jelikož se dostavili zástupci všech možných činností, každý přispěvatel či zájemce se mohl své téma probrat s kompetentním člověkem.

Kromě ostřílených osobností, které byly u LibreOffice ode „dne nula“, jsme mohli poznat i úplně nové tváře a je potřeba ocenit odvahu všech, kteří se do pro ně neznámé komunity vypravili. Snad se sami přesvědčili o tom, co se zdálo být všudypřítomné: že se účastníci nesešli v rámci nudných pracovních povinností, ale ve snaze pokračovat v něčem smysluplném až úžasném a že při tom uvítají každého bez rozdílu. A taková atmosféra je nezbytnou podmínkou toho, aby se komunitě kolem LibreOffice dařilo držet stávající kurs a dočkala se ještě mnoha dalších konferencí.

Během konference, jejíž součástí byla i středeční hacknight v prostorách RedHatu, byly uzavřeny desítky záznamů v bugzille. Řádně vyřešena byla i chyba s pořadovým číslem 100 000.

Letní novinky od studentů: styly tabulky i úpravy rozhraní

Jak bývá obvyklé, na konferenci stručně představili svoji práci zástupci desítky studentů, kteří během léta vylepšovali LibreOffice v rámci Googlem sponzorovaného programu Summer of Code. Nemalý podíl na úspěšnosti studentů mají vývojáři, kteří je zdrojovým kódem provádějí a dohlíží na ně. Výsledky bývají ve fázi rozpracovanosti, přesto některé novinky už pronikly do verze 5.2, zveřejněné v polovině prázdnin. S dalšími se snad budou moci uživatelé setkat v nadcházejícím vydání 5.3.

Velmi silnou stránkou LibreOffice je práce se styly a Jakub Trzebiatowski pokročil v implementaci možná poslední citelně chybějící kategorie: stylů tabulky ve Writeru. V okně „Styly a formátování“ přibyla příslušná karta a styly tabulky se už správně ukládají do souboru. Celkově ale vlastnost zatím zůstává na půli cesty: schází dialogové okno pro úpravu stylu a mnoho drobností (viz příslušný metabug). Tým zabývající se designem však nezahálí a shromažďuje nové styly, jenž by nahradily stávající, nepříliš pohledné styly převzaté z automatického formátu tabulky.

Styly, konkrétně styly buněk v Calcu, se zabýval i Jaskaran Singh. Díky jeho úpravám může být připravena nová sada výchozích stylů, což je opět téma pro výše zmíněný tým.

Přepracovaný správce šablon, spolu s nástrojovou lištou pro emodži dílo Akshaye Deepa, již na tomto portále zmiňován byl. Indický trojlístek doplňuje Susobhan Ghosh, jenž je autorem celé řady úprav týkajících se postranní lišty: od nových panelů (jako třeba panel s vlastnostmi snímku v Impressu) až po opravy chyb a užitečné drobnosti, z nichž je dobrým příkladem zaškrtávací pole pro zobrazení náhledu stylů.

Medializovanou novinkou verze 5.2 byla možnost používat jedinou nástrojovou lištu. Setkala se s kladným ohlasem, ale i oprávněnou kritikou krkolomného zapínání (je nutné ručně skrýt stávající lišty). To napravil Szymon Kłos tím, že doplnil přepínač, v němž se kromě režimu jediné lišty nachází i alternativní notebookbar (předmět Szymonovy hlavní činnosti, o němž byla řeč minule). Snad to je první krok k tomu, aby mezi s sebou uživatelé jednou mohli sdílet svá přizpůsobená rozhraní…